Rumunsko má novou vládu. Končí krize, jíž předcházel pokus o pardon pro korupčníky

Rumunský parlament podle očekávání schválil novou vládu sociálnědemokratického premiéra Mihaie Tudosea. Skončila tak týden trvající vládní krize způsobená sociálními demokraty, kteří nechali padnout kabinet svého předchozího premiéra Sorina Grindeanua. Oficiálním důvodem pádu vlády byly neshody ohledně programu. Podle kritiků ale souvisel konec kabinetu se stažením kontroverzního dekretu, který by omilostnil některé zkorumpované politiky.

Grindeanu se znelíbil šéfovi Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviovi Dragneovi, protože prý neplnil vládní program. Podle kritiků to ale bylo kvůli tomu, že expremiér neprosadil změnu právních předpisů, které znemožňují řadě trestně stíhaných či už pravomocně odsouzených sociálnědemokratických politiků vyhnout se trestní odpovědnosti.

Patří totiž mezi ně i sám Dragnea. Ten by za normálních okolností měl být premiérem jakožto šéf nejsilnější politické strany, která loni v prosinci vyhrála parlamentní volby. Byl ale loni podmínečně odsouzen za volební podvody a navíc je vyšetřován kvůli podezření z korupce.

Grindeanuova vláda vydala v lednu kontroverzní nařízení, kterým chtěla odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Následovaly ale velké protesty po celé zemi a o měsíc později kabinet toto normativní opatření zajišťující funkcionářům možnost vyhnout se trestní odpovědnosti zrušil.

Grindeanuova vláda padla 21. června. Ve 464členném zákonodárném sboru podpořilo odvolání Grindeanuova kabinetu 241 poslanců. Tento výsledek se očekával, neboť záměr předsedy PSD Livia Dragney zbavit se premiéra podpořil menší koaliční partner sociálních demokratů Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

Krize v PSD vyvrcholila 14. června, kdy vedení strany na své schůzi jednomyslně rozhodlo o stažení podpory svému premiérovi a vyzvalo ho, aby i s celou vládou odstoupil. Grindeanu to ale odmítl. Dragnea ho už předtím několikrát vyzval k demisi, protože prý ztratil důvěru v jeho kabinet, ale bez úspěchu.

Rozhodnutí vedení sociálních demokratů ještě týž den podpořila ALDE a z vlády stáhla své ministry. „Ze 390 opatření uvedených ve vládním programu nebylo kolem 260 splněno. Nemluvíme zde jen o kvantitě, nýbrž o kvalitě práce vlády,“ zdůvodnil tento krok vůdce aliance Calin Tariceanu.

Vládu povede dosavadní ministr hospodářství

Nový premiér Tudose se narodil 6. března 1967 ve městě Brailu na východě Rumunska u hranic s Moldavskem a Ukrajinou. Vystudoval Právnickou fakultu Křesťanské univerzity Dimitrie Cantemira v Bukurešti. Postgraduálně studoval v Belgii, Německu nebo na Georgetownské univerzitě v USA a v roce 2010 získal doktorát vojenských věd na Národní akademii zpravodajských služeb.

V letech 1992 až 1999 pracoval jako úředník v Senátu, poté byl krajským radním, věnoval se profesi právníka nebo přednášel. Zastával také různé funkce ve strukturách sociálních demokratů. Poslancem byl poprvé zvolen v roce 2000 a poté mandát několikrát obhájil. Ministrem hospodářství byl již v letech 2014 až 2015, opět jím byl od letošního února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...