Ruské úřady krátce po útoku na Ukrajinu kvůli nedostatku vojáků umožnily žoldnéřské Wagnerově skupině nábor trestanců z ruských věznic. Někteří z nich se nyní vracejí do civilního života s vojenským výcvikem a v mnoha případech i s traumaty z bojiště, píše list The New York Times (NYT). Server Meduza upozorňuje na to, že někteří muži ve vězení strávili kvůli závažným trestným činům většinu dospělého života, jejich návrat tak může mít vážné důsledky pro ruskou společnost.
Ruská společnost se obává omilostněných wagnerovců. Vrazi se vrací jako váleční hrdinové
Jedním z takových trestanců je Andrej Jastrebov, jehož propustili z ruského vězení a vrhli do boje na Ukrajině s příslibem svobody, vykoupení a peněz. Dvaadvacetiletý Jastrebov, který si odpykával trest za krádež, se už z fronty vrátil domů. „Všichni máme pocit, že je v jakési hypnóze, jako by to byl jiný člověk,“ řekl listu NYT jeden z jeho příbuzných, který hovořil pod podmínkou anonymity.
„Je bez jakýchkoli emocí,“ dodal. Po třech týdnech návratu z fronty Jastrebov prohlásil, že se chystá zpět na bojiště, a to navzdory mimořádným ztrátám, které utrpěla jeho vězeňská jednotka. „Chci bránit vlast. Všechno se mi tam líbilo. Civilní život je nudný,“ prohlásil.
Tisíce odsouzených padly, mnozí z nich během několika dnů, nebo dokonce hodin po příchodu na frontu, tvrdí ruští ochránci práv a ukrajinští představitelé. Ti, kteří přežili a vrátili se domů, většinou mlčí, protože se obávají odplaty, pokud by promluvili, píší The New York Times.
Rozhodnutí ruského vůdce Vladimira Putina povolit žoldnéřské skupině nábor odsouzenců na podporu jeho válečného úsilí představuje přelom v jeho vládě, tvrdí obhájci lidských práv a právní experti. Obchází to ruský právní precedens, přičemž návrat omilostněných závažných zločinců by mohl vyvolat větší násilí v celé společnosti, uvádí americký deník s tím, že rozhodnutí naznačuje cenu, kterou je Putin ochoten zaplatit, aby se vyhnul porážce.
Vše dovoleno
Podle západních zpravodajských služeb, ukrajinské vlády a sdružení na ochranu práv vězňů nazvaného Rusko za mřížemi nebo také Rus sedící (doslova Rus sidjaščaja) se od loňského července k ruským invazním jednotkám přidalo přibližně čtyřicet tisíc vězňů. Ukrajina tvrdí, že téměř třicet tisíc jich dezertovalo nebo bylo zabito či zraněno, ačkoli toto číslo nebylo možné nezávisle ověřit.
Většina žoldnéřů z řad odsouzenců si odpykávala tresty za drobné trestné činy, jako jsou loupeže a krádeže, píší NYT. Nicméně záznamy z jedné trestanecké kolonie, které viděli reportéři listu, ukazují, že mezi naverbovanými vězni nechyběli ani muži odsouzení za znásilnění nebo několikanásobné vraždy. „Už nejsou žádné zločiny ani žádné tresty,“ řekla Olga Romanovová, šéfka organizace Rusko za mřížemi. „Vše je nyní dovoleno, a to přináší velmi dalekosáhlé důsledky pro jakoukoliv zemi,“ dodala.
Jedním z takových vězňů je devětatřicetiletý Pavel Zacharov z Karelské republiky na severozápadě Ruska, který se dostal na svobodu letos v lednu poté, co šest měsíců válčil na bojišti s Wagnerovou skupinou. Předtím strávil většinu svého dospělého života za mřížemi za krádeže, vloupání, vyhrožování ubodáním a ubodání.
Těsně před naverbováním si odpykával jedenáctiletý trest za brutální vraždu matky své přítelkyně, kterou podle serveru Meduza ubodal padesáti ranami. Měla to být pomsta za to, jak se chovala ke své dceři. Když v únoru ruská vojska masivně vtrhla na Ukrajinu, zbývaly Pavlu Zacharovovi ještě roky trestu, na svobodu měl být propuštěn v červnu 2026. Začátkem ledna 2023 však už seděl v letadle a mířil do svého rodného města.
