Republikán Johnson se stal předsedou Sněmovny reprezentantů. Je proti vojenské podpoře Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů zvolila svým novým předsedou konzervativního republikána z Louisiany Mikea Johnsona. Po 22 dnech, kdy byla dolní komora Kongresu prakticky neschopná akce, se republikánské většině napočtvrté podařilo zvolit kandidáta přijatelného pro všechny frakce ideologicky roztříštěné strany. Demokraté se jako při předchozích hlasováních postavili za lídra své sněmovní menšiny Hakeema Jeffriese. Johnson získal křeslo předsedy většinou 220 hlasů ku 209.

Hlasování v poměru 220 ku 209 vyneslo jednapadesátiletého kongresmana Johnsona do křesla předsedy. Volné bylo od 3. října, kdy byl jeho předchůdce Kevin McCarthy sesazen malou skupinou republikánů.

V následujících týdnech republikáni, kteří mají ve Sněmovně reprezentantů těsnou většinu, odmítli tři možné náhradníky, než se rozhodli pro Johnsona, louisianského právníka podporovaného bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, který léta prosazoval konzervativní politiku.

Sněmovna může začít schvalovat zákony, aby zabránila vládnímu shutdownu

Po hlasování čekalo Johnsona skládání slibu, ke křeslu a řečnickému pultu předsedy jej uvedl demokrat Jeffries. Johnson ve svém prvním projevu ke komoře děkoval své rodině a spolustraníkům a Jeffriesovi vzkázal, že „ví, že vidí věci z jiného úhlu“, ale že na Spojených státech mu „ze srdce záleží“, a proto najdou společnou řeč.

Johnson předložil plénu jako první zákon ke schválení rezoluci o americké podpoře Izraele, kterou Sněmovna reprezentantů přijala. Pro se podle televize CNN vyslovilo 412 zákonodárců, proti jich bylo deset, devět z nich z demokratického tábora. Rezoluce mimo jiné požaduje, aby Hamás okamžitě přestal s útoky a propustil všechna rukojmí. 

Sněmovna reprezentantů také může začít schvalovat zákony, které zajistí financování americké vlády, aby se předešlo její paralýze, která by nastala 17. listopadu. Na programu jsou také zákony o další podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi.

Johnson, který byl poprvé zvolen v roce 2016, bude nejméně zkušeným předsedou Sněmovny reprezentantů za poslední desetiletí. Ve Washingtonu se vyprofiloval jako podporovatel exprezidenta Donalda Trumpa, a to i v době, kdy Trump aktivně zpochybňoval svoji volební porážku v prezidentských volbách.

Trump před volbou vyjádřil Johnsonovi podporu na své síti Truth Social. Vliv bývalého prezidenta na volbu předsedy dolní komory Kongresu byl patrný už v úterý, kdy na plénu neuspěl nominant Tom Emmer. Trump ho podle svých slov „zabil“, když vyzval své příznivce v konzervativním křídle Republikánské strany, aby Emmera nevolili, a to jak na Truth Social, tak osobně přes telefon, napsal server Politico.

Věřící konzervativec vystupuje proti potratům

V sociálně-politických otázkách se Johnson projevuje jako zarytý konzervativec. V Louisianě podporoval zákony omezující práva na potrat nebo manželství stejnopohlavních párů a pracoval jako advokát pro lobbistickou skupinu Alliance Defending Freedom, která má za cíl šířit křesťanské hodnoty ve školách a ve vládě, a mimo jiné se staví proti rozšiřování práv LGBT komunity. Postavil se také proti povolení užívání marihuany pro lékařské účely. Johnson nevěří v existenci antropogenních klimatických změn a staví se proti vojenské podpoře Ukrajiny.

„Hluboce věřícím“ se Johnson stal v roce 1984, když jeho otec jen těsně přežil nehodu při práci jako hasič, cituje nového předsedu portál Nola.com. Svoji právnickou kariéru charakterizoval v roce 2016 jako „obranu náboženských svobod, posvátnosti lidského života a biblických hodnot, včetně obrany tradičního manželství a dalších podobných ideálů“.

V roce 2017 Johnson podpořil Trumpův protiimigrační dekret, který dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům několika převážně muslimských zemí. „Nejde o snahu zakázat jakékoli náboženství, ale spíše o snahu adekvátně chránit naši vlast. Žijeme v nebezpečném světě, a toto důležité opatření nám pomůže vyvážit svobodu a bezpečnost,“ řekl tehdy Johnson.

Nově zvolený předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson přebral předsednické kladívko
Zdroj: Elizabeth Frantz/Reuters

V ekonomických otázkách je Johnson zastáncem „větší soutěživosti“ na „otevřeném trhu“ a snižování výdajů americké vlády. „Lidé jsou lépe než úředníci kvalifikovaní pro to, aby rozhodovali o svých životech a financích. Soukromý sektor podá lepší výkony než veřejný sektor takřka v každém případě,“ napsal Johnson na svém osobním webu.

Zpravodajka Politica Olivia Beaversová připomíná, že středeční hlasování o tom, kdo dolní komoru povede, bylo v pořadí už devatenácté, které rozpolcení republikáni v letošním roce na plénu sněmovny vyvolali. Z toho patnáct o odvolaném Kevinovi McCarthym, tři o Jimu Jordanovi a jedno o Johnsonovi.

Ve středu se sněmovní republikánský klub za svým nominantem Johnsonem sjednotil. Hlasování podle zvyklosti probíhalo tak, že každý kongresman i kongresmanka nahlas pronesli jméno preferovaného kandidáta. Když svůj hlas takto odevzdal předchozí neúspěšný kandidát nebo vlivný republikán, ostatní reagovali hlasitým potleskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...