Rekordní účast při místních volbách v Hongkongu. K urnám přišlo podle komise přes 70 procent voličů

3 minuty
Události ČT: Rekordní zájem o místní volby v Hongkongu
Zdroj: ČT24

V Hongkongu skončily volby do místních rad. Provázela je rekordní voličská účast, která dosáhla 71,2 procenta. S odvoláním na šéfa volební komise Barnabuse Funga to oznámil list South China Morning Post. Hlasování je považováno za test obliby správkyně Carrie Lamové, jejíž pozicí už téměř půl roku otřásají prodemokratické protesty. Výsledky by mohly být známé během noci na pondělí SEČ.

Podle šéfa volební komise přišlo k urnám zhruba 2,94 milionu voličů. Účast v nedělním hlasování velmi výrazně překonala minulý rekord z roku 2015, kdy hlasovalo 47,01 procenta registrovaných voličů.

V ulicích bylo vidět jen málo policistů, což odporuje předchozím zprávám, že ochránci pořádku budou střežit všechny volební místnosti a že do služby bude povoláno téměř všech 31 tisíc příslušníků policie, píše Reuters.

Volby proběhly pokojně, citovala agentura Reuters zjištění zahraničních pozorovatelů. Podle jednoho z nich, Davida Altona z britské Sněmovny lordů, svědčí klidný průběh voleb i vysoká účast o tom, že „v Hongkongu je velký počet lidí, kteří věří v demokracii“.

Místní rady nemají příliš reálné moci; 117 radních ale má právo zasednout v 1200členné komisi, která volí správce Hongkongu. V té převažují přívrženci centrální čínské vlády.

Prodemokratický tábor měl kandidáty ve všech okrscích

V současné době převládají v místních radách politici naklonění centrální vládě v Pekingu. Propekingští kandidáti taky vyzvali voliče, aby je podpořili, a dali tak najevo nespokojenost s chaotickou situací ve městě, kterou způsobují opakované střety demonstrantů s policií a narušování hromadné dopravy.

„Vyzývám všechny registrované voliče, aby přišli a odevzdali svůj hlas kandidátovi, který bude v dalším funkčním období zastupovat jejich zájmy,“ apelovala správkyně Hongkongu Carrie Lamová. 

Prodemokratické síly naopak věřily, že hongkongští voliči při hlasování projeví nespokojenost s Lamové vládou, proti níž se konají téměř každodenně v Hongkongu protesty. Prodemokratický tábor tentokrát dbal na to, aby ve všech 452 volebních okrscích měl svého uchazeče. Při předchozích volbách v roce 2015 se totiž stalo, že propekingští politici neměli ve více než 60 okrscích protikandidáty.

„Odevzdáním hlasů pro demokraty každý volič řekne Pekingu a Carrie Lamové, že neschvaluje jejich nakládání s Hongkongem. Hlasováním pro demokraty říkáme, že policie dělá z Hongkongu velmi nebezpečné místo,“ apeloval Alan Leong z legislativní rady demokratů.

Vítězství prodemokratických sil by znamenalo pro demonstranty vzpruhu

Pokud nedělní hlasování přinese úspěch prodemokratických kandidátů, podpoří to požadavky demonstrantů, kteří varují před omezováním svobod v Hongkongu ze strany pevninské Číny, pod jejíž správu se tato bývalá britská kolonie v roce 1997 vrátila.

Aktivisté rovněž žádají plně svobodné volby správce Hongkongu a také nezávislé vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti demonstrantům. 

Prodemokratičtí kandidáti před hlasováním apelovali na občany, aby umožnili klidný průběh voleb. Hongkongská vláda totiž pohrozila, že hlasování pozastaví, pokud budou v ulicích pokračovat násilnosti a demonstranti budou blokovat dopravu.

„K násilnostem nyní ve městě nedochází. Po několika týdnech je klid, což ocenila i správkyně Lamová. Lidé si uvědomují, že je potřeba, aby volby proběhly v klidu a neposkytli vládě záminku k tomu, aby je zrušila. Je to totiž po dlouhé době první a také na dlouhou dobu poslední možnost skutečně se vyjádřit k politické situaci,“ shrnula z Hongkongu zpravodajka ČT Barbora Šámalová. 

Dodala, že po internetu se také šířily výzvy, aby lidé nechodili k volbám v maskách a černém oblečení, aby zbytečně nedávali policii záminku k zásahům.

6 minut
Šámalová: V Hongkongu je klid, nikdo nechce dát vládě záminku volby zrušit
Zdroj: ČT24

Voliči se báli přerušení hlasování

Volby, k nimž se přihlásilo rekordních 4,1 milionu voličů z celkových 7,4 milionu obyvatel Hongkongu, rozhodnou o obsazení 452 přímo volených křesel v 18 místních radách. Dalších 27 křesel je přidělováno zástupcům venkova. 

Agentura AP zaregistrovala, že mezi prvními voliči byl v neděli významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong, který chtěl původně kandidovat, ale hongkongská volební komise ho vyloučila. Podle úřadů podporuje nezávislost Hongkongu.

„To, že mi nedovolili kandidovat, že mě zavřeli do vězení, to jen posílilo moji snahu bojovat za naši budoucnost s ještě větším odhodláním,“ nechal se slyšet Wong. 

Mezi kandidáty naopak nechybí jiný z vůdců protestního hnutí Jimmy Sham, který byl v říjnu na jedné z hongkongských ulic zmlácen muži s kladivy.

Jeden z vůdců protestního hnutí Jimmy Sham
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

Terčem násilí se ale před volbami stali i propekingští kandidáti jako Junius Ho, kterého počátkem tohoto měsíce pobodal na ulici útočník s nožem. Aktivisté Hoa obviňují, že pomáhal zorganizovat útoky na demonstranty.

Někteří z voličů v neděli agentuře Reuters řekli, že se rozhodli přijít k urnám co nejdříve, protože se obávali, že by úřady v průběhu dne mohly hlasování přerušit.

„Někteří lidé se bojí, že bude hlasování z nějakých nepředvídatelných důvodů zastaveno, třeba kvůli protestům,“ prohlásil 45letý Kevin Lai stojící ve frontě několika set lidí před základní školou v oblasti Kowloonu.

Panovaly obavy z manipulace

Podle zpravodajky ČT Šámalové si lidé stěžovali, že ve volebních místnostech dostávali přednost starší voliči. „Lidé říkají, že mladé nepouští k urnám a přednost mají senioři. Ti ale tradičně volí propekingsky,“ upozornila s tím, že někteří lidé se obávali, zda stihnou odevzdat svůj hlas. Panovaly také obavy z toho, aby volby nebyly zmanipulované. 

V sobotu se ve městě konaly protesty desítek rodin s malými dětmi proti používání slzného plynu například při zásahu na polytechnické univerzitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...