Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.
Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států tvrdí, že technologická společnost udržuje nezákonný monopol na úkor spotřebitelů, vývojářů a konkurenčních výrobců telefonů.
Na 88 stranách žaloby stojí, že Apple porušil antimonopolní zákony praktikami, které měly za cíl „udržet zákazníky závislé na jejich iPhonech a snížit pravděpodobnost, že přejdou na konkurenční zařízení“.
Společnost se prý snaží zabránit uživatelům v přechodu na zařízení s externími operačními systémy – například na chytré telefony se systémem Android. Podle ministra spravedlnosti Merricka Garlanda ovládá Apple více než 65 procent amerického trhu s chytrými telefony.
Garland dále tvrdí, že Apple nezískal monopolní postavení díky nejlepší kvalitě svých výrobků, ale tím, že z konkurenčních produktů dělal horší. Společnost tak prý činila například zpoplatňováním aplikací, které mohly jiné firmy nabízet uživatelům zařízení od Applu.
Apple namítá, že se americká vláda mýlí ve faktech i v aplikaci zákona. Vláda tak podle několika právních expertů bude muset nyní dokázat, že obchodní praktiky Applu skutečně způsobily konkurenci újmu a že spotřebitelé skutečně platí víc, než by tomu bylo v případě, že by Apple postupoval jinak.
Analytik Gene Munster ze společnosti Deepwater Asset Management má navíc za to, že si současný generální ředitel Applu Tim Cook byl vědom toho, že žaloba v tomto týdnu přijde.
Existenciální bitva, píší o pozici Applu Financial Times
Apple je v posledních měsících pod intenzivním dohledem regulátorů na dvou klíčových trzích – evropském a americkém. Jak poznamenal server Financial Times, reakce společnosti ukazují, že se gigant z Kalifornie připravuje na „existenciální bitvu“.
Technologický gigant prý bránil ostatním společnostem nabízet aplikace, které by konkurovaly produktům Applu. Finančním společnostem tak třeba v průběhu let omezil přístup k platebnímu čipu v telefonu.
Společnost podle obžaloby strávila roky „vědomým odvracením se od konkurenčních hrozeb pro svůj ekosystém“, ať už ve svém obchodě s aplikacemi App Store či ve zprávách s telefony, které užívají konkurenční operační systém Android.
Přísnou kontrolou uživatelského prostředí iPhonů nastavil Apple podle kritiků nerovné podmínky. Poskytuje tak svým vlastním produktům a službám přístup k základním funkcím, které svým konkurentům odpírá. Žaloba také vyčítá, že je pro uživatele snazší připojit k iPhonům produkty od Applu – chytré hodinky či notebooky, než jiná zařízení od ostatních výrobců.
„Každý krok v chování společnosti Apple budoval a posiloval příkop kolem jejího monopolu na chytré telefony,“ uvedlo žalující ministerstvo spolu s několika státy. Dodaly, že praktiky společnosti vedly „k vyšším cenám a nižší míře inovací“.
Apple se však hájí tím, že díky těmto praktikám jsou jeho iPhony bezpečnější než jiné chytré telefony. „Tato žaloba ohrožuje to, kým jsme a zásady, které odlišují produkty Apple na ostře konkurenčních trzích,“ uvedla společnost. Varuje před „nebezpečným precedentem, který by zmocnil vládu, aby se silně podílela na navrhování technologií pro lidi“.
Konkurenční výrobci a vývojáři naopak tvrdí, že Apple využívá své moci k jejich potlačení.
Server Wall Street Journal však podotýká, že jen málo z těchto případů bude pravděpodobně uzavřeno před prezidentskými volbami, které Spojené státy čekají v listopadu. Federální orgány činné v trestním řízení však jen zřídkakdy upouštějí od případů, které byly zahájeny za předchozí vlády.
Současný kabinet prezidenta Joea Bidena má za to, že společnost Apple přijala opatření, jimiž své uživatele zablokovala a zabránila jim v přístupu k určitému softwaru, jako jsou mobilní hry v cloudu, který by je mohl přimět k přechodu na levnější telefony.
Ministerstvo spravedlnosti rovněž poukázalo na blokování takzvaných „superaplikací“ od Applu. Ty zahrnují několik menších – miniaplikací – do jedné velké. Příkladem může být WeChat od společnosti Tencent, který nabízí zasílání zpráv, digitální platby a sociální síť v jednom.
Ministerská žaloba podle právníka Daniela Francise z New York University usiluje o to, aby Apple měl povinnost jednat s konkurenčními poskytovateli. Tak, aby produkty kalifornské společnosti lépe fungovaly s jinými výrobky.
Server The Information poukazuje na to, že stížnostem čelí i další tři velké technologické firmy. Vedle Applu je to Amazon, Alphabet a Meta Platforms. Kauza Apple je ale symbolicky důležitá vzhledem k tomu, jak respektovaná a bohatá společnost Apple je.
„Nic nenasvědčuje tomu, že by vláda od Applu požadovala něco tak drastického. Pro vládu by byl úspěch, kdyby Apple uvolnil pověstně přísná pravidla ve svém virtuálním obchodě App Store, zpřístupnil iMessage uživatelům Androidu a usnadnil fungování širší řady chytrých hodinek a digitálních peněženek na iPhonech,“ píše The Information.
