Do ulic vyšlo nejvíc Rumunů od pádu komunismu. Naštval je pardon pro zkorumpované

Rumunská vláda odsouhlasila dekret, který dekriminalizuje některé korupční trestné činy. Krok levicové vlády premiéra Sorina Grindeanua vyhnal do ulic nejvíc lidí od pádu komunismu v roce 1989. Nařízení znepokojilo i Evropskou unii.

Více než 10 tisíc lidí demonstrovalo v úterý večer před sídlem vlády v hlavním městě Bukurešti. „Zloději“ a „zrádci“ skandoval dav, který se dožadoval i demise kabinetu. Tisíce nespokojenců se podle médií sešly také v dalších městech.

Věznice jsou přeplněné, brání dekret vláda

Nařízení zbavuje trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně zneužití úřadu, jež nezpůsobí větší finanční škodu než 200 tisíc leů (1,2 milionu korun). Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňuje upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením ale musí vyslovit souhlas parlament.

Kabinet dekret ospravedlňuje nutností ulevit přeplněným věznicím. Experti ale upozorňují na to, že v poslední době byla odsouzena nebo je souzena za korupční jednání řada i sociálnědemokratických politiků.

Odsouzení levicoví politici získají svobodu

Těžit z kontroverzní milosti může třeba vůdce Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea, který loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Úplatek
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

Rumunský prezident stojí za demonstranty

Prezident Klaus Iohannis chtěl vypsat referendum, ve kterém by se občané mohli ke kontroverznímu záměru vyjádřit. „V právním státě se nemůže nikdo chovat tak, jak to učinila vláda,“ řekl. „Ignorovala přání milionů Rumunů, kteří chtějí žít v zemi zbavené korupce,“ dodal.

Předsedkyně Vrchní rady soudců a státních zástupců (CSM) Mariana Ghenaová po mimořádném zasedání rady oznámila, že během dne podá proti nařízení ústavní stížnost.

Znepokojený je i Brusel. „Boj proti korupci musí pokračovat, a ne být zastaven. Poslední události v Rumunsku sledujeme s velkým znepokojením,“ uvedli ve společném prohlášení předseda a místopředseda EK Jean-Claude Juncker a Frans Timmermans.

Protivládní protest v Rumunsku
Zdroj: Inquam Photos/Octav Ganea/Reuters

Jedna z nejzkorumpovanějších zemí Evropy

Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí s úplatky vyžadovanými ve státní správě i v mnoha oblastech veřejného života. Snaha zastavit zneužívání úřadů a jiných výsadních postavení se v zemi v posledních letech viditelně zintenzivnila.

Speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2000 lidí v případech zneužití postavení se škodami vyčíslenými podle médií v přepočtu až na 27 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...