Retro, nebo nový začátek? V Číně vzlétlo největší obojživelné letadlo světa

První let má za sebou nové letadlo schopné přistávat na vodě. Zdálo by se, že něco takového patří do minulosti letectví, kdy se na vodě přistávalo s cestujícími, nákladem i s vojáky. V Číně však zalétávají obojživelný letoun AVIC AG600, který je svými rozměry podobný například běžnému dopravnímu Airbusu A320 nebo Boeingu 737. Ve své kategorii je největší na světě. Podle BBC by mohl kromě požární a záchranářské funkce najít uplatnění i v armádě. Číně přijde vhod při sporech o ostrůvky v Jihočínském moři.

Rozpětí křídel 38,8 metru, maximální vzletová hmotnost 53,5 tuny. Nejsou to zdaleka rekordní čísla mezi letadly jako takovými, ale není žádný větší stroj, který dokáže přistávat a vzlétat jak z runwaye, tak z vodní hladiny.

AG600 je svými rozměry srovnatelný například s běžnými dopravními letadly pro krátké a střední linky jako Boeing 737.

Čínská novinka přichází v době, kdy jsou hydroplány převážně věcí historie, případně přežívají jako atrakce používaná k vyhlídkovým letům nebo krátkým cestám mezi ostrovy. Jde přitom většinou o poměrně malé stroje.

Třeba European Coastal Airlines, které před letošním krachem létaly z chorvatského Splitu na Hvar a do několika dalších destinací, používaly letadla Twin Otter pro 19 cestujících. Twinottery mají oproti AG600 zhruba poloviční rozpětí křídel, vzletovou hmotnost desetinovou. 

Obojživelné letadlo AG600
Zdroj: Reuters/China Stringer Network

Strážce sporných ostrovů

Čínský obojživelný letoun čili amfibie však nebyl zkonstruován primárně pro to, aby létal s cestujícími – byť výrobce uvádí i jeho kapacitu (50 lidí). Počítá se však s tím, že budou AG600 používat hasiči či námořní záchranná služba. BBC i Reuters se však zmiňují také o vojenských ambicích, které Čína ostatně ani nezastírá. Státní agentura Nová Čína (Sin-chua) o něm píše jako o „strážném duchu moří, ostrovů a útesů“.

BBC zdůraznila schopnost AG600 doletět do sporných oblastí Jihočínského moře, které si nárokuje jak Čína, tak Vietnam, Malajsie, Filipíny, Brunej a Taiwan. Konstruktér AG600 Huang Lingcai řekl již dříve listu China Daily, že stroj může bez dotankování dvakrát doletět z nejižnějšího ostrova provincie Hainan do sporné oblasti James Shoal a zpět.

Otázka je, zda turbovrtulový AG600 zůstane kuriozitou, nebo například inspiruje i konkurenty Číny k vytvoření obdobných strojů. Zatím se zdá, že hydroplány jsou – snad s výjimkou Twin Otterů a podobných malých letadel – věcí historie.

V minulosti nebyla obojživelná letadla tolik výjimečná. Známou kapitolou je například provoz létajícího člunu v barvách ČSA ve 30. letech, který však byl podobný současnému provozu hydroplánů: Létal pouze ze Záhřebu na chorvatské ostrovy, přičemž navazoval na let z Prahy do Záhřebu.

Obojživelná letadla však především byla běžnou součástí námořních letectev velmocí. Například americký létající člun Catalina sehrál klíčovou roli ve druhé světové válce, hydroplány bývaly součástí výzbroje bitevních lodí. Situaci ovšem změnil vzestup letadlových lodí a především rozmach helikoptér po druhé světové válce. Faktem ovšem je, že ani ty největší obojživelné helikoptéry se ani neblíží maximální vzletové hmotnosti AG600 a letadlovou loď má zatím Čína v provozu pouze jednu.

Kdo je tu největší? Hughes měl ambice, ale vznesl se jen jednou

BBC připomíná v souvislosti s novým velkým létajícím člunem skutečného rekordmana nejenom mezi nimi, ale i v letectví všeobecně. Stroj Hughes H-4 Hercules zůstává dodnes strojem s největším rozpětím křídel, který kdy vznikl (97,5 metru oproti Antonovu An-225 s 88 metry). Ostatní jeho rozměry již překonala novější letadla, v době těsně po druhé světové válce, kdy byl zkonstruován, však byly takřka nepředstavitelné.

Osmimotorový H-4 Hercules však nebyl obojživelným letadlem, mohl se pohybovat pouze na vodě, a především technicky vzato nebyl ani letadlem. Vznikl pouze prototyp, který učinil jediný let, při němž se vznesl sotva na půl minuty a vystoupal do 70 stop, tedy do minimální výše.

Čínská novinka ani tak není největším letadlem, které bylo schopné přistávat na vodní hladině, větší byl ve všech ohledech i předválečný Dornier Do X. Ale ani ten nebyl obojživelný, pohyboval se pouze po vodě (a vzduchem).

I po odečtení Hughesu H-4 přistávaly již na vodě větší letadla než čínská novinka. Na snímku Dornier Do X v New Yorku
Zdroj: ČTK/Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru nejméně šest lidí

Při havárii vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo šest lidí. Po jednom člověku se stále pátrá. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou technická závada, píší agentury a al-Džazíra, podle které šlo o vojenský vrtulník.
10:56AktualizovánoPrávě teď

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Terčem útoku tří balistických střel se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ve Slovinsku začaly parlamentní volby, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
08:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Porýní-Falci volí nový sněm

Obyvatelé západoněmecké spolkové země Porýní-Falc volí nový zemský sněm. Čeká se těsný souboj mezi vládnoucí sociální demokracií (SPD) a opoziční Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Výrazně podle průzkumů posílí strana Alternativa pro Německo (AfD). Volební místnosti se otevřely také v Bavorsku, kde se koná druhé kolo komunálních voleb. Rozhodne se mimo jiné o primátorovi Mnichova.
před 2 hhodinami

VideoKvětiny i památník. Rusové si připomínají dva roky od útoku na koncertní sál

Rusko si připomíná druhé výročí nejhoršího teroristického útoku za poslední dvě dekády. Islamistické komando v roce 2024 zaútočilo na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku nedaleko Moskvy, osudným se mnohým lidem stal i následný požár. Vyhořelý koncertní sál zůstal z piety neopravený, Rusové sem k fotografiím obětí pokládají květiny. Před halou vznikl památník se sochami vznášejících se jeřábů, které symbolizují duše zavražděných lidí.
před 3 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 9 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...