Moskva - Kremelská rada pro lidská práva předala prezidentovi Vladimiru Putinovi návrh seznamu adeptů pro plánovanou amnestii. Případné propuštění na svobodu by se podle rady mohlo týkat i dvou vězněných členek punkové skupiny Pussy Riot nebo stoupenců opozice, které policie zadržela během demonstrací na moskevském Blatném náměstí loni v květnu. Amnestie má být vyhlášena u příležitosti 20. výročí ruské ústavy 12. prosince. Ruská média se domnívají, že prezident a poslanci seznam výrazně zúží.
„Zaslali jsme naše návrhy prezidentu Putinovi. Soudíme, že amnestie by měla být široká, s jasně stanovenými výjimkami,“ uvedl šéf rady Michail Fedotov s tím, že by se měla týkat pouze nenásilných trestných činů bez nevratných těžkých následků. „Amnestie by se neměla týkat pachatelů vražd, únosů, znásilnění, ani nikoho, kdo se podílel na obchodu s lidmi. Neměla by se vztahovat ani na zvláště nebezpečné recidivisty, ani na lidi, kteří byli dříve amnestováni či omilostněni,“ upřesnil.
Zkrácen by mohl být trest dvěma vězněným členkám punkové skupiny Pussy Riot, jejichž dvouletý trest vězení za výtržnost v pravoslavném chrámu vyprší v březnu příštího roku. Například někdejšího ropného magnáta Michaila Chodorkovského se ale amnestie zřejmě nedotkne stejně jako aktivistů Greenpeace, zadržených při protestu proti těžbě ropy v Arktidě, protože ti jsou v Rusku obviněni z mimořádně brutálního zločinu - z pirátství.
V tisku se zprvu objevily informace, že amnestie by mohla dostat na svobodu až čtvrtinu ruských vězňů, tedy více než 170 000 lidí. Vzápětí však poslanci dali najevo, že takový návrh neprojde. Opoziční list Novaja gazeta skepticky předpověděl, že vše může dopadnout jako s nedávnou ekonomickou amnestií, kdy se zprvu počítalo s očištěním 110 000 vězněných podnikatelů, ale na svobodu se nakonec dostala tisícovka lidí.
Rusko ve svých dějinách vystřídalo od roku 1906 pět základních zákonů. Ústava z prosince 1993 je označována za přelomovou, protože ukončila éru jedné strany a vytvořila předpoklady občanské společnosti a právního státu zakotvením základních práv a svobod. Poprvé v ruských dějinách také jasně stanovila princip dělby moci. Kritici, například komunisté, ale hovoří o „konstituci iluzí“.
