V Drážďanech pod zříceným mostem našli bombu z války, je nařízena evakuace

Při bourání zříceného mostu v centru Drážďan ve středu ráno dělníci narazili na nevybuchlou bombu. Podle pyrotechniků se jedná o 250kilogramovou britskou leteckou pumu z druhé světové války. Kvůli jejímu zneškodnění se musí evakuovat lidé z okruhu jednoho kilometru, ve kterém se nachází i celé historické jádro města včetně nejznámějších památek, ale také mnoho bytů, škol a domovů pro seniory.

Část mostu Carolabrücke, jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v saské metropoli, se zřítila v polovině loňského září. Nikomu se přitom nic nestalo. Most ale bude muset být zcela stržen. Demoliční práce začaly záhy po neštěstí. Ve středu ráno při nich dělníci našli bombu z druhé světové války, kdy Drážďany čelily masivnímu spojeneckému bombardování. Nyní je bomba na náspu v korytě řeky Labe, přes kterou se most klene.

Policie nejprve preventivně uzavřela část nábřežní ulice Terrassenufer. Odpoledne uvedla, že kvůli zneškodnění bomby bude nutné do čtvrtečních 09:00 evakuovat oblast v okruhu jednoho kilometru, a zveřejnila podrobnou mapu uzávěry.

Z té vyplývá, že evakuace se dotkne radnice, úřadu saské vlády, zámku, paláce Zwinger, Semperovy opery či kostela Frauenkirche, ale také značné části Nového Města na druhé straně řeky a západní části obytné čtvrti Pirnaische Vorstadt. Uzavřeny budou také dva centrální mosty – Augustusbrücke a Albertbrücke.

Úřady uvedly, že noc ze středy na čtvrtek budou moci lidé ještě strávit doma, po deváté hodině ale začnou pyrotechnici se zneškodňováním bomby. List Sächsiche Zeitung napsal, že řada lidí začala opouštět své byty už ve středu odpoledne, přičemž noc chtějí strávit u známých či příbuzných v bytech mimo evakuační zónu.

Nouzové ubytování bude podle saské policie zřízeno na drážďanském výstavišti. Přístupné bude od 07:00 a s centrem ho od čtvrtečního brzkého rána bude spojovat kyvadlová doprava.

Likvidace leteckých pum je v německých městech i osmdesát let po druhé světové válce relativně běžnou záležitostí. Většinou se je podaří bez větších následků zneškodnit v řádu několika hodin či do druhého dne. Zásahy si ale téměř vždy vynutí evakuaci obyvatel.

Saská metropole byla za války terčem spojeneckého bombardování, přičemž jenom nálety ve dnech 13. až 15. února 1945 si vyžádaly až pětadvacet tisíc lidských životů. Velká část drážďanského starého města byla bombardováním zničena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 3 hhodinami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 8 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 9 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...