„Jako opravdový muž“
Mediální agentura RIA FAN, která, stejně jako wagnerovci, patří Jevgeniji Prigožinovi, zveřejnila 1. ledna video zachycující jeho setkání s naverbovanými vězni. Tito odsouzení, jak tvrdil Prigožin, byli prvními, kteří si „odsloužili své smlouvy“, a proto mířili domů.
O čtyři dny později ruská státní tisková agentura RIA Novosti oznámila, že trestní rejstřík těchto mužů byl zcela vymazán. Krátce nato členka ruské prezidentské rady pro lidská práva Eva Merkačeva s odvoláním na příbuzné vězňů uvedla, že muži byli omilostněni tajným prezidentským dekretem ještě před jejich odesláním na Ukrajinu.
Jedním z vojáků na setkání s Prigožinem byl právě i výše zmíněný Zacharov, jehož totožnost potvrdil telegramový kanál Rotonda, na rozdíl od většiny mužů ale na videu mlčel. Žoldáci Prigožinovi vyprávěli, jak jeho skupina změnila jejich životy k lepšímu. „Teď mám možnost pracovat, být užitečný své zemi, cítit se jako opravdový muž,“ řekl jeden z mužů na kameru. „To předtím nebylo ve hře.“
Z pachatele „válečným hrdinou“
Nabídku Wagnerovy skupiny bojovat na Ukrajině přijal také rodák z Velkého Novgorodu a odsouzený vrah Stanislav Bogdanov. Z třiadvacetiletého trestu si odpykal deset let. Jeho příběh zveřejnil server Meduza.
Bogdanov před deseti lety brutálně umučil a umlátil jiného muže a byl odsouzen do věznice se zvýšenou ostrahou. Ještě předtím si odseděl čtyři roky za těžké ublížení na zdraví, výtržnictví, loupež a krádež auta. Na frontě byl osm dní, zasáhl jej granát a následně přišel o nohu. Nyní je na svobodě a žije život, který nazývá „pohádkou“.
Na videu, který zveřejnila Prigožinova agentura RIA FAN je vidět právě Bogdanov spolu s dalšími muži, jak sedí a povídají si na střeše hotelu v černomořském letovisku Gelendžik.
„Existují jen dvě možnosti, jak opustit Wagnerovu skupinu: starobní důchod nebo v zinkové rakvi,“ říká Prigožin a směje se. „Ale tady to není tak špatné, že?“ „Jo, je to dobré,“ odpovídá Bogdanov. „V mé situaci jsem si o něčem takovém mohl nechat jen zdát.“„Kolik času vám zbývalo do konce trestu?“ zeptá se Prigožin. „Měl jsem deset let za sebou a třináct let před sebou. Docela dost.“ „Byl jste pachatel, jak se říká, ale teď jste válečný hrdina,“ ujišťuje ho Prigožin.
Ať mluví ke studentům o vlastenectví
Video, na kterém Bogdanov přebírá ocenění od Prigožina, vyvolalo na ruských sociálních sítích smíšené reakce. Kromě rodiny zavražděného, která to označila za „noční můru“, ho někteří uživatelé označili za „upíra a zrůdu“ a vyjádřili strach z jeho propuštění, jelikož jeho čin se vyznačoval velkou brutalitou a jeho trest je v Rusku výjimečně dlouhým i v případě vraždy, píše Meduza. Jiní v něm naopak vidí „hrdinu“, který se „vykoupil krví“, a vyzvali ho, aby navštívil školy a promluvil ke studentům o vlastenectví.
Sám Bogdanov v rozhovoru přiznal, že když dostal nabídku jít na frontu, neváhal. Přiznal ale, že na to nebyl připraven. „Je těžké tam vydržet byť jen jeden den. Byli tam lidé, kteří nevydrželi ani 24 hodin. Člověk si musí dobře rozmyslet každý krok, který udělá.“
Po návratu dostával po celou dobu plat ve výši zhruba dvou a půl tisíce dolarů (zhruba 54 tisíc korun) a podle svých slov plánuje začít nový život. „Je konec, už žádné krádeže. Je čas, abych si vydělal peníze, postavil dům a začal svůj život znovu,“ uvedl. Rodině zavražděného se omluvit neplánuje, protože by to podle něj situaci nezměnilo.
