Španělé půjdou v neděli k parlamentním volbám. V souvislosti s hlasováním získává na intenzitě debata o nedořešených osudech tisíců obětí režimu generála Fracisca Franca. Podle odhadů může být v zemi na dva a půl tisíce neodkrytých masových hrobů a v nich i přes sto tisíc těl. Příbuzní chtějí mrtvé exhumovat a řádně pohřbít, mají ale strach, že by jim to budoucí vláda mohla znesnadnit.
Příbuzní obětí Francova režimu se bojí, že se jejich blízkým nedostane řádných pohřbů
Horizont ČT24: Příbuzní Francových obětí usilují o řádný pohřeb svých blízkých (zdroj: ČT24)
Diktátor Franco je mrtvý už 44 let, přesto rozděluje Španěly dodnes. Většina obyvatel země hledí do budoucna, některým ale může nedělní hlasování zasáhnout do ryze osobní minulosti. „Dostat se k příbuzným a zajistit jim řádný pohřeb je pro rodinu povinnost,“ je přesvědčený Daniel Galán, jehož dědeček Miguel je jednou z obětí Francova režimu.
„Zabili je nespravedlivě. Jsou hozeni do masových hrobů bez jakéhokoliv respektu a odsouzeni k zapomnění,“ pokračuje Daniel. Ostatky jeho dědečka byly donedávna skryté v jednom z masových hrobů, pro uložení do toho řádného stačí testy DNA. Daniel má slíbený příspěvek od úřadů, teď se ale bojí, že o něj po volbách přijde.
Exhumace umožnili nyní vládnoucí socialisté před víc než dekádou, ale bez státního příspěvku. Pravice se k nim stavěla zády a teď chce otevírání hrobů po volbách omezit, ta radikální dokonce zakázat.
„Jak vycházejí najevo postoje pravice, extrémní pravice tady ve Valencii, ve Španělsku, tak se velmi obáváme, že nadcházející volby nám mohou ztížit to, co děláme,“ konstatuje Benjamin Ruiz ze sdružení pozůstalých po obětech fašistického režimu.
Volby mohou skončit patem
Vše nasvědčuje tomu, že po nedělních volbách usednou ve španělských poslaneckých lavicích poprvé po několika desítkách let opět příslušníci krajní pravice reprezentovaní stranou Vox. Podle posledního průzkumu zveřejněného tento týden deníkem ABC by ji volilo 11,4 procenta Španělů.
Do pravicového tábora patří kromě ní ještě konzervativní lidovci, kteří jsou v průzkumech druzí s podporou 20,1 procenta hlasů, a liberální Ciudadanos (Občané), jež by nyní dostali 13,9 procenta hlasů. Ani dohromady by tyto tři strany ale nezískaly parlamentní většinu.
Roste naopak podpora vládnoucích socialistů, kteří v preferencích vedou a které by teď volilo 31,5 procenta voličů. Dosavadní premiér Pedro Sánchez by se tak mohl stát opět předsedou vlády, jestliže se jeho strana dohodne na koalici s podporou alespoň dvou stran, například s krajně levicovou Podemos (Můžeme) a některými regionálními uskupeními.
Průzkum deníku ABC ale ukázal, že až 33 procent voličů ještě není rozhodnuto, komu svůj hlas odevzdá. Španělská média stále považují za reálnou i možnost, že volby skončí bezvýchodným patem.
Boj o přesun Francových ostatků
Dalším z volebních bojišť je Francovo mauzoleum v Údolí padlých. Levicový kabinet by rád diktátorův hrob přesunul a areál věnoval jen jeho obětem, které tu jsou společně s Francem pochovány.
„Exhumoval bych ho (Franca) a hodil do masového hrobu stejně, jako tam hodili mého otce i mnoho dalších,“ říká například Francisco Bellido, stoupenec přesunu Francových ostatků. „Neukradnou nám Údolí padlých, protože už ukradli vše,“ míní naopak Pilar Gutierrezová, dcera jednoho z ministrů za Francova režimu.
Podle některých lidí ale vyjímání ostatků jen zbytečně otevírá bolestivou kapitolu dějin. „Myslím, že toto období už bylo vyřešeno. Nevědět, kde leží mí příbuzní, je těžké, ale oběti byly na obou stranách,“ uvedla Elena Escribanová, stoupenkyně krajně pravicové strany Vox.
Třeba Daniel Galán ale odmítá, že by péčí o spočinutí ostatků svého dědečka otevíral staré rány. Podle něj jsou otevřené už osmdesát let a stále bolí dost.