Příbuzní obětí Francova režimu se bojí, že se jejich blízkým nedostane řádných pohřbů

Horizont ČT24: Příbuzní Francových obětí usilují o řádný pohřeb svých blízkých (zdroj: ČT24)

Španělé půjdou v neděli k parlamentním volbám. V souvislosti s hlasováním získává na intenzitě debata o nedořešených osudech tisíců obětí režimu generála Fracisca Franca. Podle odhadů může být v zemi na dva a půl tisíce neodkrytých masových hrobů a v nich i přes sto tisíc těl. Příbuzní chtějí mrtvé exhumovat a řádně pohřbít, mají ale strach, že by jim to budoucí vláda mohla znesnadnit.

Diktátor Franco je mrtvý už 44 let, přesto rozděluje Španěly dodnes. Většina obyvatel země hledí do budoucna, některým ale může nedělní hlasování zasáhnout do ryze osobní minulosti. „Dostat se k příbuzným a zajistit jim řádný pohřeb je pro rodinu povinnost,“ je přesvědčený Daniel Galán, jehož dědeček Miguel je jednou z obětí Francova režimu. 

„Zabili je nespravedlivě. Jsou hozeni do masových hrobů bez jakéhokoliv respektu a odsouzeni k zapomnění,“ pokračuje Daniel. Ostatky jeho dědečka byly donedávna skryté v jednom z masových hrobů, pro uložení do toho řádného stačí testy DNA. Daniel má slíbený příspěvek od úřadů, teď se ale bojí, že o něj po volbách přijde. 

Exhumace umožnili nyní vládnoucí socialisté před víc než dekádou, ale bez státního příspěvku. Pravice se k nim stavěla zády a teď chce otevírání hrobů po volbách omezit, ta radikální dokonce zakázat.

„Jak vycházejí najevo postoje pravice, extrémní pravice tady ve Valencii, ve Španělsku, tak se velmi obáváme, že nadcházející volby nám mohou ztížit to, co děláme,“ konstatuje Benjamin Ruiz ze sdružení pozůstalých po obětech fašistického režimu. 

Volby mohou skončit patem

Vše nasvědčuje tomu, že po nedělních volbách usednou ve španělských poslaneckých lavicích poprvé po několika desítkách let opět příslušníci krajní pravice reprezentovaní stranou Vox. Podle posledního průzkumu zveřejněného tento týden deníkem ABC by ji volilo 11,4 procenta Španělů.

Do pravicového tábora patří kromě ní ještě konzervativní lidovci, kteří jsou v průzkumech druzí s podporou 20,1 procenta hlasů, a liberální Ciudadanos (Občané), jež by nyní dostali 13,9 procenta hlasů. Ani dohromady by tyto tři strany ale nezískaly parlamentní většinu.

Roste naopak podpora vládnoucích socialistů, kteří v preferencích vedou a které by teď volilo 31,5 procenta voličů. Dosavadní premiér Pedro Sánchez by se tak mohl stát opět předsedou vlády, jestliže se jeho strana dohodne na koalici s podporou alespoň dvou stran, například s krajně levicovou Podemos (Můžeme) a některými regionálními uskupeními.

Průzkum deníku ABC ale ukázal, že až 33 procent voličů ještě není rozhodnuto, komu svůj hlas odevzdá. Španělská média stále považují za reálnou i možnost, že volby skončí bezvýchodným patem.

Boj o přesun Francových ostatků

Dalším z volebních bojišť je Francovo mauzoleum v Údolí padlých. Levicový kabinet by rád diktátorův hrob přesunul a areál věnoval jen jeho obětem, které tu jsou společně s Francem pochovány.

„Exhumoval bych ho (Franca) a hodil do masového hrobu stejně, jako tam hodili mého otce i mnoho dalších,“ říká například Francisco Bellido, stoupenec přesunu Francových ostatků. „Neukradnou nám Údolí padlých, protože už ukradli vše,“ míní naopak Pilar Gutierrezová, dcera jednoho z ministrů za Francova režimu. 

Podle některých lidí ale vyjímání ostatků jen zbytečně otevírá bolestivou kapitolu dějin. „Myslím, že toto období už bylo vyřešeno. Nevědět, kde leží mí příbuzní, je těžké, ale oběti byly na obou stranách,“ uvedla Elena Escribanová, stoupenkyně krajně pravicové strany Vox. 

Třeba Daniel Galán ale odmítá, že by péčí o spočinutí ostatků svého dědečka otevíral staré rány. Podle něj jsou otevřené už osmdesát let a stále bolí dost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 4 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 4 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 7 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...