Moskva - Projev šéfa Kremlu o stavu Ruské federace přijali rebelové na východní Ukrajině chladně. Prezident podle nich „odkládá věci na později“. Naopak nadšení vyvolala Putinova slova u ruských médií a politiků. Zpravodajská televize Rossija 24 označila projev za „poselství shůry“. Podle ruských poslanců šéf Kremlu narýsoval perspektivu bezpečného a úspěšného rozvoje země.
Putin v projevu mimo jiné prohlásil, že anexe poloostrova Krym byla legitimní a Moskva prokázala, že dokáže ochránit své krajany. Ruský prezident upozornil také na to, že Rusko není možné vojensky porobit a Moskva chce dál spolupracovat se Západem (čtěte víc).
Podle ředitele Ústavu ruských dějin Akademie věd je zdrojem ruské mocenské velikosti Krym. „Je to duchovní zdroj formování ruského státu a významná součást ruských dějin. Díky Krymu se Rusko stalo jednou z nejkulturnějších zemí světa,“ konstatoval Jurij Petrov.
Proruští radikálové na východě Ukrajiny ale zábor Krymu chápali jako předstupeň odtržení celého Donbasu, což se zatím nestalo. Putinovu řeč tak přijali chladně. „Projev jen potvrdil pokračování dřívější politiky, jejíž podstatou je odkládání věcí na potom,“ řekl separatistické agentuře Novorossija komentátor Boris Rožin. „Značná část řečeného nesnese střet s reáliemi nové etapy studené války,“ soudí Rožin.
Podle poslankyně za kremelskou stranu Jednotné Rusko Iriny Jarové je zřejmé, že Rusko bude pod Putinovým vedením bezpečné, úspěšné, otevřené, vstřícné, samostatné a svrchované. „Je přirozené, že prezident v nynější geopolitické situaci věnoval tolik pozornosti bezpečnostním otázkám. Znovu potvrdil, že jednat s Ruskem z pozice síly je nemožné a zbytečné,“ řekla Jarová agentuře TASS. Putin prý hovořil k celému národu a zároveň ke každému občanu zvlášť.
Jan Šír, politolog:
„Byl tam důraz na vypjatý nacionalismus, militarismus, roli armády a určitý pseudonáboženský mysticismus spojený s tím, že Putin označil Krym za posvátné místo pro Rusko. Zda to Putinovi pomůže udržet populaci v mobilizaci a odvrátit její pozornost od problémů, uvidíme až v delším časovém horizontu.“
Petruška Šustrová, publicistka, překladatelka
„Putin je člověk 18., 19. století, který vidí kontinuitu v imperiální politice, v tom, že Rusko je velký bratr, který malé nechává si hrát u svých nohou, pokud poslouchají. A když ne, tak se na ně musí silou. Nechápe vztahy 21. století.“
Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR
„Putin v poslední době ujišťuje ruské obyvatelstvo, že je v ohrožení ze strany Západu, že je třeba posilovat ruské vojenské schopnosti. Je to trochu pomýlená propaganda, protože ze strany Západu nikdy nezaznělo, že by si chtělo Rusko podmanit nebo ohrožovat. Je to zpráva dovnitř, že reforma ozbrojených sil probíhá správně, i zpráva ven, že se s Ruskem musí počítat.“
Musíme mít silnou armádu, notují si s Putinem zákonodárci
Mnoho ruských poslanců sdílí Putinovo přesvědčení o nutnosti posílit ozbrojené síly. „Díky značným zbrojním výdajům bude armáda ještě mohutnější. Musíme svůj dům vybudovat pevný,“ konstatoval člen branného výboru Státní dumy Viktor Zavarzin. Připomněl, že do roku 2020 má armáda dostat výzbroj za 23 miliard rublů (9,4 miliardy korun). „Rusko znovu dokazuje světu, že je velkou mocností,“ řekl Zavarzin.
Podle šachového šampiona Garryho Kasparova je prezidentův program jednoduchý - za každou cenu se udržet u moci. „Je to program diktátora, který pro podporu svých pravomocí vždy potřebuje mytické argumenty. S ohledem na rostoucí sociální a hospodářskou krizi a úpadek může hrát Putin jedinou kartou, a tou je vnější agrese,“ řekl novinářům zarytý Putinův odpůrce.
Klid zbraní na Ukrajině
V Luhanské oblasti by měl od příštího úterý začít platit klid zbraní mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, potvrdil ukrajinský prezident Peter Porošenko. Dohodu oznámili i rebelové a zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ačkoli na východní Ukrajině formálně platí od září mezi povstalci a armádou příměří, boje v Donbasu nadále pokračují.
