Při explozi auta zemřela u Moskvy dcera Putinova ideologa, propaganda volá po odplatě

3 minuty
Události: Při výbuchu auta zemřela dcera Putinova ideologa Darja Duginová
Zdroj: ČT24

Při explozi auta nedaleko Moskvy v sobotu zemřela dcera ruského prokremelského ideologa Alexandra Dugina. Podle vyšetřovatelů pod jejím autem explodovalo výbušné zařízení a zločin byl pravděpodobně naplánován a objednán. Server stanice BBC uvedl, že v autě měl jet i sám Dugin.

Automobil, ve kterém Darja Duginová v sobotu večer jela domů, explodoval, narazil do svodidel a začal hořet. „Už bylo zjištěno, že výbušnina byla umístěna pod spodkem vozu na straně řidiče. Darja Duginová zemřela na místě,“ cituje TASS ruský vyšetřovací výbor, tedy kriminální ústřednu.

Ta se podle ruské tiskové agentury domnívá, že „zločin byl předem naplánován a vykazuje známky toho, že byl objednán“.

Pokud se tato verze potvrdí, je podle stanice BBC možné, že cílem útoku byl Alexandr Dugin. Ten měl podle médií s dcerou společný program, účastnili se festivalu Tradice nedaleko metropole. Podle svědků plánovali návrat do Moskvy společně, ale na poslední chvíli se jejich plány změnily a Dugin jel jiným autem, píše BBC. Jel prý hned za dcerou a byl jedním z prvních lidí, kteří přijeli k místu exploze.

Na sociálníh sítích se objevily záběry, na nichž viditelně otřesený Dugin stojí nedaleko hořícího vozidla, zatímco na místo přijíždějí hasiči. 

Architekt ultranacionalistické ideologie

Ultrakonzervativní filozof, politolog a zastánce ideologie velkého Ruska je považován za mentora prezidenta Vladimira Putina. Dugin nemá žádnou oficiální vládní funkci, ale přezdívá se mu „Putinův mozek“ nebo „Putinův Rasputin“.

Západní média ho označují za jednoho z hlavních ideologů současného Ruska, podle BBC je považován za hlavního architekta ultranacionalistické ideologie, kterou vyznává mnoho lidí v Kremlu. Někteří pozorovatelé nicméně jeho vliv označují za minimální, upozornila agentura Reuters.

Agentura AP poznamenala, že Duginovy přesné vazby na Putina nejsou jasné, ale Kreml často opakuje rétoriku z jeho spisů a vystoupení v televizi.

Dugin už léta vyzývá Moskvu, aby se na světové scéně prosazovala agresivněji, a podporuje ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, podle Reuters prosazuje pohlcení Ukrajiny Ruskem. Od roku 2014 je na sankčním seznamu Evropské unie a od roku 2015 na podobném soupisu Spojených států a Kanady za údajný podíl na osm let staré ruské anexi Krymu, podotkla BBC.

Alexandr Dugin
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Heikki Saukkomaa

Pravá ruka svého otce

Darja Duginová se podle agentury TASS narodila v roce 1992 a vystudovala filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. TASS ji označil za politoložku a novinářku, podle BBC psala pod pseudonymem Darja Platonovová politické články pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. Americké a britské úřady ji obvinily ze šíření dezinformací a zařadily ji na sankční seznam.

Duginová plně podporovala ideologii svého otce a byla jeho pravou rukou. Hlasitě podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, v květnu ji podle BBC označila za „střet civilizací“ a vyjádřila hrdost na to, že ona i její otec byli Západem sankcionováni.

„On (Dugin) podporoval válku na Ukrajině už od roku 2014 a Darja Duginová byla v této agresi na Ukrajině velmi aktivní. Psala knihu oslavující tuto válku. Nedávno navštívila Mariupol a vyzvala k popravě vězňů z Azovstalu,“ řekl politický analytik Sergej Sumlenny.

Propaganda žádá odplatu

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zapojení Ukrajiny do smrti Duginové popřel. „Ukrajina s tím samozřejmě nemá nic společného, protože nejsme zločinecký stát, kterým je Ruská federace, a už vůbec ne(jsme) teroristický stát,“ prohlásil Podoljak v televizi podle BBC. Smrt Duginové podle něj svědčí o boji o moc a vliv různých skupin uvnitř Ruska.

Ruské úřady podle něj incident využijí ke zvýšení ideologického a informačního tlaku na vlastní společnost s cílem zvýšit míru nenávisti vůči Ukrajině a radikalizovat domácí ideologický prostor. Přední ruští propagandisté – zejména televizní moderátoři Vladimir Solovjov a Margarita Simonjanová – v reakci na smrt Duginové už volali po odplatě vůči Ukrajině, píše BBC.

Jedním z prvních, kdo na zprávu o smrti Duginové reagovali, byl šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Na sociální platformě Telegram napsal, že se stala obětí „teroristů ukrajinského režimu, kteří chtěli zlikvidovat jejího otce“. Ruští vyšetřovatelé zatím žádné podezřelé nejmenovali.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že pokud vyšetřování potvrdí Pušilinovo tvrzení o ukrajinském zapojení, bude třeba hovořit v případě Ukrajiny o „státním terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 45 mminutami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 7 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 7 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...