Kesong – Jihokorejští podnikatelé po pěti měsících překročili hranici se Severní Koreou a zamířili do společné průmyslové zóny v severokorejském Kesongu. Zónu uzavřely úřady v KLDR během stupňujícího se napětí na poloostrově, ale minulý týden se obě země dohodly na opětovném otevření. Společný projekt založili Korejci před necelými deseti lety. „Požadavek na restrukturalizaci celého modelu Kesongu je významným faktorem v udržitelnosti projektu,“ konstatovala předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Hajzlerová.
Přibližně v 8:30 místního času (01:30 SELČ) desítky aut, kamiónů a jihokorejských zaměstnanců překročili ostře střeženou hranici. „Byl bych rád, kdybychom mohli pracovat společně jako dřív,“ doufá majitel jedné firmy působící v zóně, který si nepřál prozradit své jméno.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení uvedlo, že se celkem má dnes do komplexu vrátit 820 jihokorejských manažerů a dalších pracovníků, 400 z nich by tam mělo zůstat i přes noc. Jejich prvním úkolem bude zkontrolovat výrobní zařízení a posoudit, jak rychle bude možná plná obnova provozu. Znovuotevření zóny je označováno jako testovací, více než polovina jihokorejských firem, které v Kesongu působí, ale vyzvala své severokorejské zaměstnance, aby přišli do práce.
Kesong vznikl v roce 2004 na severokorejské straně společné hranice a byl jedním ze symbolů mezikorejské spolupráce. Letos v dubnu ho Pchjongjang uzavřel a stáhl odtud 53 tisíc severokorejských dělníků zaměstnaných ve více než 120 jihokorejských továrnách. Stalo se tak během napjatých týdnů, plných válečnické rétoriky, které následovaly po třetím jaderném pokusu KLDR a nové várce mezinárodních sankcí proti komunistickému režimu.
Jana Hajzlerová, předsedkyně Česko-korejské společnosti:
„Otevření průmyslové zóny Kesong je určitě významný faktor ve vztazích mezi oběma Korejemi. Jde také o další krok k možným hlubším jednáním. Zatímco se ale otázka Kesongu uklidňuje, mohou eskalovat další otázky – třeba jaderný program.“
Škody jdou do miliard
Oba korejské státy se však minulý měsíc dohodly na spolupráci při obnovení provozu zóny, která je pro KLDR významným zdrojem tvrdé měny. V rámci dohody KLDR souhlasila s jihokorejským požadavkem otevřít Kesong pro zahraniční investory. Soul rovněž požadoval odškodnění pro své podniky, které přišly kvůli uzavření zóny o stovky milionů dolarů.
Experti nicméně Kesong považují za zranitelný vůči vrtkavosti vztahů mezi oběma korejskými státy, ať už by poskytnuté záruky byly jakékoliv. „Je fajn, že se zóna zase otevírá, ale taky je mi těžko u srdce. Utrpěli jsme příliš velké škody,“ postěžoval si ředitel firmy Mansun Corporation, která kvůli uzavření komplexu přišla v přepočtu o 123 milionů korun.
V zóně působí mnoho podobných malých a středních firem. Podle odhadů vinou pětiměsíčního výpadku tyto společnosti přišly o ekvivalent téměř 18 miliard korun. Prý budou potřebovat více než rok, aby své podnikání vrátily do dřívějších kolejí.
