Retro, nebo nový začátek? V Číně vzlétlo největší obojživelné letadlo světa

První let má za sebou nové letadlo schopné přistávat na vodě. Zdálo by se, že něco takového patří do minulosti letectví, kdy se na vodě přistávalo s cestujícími, nákladem i s vojáky. V Číně však zalétávají obojživelný letoun AVIC AG600, který je svými rozměry podobný například běžnému dopravnímu Airbusu A320 nebo Boeingu 737. Ve své kategorii je největší na světě. Podle BBC by mohl kromě požární a záchranářské funkce najít uplatnění i v armádě. Číně přijde vhod při sporech o ostrůvky v Jihočínském moři.

Rozpětí křídel 38,8 metru, maximální vzletová hmotnost 53,5 tuny. Nejsou to zdaleka rekordní čísla mezi letadly jako takovými, ale není žádný větší stroj, který dokáže přistávat a vzlétat jak z runwaye, tak z vodní hladiny.

AG600 je svými rozměry srovnatelný například s běžnými dopravními letadly pro krátké a střední linky jako Boeing 737.

Čínská novinka přichází v době, kdy jsou hydroplány převážně věcí historie, případně přežívají jako atrakce používaná k vyhlídkovým letům nebo krátkým cestám mezi ostrovy. Jde přitom většinou o poměrně malé stroje.

Třeba European Coastal Airlines, které před letošním krachem létaly z chorvatského Splitu na Hvar a do několika dalších destinací, používaly letadla Twin Otter pro 19 cestujících. Twinottery mají oproti AG600 zhruba poloviční rozpětí křídel, vzletovou hmotnost desetinovou. 

Obojživelné letadlo AG600
Zdroj: Reuters/China Stringer Network

Strážce sporných ostrovů

Čínský obojživelný letoun čili amfibie však nebyl zkonstruován primárně pro to, aby létal s cestujícími – byť výrobce uvádí i jeho kapacitu (50 lidí). Počítá se však s tím, že budou AG600 používat hasiči či námořní záchranná služba. BBC i Reuters se však zmiňují také o vojenských ambicích, které Čína ostatně ani nezastírá. Státní agentura Nová Čína (Sin-chua) o něm píše jako o „strážném duchu moří, ostrovů a útesů“.

BBC zdůraznila schopnost AG600 doletět do sporných oblastí Jihočínského moře, které si nárokuje jak Čína, tak Vietnam, Malajsie, Filipíny, Brunej a Taiwan. Konstruktér AG600 Huang Lingcai řekl již dříve listu China Daily, že stroj může bez dotankování dvakrát doletět z nejižnějšího ostrova provincie Hainan do sporné oblasti James Shoal a zpět.

Otázka je, zda turbovrtulový AG600 zůstane kuriozitou, nebo například inspiruje i konkurenty Číny k vytvoření obdobných strojů. Zatím se zdá, že hydroplány jsou – snad s výjimkou Twin Otterů a podobných malých letadel – věcí historie.

V minulosti nebyla obojživelná letadla tolik výjimečná. Známou kapitolou je například provoz létajícího člunu v barvách ČSA ve 30. letech, který však byl podobný současnému provozu hydroplánů: Létal pouze ze Záhřebu na chorvatské ostrovy, přičemž navazoval na let z Prahy do Záhřebu.

Obojživelná letadla však především byla běžnou součástí námořních letectev velmocí. Například americký létající člun Catalina sehrál klíčovou roli ve druhé světové válce, hydroplány bývaly součástí výzbroje bitevních lodí. Situaci ovšem změnil vzestup letadlových lodí a především rozmach helikoptér po druhé světové válce. Faktem ovšem je, že ani ty největší obojživelné helikoptéry se ani neblíží maximální vzletové hmotnosti AG600 a letadlovou loď má zatím Čína v provozu pouze jednu.

Kdo je tu největší? Hughes měl ambice, ale vznesl se jen jednou

BBC připomíná v souvislosti s novým velkým létajícím člunem skutečného rekordmana nejenom mezi nimi, ale i v letectví všeobecně. Stroj Hughes H-4 Hercules zůstává dodnes strojem s největším rozpětím křídel, který kdy vznikl (97,5 metru oproti Antonovu An-225 s 88 metry). Ostatní jeho rozměry již překonala novější letadla, v době těsně po druhé světové válce, kdy byl zkonstruován, však byly takřka nepředstavitelné.

Osmimotorový H-4 Hercules však nebyl obojživelným letadlem, mohl se pohybovat pouze na vodě, a především technicky vzato nebyl ani letadlem. Vznikl pouze prototyp, který učinil jediný let, při němž se vznesl sotva na půl minuty a vystoupal do 70 stop, tedy do minimální výše.

Čínská novinka ani tak není největším letadlem, které bylo schopné přistávat na vodní hladině, větší byl ve všech ohledech i předválečný Dornier Do X. Ale ani ten nebyl obojživelný, pohyboval se pouze po vodě (a vzduchem).

I po odečtení Hughesu H-4 přistávaly již na vodě větší letadla než čínská novinka. Na snímku Dornier Do X v New Yorku
Zdroj: ČTK/Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si podle prvních informací vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Izraelská armáda v noci na pondělí zaútočila na cíle spojené s Hizballáhem. Podle agentury AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu.
02:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Babiš očekává mimořádná opatření v Česku, bezpečnostní rada bude řešit i repatriace

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich podobu neupřesnil, bude podle něj záležet na návrhu ministerstva vnitra a policie. Novinářům to řekl před jednáním Bezpečnostní rady státu, která mimořádně zasedá od 7:00. Jde o reakci na dění po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno.
01:38Aktualizovánopřed 22 mminutami

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Írán nebude vyjednávat s USA, uvedl tajemník íránské bezpečnostní rady

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
05:55Aktualizovánopřed 28 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Republikáni chtějí ztížit hlasování milionům Američanů

Republikáni přišli s reformou volebních pravidel známou jako SAVE Act. Vyžadují například, aby lidé před volbami doložili své občanství. Milionům Američanů chybí potřebné dokumenty, administrativa prezidenta Donalda Trumpa omezila možnosti jejich získání. Legislativa zatím nemá dost podporovatelů v Senátu. Trump prohlásil, že změna bude platit i bez souhlasu Kongresu. Podle politologa z Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally mají politické strany tendenci dopady takových změn přeceňovat.
před 1 hhodinou

Britskou leteckou základnu na Kypru zasáhl dron, uvedl podle médií Londýn

Dron v noci na pondělí zasáhl základnu britského letectva na Kypru, uvedlo ministerstvo obrany v Londýně podle stanice Sky News a agentury PA. Ministerstvo nesdělilo, kdo bezpilotní prostředek vyslal. Při incidentu nedaleko přístavního města Limasol nebyl nikdo zraněn a podle kyperských úřadů vznikly pouze malé škody.
před 3 hhodinami

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 11 hhodinami
Načítání...