Stížnosti a zásah Nejvyššího soudu USA
Obdobnému problému přitom Apple čelil i v minulosti. Společnost Epic Games, která mimo jiné vyvíjí hru Fortnite, napadla požadavek Applu, aby byly všechny aplikace prodávány prostřednictvím jejího vlastního obchodu App Store. Z transakcí s aplikacemi si přitom Apple účtuje až třicetiprocentní provizi.
Formou petice vyjádřilo svůj nesouhlas s praktikami Applu několik technologických společností, jejichž produkty Apple v App Storu nabízí. Meta Platforms, Microsoft, sociální síť X, Spotify a Match chtějí, aby společnost zvolnila přísné kontroly softwaru třetích stran. Vadí jim zejména provize, již si Apple za nákupy v App Storu účtuje.
Výrobce iPhonů se hájí tím, že prostředky investuje do bezpečnostních opatření, která uživatele chrání.
Apple v lednu oznámil plány umožnit vývojářům zpracovávat nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi. Vývojáři ale poukazovali na to, že v takovém případě si bude Apple účtovat provizi 27 procent.
Společnost tak učinila po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Ten odmítl projednat odvolání proti rozhodnutí z roku 2021, které Applu nařídilo, aby umožnil výrobcům softwaru nasměrovat uživatele na alternativní způsoby placení za služby nebo aplikace mimo obchod s aplikacemi. Některé z těchto alternativ jsou totiž pro spotřebitele levnější.
Apple však obdobným výzvám k otevření softwarového ekosystému čelil dlouhodobě. Změnu musel udělat třeba na unijním trhu – kvůli evropským zákonům se musel přizpůsobit novým přísným pravidlům hospodářské soutěže pro vyhledávače, obchody s aplikacemi a on-line tržiště.
Unijní pokuta za streamování hudby
Za monopolní postavení už přitom Apple pokutu od Evropské komise (EK) obdržel. Začátkem března letošního roku mu EK udělila sankci ve výši více než 1,8 miliardy eur (přes 45 miliard korun) za to, že bránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo svůj obchod App Store.
Společnost tehdy tvrdila, že je to pro něj první pokuta, kterou od antimonopolního orgánu Evropské unie dostala. Rozhodnutí se prý chystá napadnout u soudu.
„Apple po desetiletí zneužíval svého dominantního postavení na trhu distribuce aplikací pro streamování hudby prostřednictvím obchodu App Store,“ tvrdila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Dělal to tím, že omezoval vývojáře v informování spotřebitelů o alternativních a levnějších hudebních službách dostupných mimo ekosystém Applu. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné,“ dodala.
Agentura Bloomberg navíc ve čtvrtek s odkazem na své zdroje uvedla, že se EK chystá v nadcházejících dnech oznámit, že bude prověřovat, zda Apple a Google dodržují Nařízení o digitálních trzích. Pode zdrojů agentury Reuters se EK chystá vyšetřovat i společnost Meta Platforms.
Podle zdrojů zpravodajských agentur si tak EK připravuje půdu pro potenciálně vysoké pokuty.
Přepište pravidla, usiluje Apple u amerických zákonodárců
Proti praktikám Applu se vyslovila také Americká komise pro mezinárodní obchod (ITC). Patentoví úředníci shledali Apple vinným z přivlastňování si inovací v chytrých telefonech, polovodičích a chytrých hodinkách.
Společnosti také úřad nařídil, aby odstranila funkci „Zdraví“ ze svých chytrých hodinek. Stalo se tak kvůli sporům se společnostmi AliveCor a Masimo, které Apple viní z přivlastnění jejich inovací pro elektrické měření aktivity srdce a hladiny kyslíku v krvi.
Apple se rozhodnutím úřadu brání, zároveň však chce podle amerických médií lobbovat u zákonodárců za změnu příslušné legislativy.
Na rozdíl od tradičních patentových soudů, kde poroty nebo soudci obvykle udělují pokuty, mohou soudci ITC potrestat společnost, která poruší patent, zákazem dovozu produktu porušujícího práva. Apple totiž vyrábí většinu svých produktů mimo americké území. Analytici proto podotýkají, že by společnost mohla být potrestána zablokováním dovozu například u iPhonů, iPadů a Apple Watch.
Apple už přitom jednomu zákazu v minulosti unikl. V roce 2013 Obamova administrativa vetovala plán ITC na zablokování dovozu iPhone poté, co agentura zjistila, že Apple porušil jeden z patentů smartphonů společnosti Samsung.
Firma podle The New York Times „vede kampaň po celém Washingtonu“ za legislativu, která by znemožnila na některé vlastníky patentů podávat stížnosti k ITC.
Tržní hodnota Applu klesla o 113 miliard dolarů
Po čtvrtečním zásahu regulátorů se tržní hodnota Applu snížila o 113 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 2,65 bilionu korun). Vzdálila se tak maximu z loňského léta, kdy se Apple stal první veřejně obchodovanou firmou s tržní hodnotou více než tři biliony dolarů. Část analytiků vidí v současné kauze paralelu s firmou Microsoft, kde tažení regulátorů v roce 1998 vyústilo v rozhodnutí, které změnilo způsob, jak Microsoft podniká a jak si buduje postavení na trhu.
Kauza Microsoftu je označována za přelomovou, protože zásah regulačních orgánů tehdy prolomil sevření, které si Microsoft vybudoval kolem operačního systému Windows určeného pro stolní počítače. Podobný postup se ale tentokrát může ukázat jako nedokonalý plán, protože konkurenční prostředí v případě trhu s chytrými telefony vypadá jinak, než když si Microsoft užíval téměř monopolního postavení, uvedla ve své analýze agentura Reuters.