Medaile a svoboda
The New York Times poznamenávají, že tito navrátilci si přinášejí medaile, vysoké výplaty a dokumenty, které jim podle Wagnerovy skupiny zaručují svobodu. Bojujících odsouzenců se bude pravděpodobně vracet více, jak budou končit šestiměsíční žoldnéřské smlouvy. To může postavit ruskou společnost před problém s reintegrací tisíců traumatizovaných mužů s vojenským výcvikem, kriminální minulostí a malými vyhlídkami na zaměstnání, píše list.
Žoldnéřská Wagnerova skupina systematicky verbuje už více než půl roku trestance v rozsahu, který neměl od druhé světové války obdoby, a to kvůli posílení jednotek při útoku na ukrajinské město Bachmut. Operace však stále zůstává z velké části zahalena tajemstvím a propagandou, podotýká americký deník.
Jsou to psychicky zlomení lidé, kteří se vracejí s pocitem spravedlnosti, s přesvědčením, že zabíjeli, aby bránili vlast.
Podle lidskoprávních aktivistů a právníků se Wagnerově skupině daří vyhýbat se dohledu tím, že zneužívá nejvíce opomenuté ruské občany – 350 tisíc vězňů z drsných trestaneckých kolonií. „Jsou to psychicky zlomení lidé, kteří se vracejí s pocitem spravedlnosti, s přesvědčením, že zabíjeli, aby bránili vlast,“ upozorňuje advokátka zabývající se právy ruských vězňů Jana Gelmelová. „Mohou to být velmi nebezpeční lidé,“ varuje.
Nejasné milosti
Podle Prigožina byli všichni tito omilostnění vězni propuštěni a jejich smlouvy se žoldnéřskou skupinou skončily. Podle kanálu Rotonda je však jeden z propuštěných odsouzených stále oficiálně členem skupiny a je pouze na dovolené. Další z nich, šestašedesátiletý Alexandr Tjutin, který byl dříve odsouzen k 23 letům vězení za organizování vraždy čtyřčlenné rodiny, odletěl podle serveru Fontanka v polovině ledna na dovolenou do Turecka.
The New York Times upozorňují rovněž na nejasnosti ohledně slíbené svobody pro naverbované vězně. Milost totiž může udělit pouze diktátor Putin a Kreml takové výnosy od roku 2020 nezveřejňuje. V roce 2021 udělil Putin podle Kremlu milost pouze šesti lidem.
Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov v pátek novinářům řekl, že Wagnerovi odsouzení jsou omilostněni „v přísném souladu s ruskými zákony“. Další komentář odmítl s tím, že tento postup je státním tajemstvím. „Existují otevřené dekrety a dekrety s různým stupněm utajení,“ řekl.
Podle ruských zákonů jsou všechny žádosti o milost posuzovány specializovanými regionálními výbory, než se dostanou do Kremlu. Dva členové těchto komisí však uvedli, že žádné žádosti od odsouzených naverbovaných osob neobdrželi. Podle ochránců práv nejasný právní status navrátivších se vězňů podkopává ruský justiční systém a váže jejich osud na Wagnerovu skupinu.
Postupujte, dokud vás nezabijí
Deník NYT vedl rozhovory s aktivisty, právníky, příbuznými naverbovaných vězňů, dezertéry a vězni, kteří se rozhodli zůstat za mřížemi, ale udržují kontakt se svými druhy na frontě. Všichni podle něj popsali sofistikovaný systém pobídek a brutality, který Wagnerova skupina s podporou Kremlu vybudovala s cílem doplnit zdecimované řady ruské armády za použití pochybných a možná i nezákonných metod.
Jedním z naverbovaných je také Andrej Medvěděv, který se k žoldnéřské skupině připojil během několika dní poté, co mu skončil trest odnětí svobody za krádež na jihu Ruska. Bývalý trestanec s vojenskými zkušenostmi říká, že dostal na starost oddíl vězňů, kteří byli vysláni na téměř sebevražedné mise v okolí Bachmutu. „Řekli nám: ‚Postupujte, dokud vás nezabijí,‘“ řekl Medvěděv v telefonickém rozhovoru z Ruska poté, co v listopadu dezertoval.
Následně uprchl do Norska a požádal o politický azyl. Pro server Meduza uvedl, že během svého působení byl svědkem výhrůžek uvnitř skupiny či vražd svých spolubojovníků, kteří odmítli plnit rozkazy či se pokusili z fronty utéct.