Prokuratura má nové důkazy v kauze vraždy Kuciaka, píše slovenský tisk

Slovenská prokuratura předložila soudu nové důkazy v případu vraždy novináře Jána Kuciaka, při které byla před třemi lety zavražděna i reportérova přítelkyně Martina Kušnírová. V pátek to napsal slovenský list Sme. Nejvyšší soud se nyní zabývá odvoláním prokuratury vůči verdiktu soudu první instance. Ten loni zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání Kuciakovy vraždy a osvobodil také další obžalovanou Alenu Zsuzsovou.

Podle listu Sme se zmíněné důkazy týkají mimo jiné komunikace Kočnera a Zsuzsové a dále analýzy jejich pohybu po vraždě, který prý odporuje dřívějším prohlášením obou obžalovaných. Prokuratura také tvrdí, že dvojice den po vraždě častěji než předtím navštěvovala zpravodajské internetové portály.

Díky přístroji, který Zsuzsová měla propojený se svým mobilním telefonem, vyšetřovatel zjistil, že obžalovaná ráno po vraždě a po předchozí komunikaci prostřednictvím mobilu měla tak vysoký tep, jaký jí zmíněný náramek nikdy nezaznamenal. Zsuzsová podle žalobce od Kočnera převzala objednávku vraždy a oslovila dalšího prostředníka.

Některé ze zmíněných důkazů předložila prokuratura soudu první instance krátce před vynesením verdiktu už loni v září. Soudní senát důkazy ale tehdy neprojednal.

Neexistuje přímý důkaz, odůvodnil verdikt soud

Kuciak a Kušnírová byli podle policie zastřeleni 21. února 2018 ve svém domě. Policejní hlídka těla našla až o čtyři dny později na základě upozornění od příbuzných, kteří se s reportérem a jeho přítelkyní nedokázali zkontaktovat.

Soud první instance při zdůvodnění svého verdiktu uvedl, že nebyl předložen žádný přímý důkaz, který by Kočnera usvědčoval z objednání Kuciakovy vraždy. Prokuratura tvrdila, že Kočner si objednal Kuciakovu vraždu ze msty za to, že novinář poukazoval na jeho podezřelou ekonomickou činnost, což mohlo Kočnerovi také překazit plánovaný vstup do politiky. Letos v lednu byl Kočner v jiném případu pravomocně odsouzen k vězení v trvání 19 let, a to za padělání směnek.

V kauze vraždy Kuciaka a Kušnírové už byli po svém doznání pravomocně odsouzeni vrah zmíněné dvojice a také prostředník vraždy reportéra. Soud první instance rovněž uznal vinným vrahova příbuzného za to, že střelci při zločinu pomáhal jako řidič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 38 mminutami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
20:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 5 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 6 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...