Při explozi v Moskvě zemřel „šéf zločinu“ v Doněcké oblasti

3 minuty
Horizont ČT24: Útok v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Při výbuchu v Moskvě zahynul významný člen Ruskem koordinovaných sil na východě Ukrajiny Armen Sarkisjan a jeden další člověk, který ho doprovázel. Podle telegramového kanálu Baza v moskevském domě explodovalo improvizované výbušné zařízení. List Kommersant hovoří o granátu. Ukrajinská tajná služba SBU Sarkisjana v prosinci označila za „šéfa zločinu“ v Doněcké oblasti. Kyjev incident zatím nekomentoval.

V pondělí se ozvala rána v moskevské hale obytného komplexu nazvaného Alye parusa (Šarlatové plachty), uvedla ruská státní agentura TASS s tím, že exploze poškodila skla a strop. Agentura později s odvoláním na záchranné služby napsala, že v prostoru výtahu explodovalo neidentifikované zařízení.

Portál Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, zveřejnil video, na němž jsou podle něj vidět následky výbuchu, hlavně rozbitá skla. Podle Kommersantu výbušné zařízení explodovalo, když Sarkisjan se svými strážci vešel do budovy. Podle kanálu Baza byl terčem výbuchu právě šestačtyřicetiletý Sarkisjan.

Jeden ze čtyř zraněných, kterého kanál Baza identifikoval jako devětačtyřicetiletého Olega K., podle něj figuroval na seznamu ukrajinského webu Myrotvorec. Ten vede databázi lidí, které považuje za nepřátele Ukrajiny.

Místo výbuchu v Moskvě
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

„Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce,“ citovala nejprve agentura TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Později s odvoláním na zdravotnickou službu napsala, že v nemocnici zemřel také Sarkisjan.

Ten byl podle Kommersantu čestným předsedou boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky a v roce 2022 založil dobrovolnický prapor ArBat, jenž se skládá z asi pěti set lidí, většinou etnických Arménů. Jednotka vznikla, aby bojovala proti Ukrajině.

„Základ okupační formace tvoří recidivisté, kteří byli odsouzeni za vraždy, loupeže a další závažné trestné činy. K náboru vězňů určily ruské speciální služby Sarkisjana jako takzvaného ‚hlídače‘ věznic v dočasně okupované části Doněcké oblasti,“ prohlásila Služba bezpečnosti Ukrajiny.

Vazby na Janukovyče

Sarkisjan se podle ruských médií narodil v Arménii, ale přesídlil na východ Ukrajiny. Ukrajinská tajná služba koncem loňského roku uvedla, že ho podezírá z účasti v „ilegálních ozbrojených skupinách“. Podle SBU vytvořil proruskou vojenskou formaci složenou z místních odsouzených bojovníků a organizoval nákupy zásob pro frontové jednotky.

Roky byl Sarkisjan důležitou spojkou Moskvy na Ukrajině. Mezinárodní zatykač na něj Kyjev vydal už v roce 2014 za jeho klíčovou roli v násilném potlačování protestů Euromajdan, kde organizoval pouliční rváče a provokatéry „titušky“. Sám patřil k užšímu kruhu vlivných kolem Viktora Janukovyče – bývalého ukrajinského prezidenta, který kvůli masovým protestům utekl do Ruska poté, co odmítl smlouvu o spolupráci mezi EU a Ukrajinou.

V prosinci loňského roku zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent, připomněla v této souvislosti agentura Reuters.

Kyjev před tím oznámil, že generála podezřívá z válečných zločinů. Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek po atentátu agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská SBU.

Spekulace o krevní mstě

Ruský list Argumenty i fakty napsal, že atentát na Sarkisjana, kterému výbuch utrhl nohu, mohl být krevní mstou: před rokem totiž Sarkisjan poslal své tělesné strážce, aby hájili čest jeho dcery, studentky medicíny, poté, co se její luxusní terénní vůz srazil na moskevské ulici s neméně luxusním vozem patřícím čečenskému zápasníkovi MMA Rasulu Očajevovi.

Studentka Emilija tehdy zavolala otci, který na místo nehody poslal své dva tělesné strážce – a hned po jejich příjezdu se rozpoutala střelba. Není jasné, kdo první začal střílet, ale Očajev a jeden ze Sarkisjanových strážců utrpěli zranění. Loni v prosinci moskevský soud poslal Očajeva na 3,5 roku do vězení za výtržnost s použitím zbraně. Sarkisjanovi strážci vyvázli nepotrestáni.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 19 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...