Proti praktikám norského sociálního úřadu Barnevernet protestují dvě desítky zemí po celém světě. K demonstracím se v lednu připojí Spojené státy, Velká Británie, Německo i Česko. V tuzemsku vzbudil pozornost případ rodiny Michalákových. Úřad matce odebral syny před pěti lety kvůli podezření ze zneužívání a zanedbání péče. Soud pak Evu Michalákovou zbavil rodičovských práv.
„Přibližně čtvrtina dětí a mladých, se kterými úřad zahájil řízení, je cizího původu,“ uvedl spolupracovník ČT Yngvar Brenna. Přistěhovalci tvoří asi 15 procent obyvatelstva Norska.
Stížnosti na postup norského sociálního úřadu v poslední době vznesla řada rodin z Rumunska, Polska, Slovenska nebo Litvy. Spory s úřady o opatrovnictví dětí vedly v mnoha případech k tomu, že cizinci se svými potomky uprchli přes norské hranice zpátky do vlasti nebo do jiných zemí.
Rodině odebrali děti, protože moc mluvili o bohu
„Teď je nejmedializovanější případ rodiny Bodnariu, které bylo odebráno pět dětí na základě toho, že učitelka ve škole usoudila, že děti jsou doma příliš striktně vychovávány v křesťanských základech. Děti ve škole příliš často mluvily o bohu,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V dalších případech si děti opakovaně stěžovaly, že jim rodiče něco zakazují.
V květnu 2011 vzal norský úřad dva syny Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání péče. Podezření se nepotvrdilo, norský soud měl ale zjištění úřadu za závažná a děti nechal u pěstounů. Eva Michaláková v současné době usiluje o přezkoumání případu a chce zvrátit rozhodnutí ze září loňského roku o zbavení rodičovských práv a o adopci mladšího syna. Odvolací řízení bude v únoru.
Zdechovský: Barnevernet má velkou moc
V případu se angažuje i český premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman, připomněl Zdechovský. „Za ten rok a půl jsem pochopil, že s Nory to nebude tak jednoduché a že Barnevernet má poměrně velkou moc,“ konstatoval europoslanec. „V minulém roce bylo odebráno asi 9400 dětí. Myslím si, že to je počet vysoký a je tam navíc nárůst oproti roku předchozímu,“ upozornil Zdechovský.
Podle norského velvyslanectví v Praze jsou ale tyto údaje výrazně nadnesené: „V roce 2014 norský sociální úřad Barnevernet akutně přemístil do pěstounské péče 1 504 dětí, což bylo o 7 procent méně než v předchozím roce. Oficialní čísla z roku 2015 ještě nejsou zveřejněna, ale v poslední době nebyly zaznamenány žádné výrazné změny.“ Ambasáda navíc upozorňuje na studii Rady Evropy o nuceném přemístění dětí: „Norsko patří mezi tu třetinu členských států Rady Evropy, které tento prostředek využívají v nejmenší míře.“
Proti úřadu se už protestovalo v Oslu, kde se sešly desítky odpůrců. Během pátku čekají demonstrace Washington a Londýn. O víkendu mají následovat obdobné akce v Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě a v Madridu. V sobotu 16. ledna se chystá demonstrace v Praze a den poté v Dillí, 23. ledna v Bratislavě a o týden později i ve Varšavě.
Odebírání dětí? Oficiální statistiky neexistují
Děti, které jsou podle úřadů ohrožené, mohou být podle ministryně práce Michaely Marksové odebírány rodinám i v Česku, přičemž se tak děje rovněž u cizinců. Nadace Naše dítě loni uvedla, že české úřady odebírají z rodin ročně kolem 2000 až 3000 dětí.
Podle členky sněmovního výboru pro sociální politiku Jitky Chalánkové oficiální statistika neexistuje. Výbor si ji od ministerstva vyžádal a Marksová mu loni v prosinci napsala, že taková čísla ministerstvo práce a sociálních věcí nemá k dispozici. Statistiku se prý ministerstvo teprve chystá udělat ve spolupráci s kraji.
Odebírání dětí cizinců se oznamuje zastupitelskému úřadu na základě Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích. „To se Norsko třeba v kauze Michalákových vůbec neobtěžovalo učinit, nikdy,“ upozornila Chalánková.
