Prezident má být usmiřovatel, a ne druhá vláda, nabádal Gauck Zemana

Berlín/Praha - Prezident Miloš Zeman je na státní návštěvě Německa. Sešel se zde se svým protějškem Joachimem Gauckem, který ho upozornil, že prezident by měl působit jako moderátor a usmiřovatel, a ne jako druhá vláda. Gauck tím narážel na současný politický vývoj v Česku a Zemanovo rozhodnutí vybrat na premiérský post Jiřího Rusnoka. Český prezident později poznamenal, že Gauckovo vyjádření nebere jako kritiku.

Dvoudenní návštěva Berlína je poslední ze Zemanových seznamovacích cest do sousedních zemí v roli hlavy státu. Gauck jej přivítal v prezidentském zámku Bellevue se všemi vojenskými poctami.

Během společného oběda se Gauck rozhodl okomentovat dění na české politické scéně. Zeman má podle něj „vzrušující a současně obtížnou úlohu definovat roli prezidenta v souladu s jeho přímým mandátem - aniž by se přitom vytvářela druhá vládní moc“.

„Věřím, že se vám podaří s prozíravostí a v těsné spolupráci s českým parlamentem najít nějaký kompromis,“ dodal Gauck. „Právě v neklidných politických dobách by měl prezident působit jako moderátor a usmiřovatel. K tomu musí ovládat tiché tóny a nesmí slovně útočit. Má překonávat příkopy ve společnosti a sjednocovat národ,“ řekl německý prezident svému hostovi.

Sám český prezident Gauckova slova jako kritiku rozhodně nevnímá: „Řekl, že mně přeje úspěch při řešení vládní krize, a já jsem mu za to poděkoval.“

V projevu německý prezident také přivítal, že Zeman je přesvědčeným stoupencem sjednocené Evropy, a vyzdvihl současné výborné česko-německé vztahy. „Ty nejsou žádnou samozřejmostí,“ připomněl Gauck s odkazem na „hrůzy spáchané německými okupačními jednotkami“ v českých zemích a jejich „bolestivé následky pro oba naše národy“. Ocenil proto iniciativy, které usilují o usmíření Čechů a Němců, včetně sudetských.

Miloš Zeman a Joachim Gauck
Zdroj: AP/Markus Schreiber/ČTK

Prezidenti kritizovali Ukrajinu

Podle německé tiskové agentury DPA spolu prezidenti hovořili i o případu vězněné ukrajinské expremiérky Julie Tymošenkové. Kritizovali Ukrajinu za přístup, s jakým s Tymošenkovou zachází. Manžel Tymošenkové Oleksander pobývá v Česku jako azylant, stejně tak i bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn. Ukrajinský analytický server Glavred před nedávnem napsal, že odchod do exilu zvažuje i sama Tymošenková, a jako možné cílové země uvedl právě Německo a Českou republiku.

Zeman podle DPA také pozval Gaucka na státní návštěvu České republiky. Gauck byl v Česku na pracovní návštěvě poprvé loni, několik měsíců po svém zvolení do úřadu. S tehdejším prezidentem Václavem Klausem mimo jiné uctili památku obětí nacistického vyhlazení Lidic.

Miloš Zeman s Angelou Merkelovou při minulém setkání
Zdroj: ČTK

Odpoledne se český prezident setkal také s bývalým německým prezidentem Richardem von Weizsäckerem, berlínským primátorem Klausem Wowereitem, s předsedou Spolkového sněmu Norbertem Lammertem a také s kancléřkou Merkelovou.

Kancléřka si pochvalovala vzájemnou spolupráci během nedávných povodní, jednalo se i o společných projektech v infrastruktuře - zejména v říční a železniční dopravě.

Řeč přišla i na případný prodej Lobkovického paláce v Praze Německu. Zeman novinářům po jednání řekl, že pro něj je rozhodujícím faktorem cena. Německo má o sídlo své pražské ambasády dlouhodobě zájem.

„Jako v každé ekonomické otázce i zde jde o otázku ceny,“ řekl k prodeji Lobkovického paláce Zeman. Připomněl, že prezident na prodej tohoto objektu nemá vliv. Podle dřívějších informací německého tisku by Berlín mohl barokní památku koupit za částku mezi deseti a 24 miliony eur (255 až 612 milionů Kč).

Lobkovický palác není pro Němce důležitý jen jako sídlo pražské ambasády, ale má pro ně i velký symbolický význam. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4 000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že cestu na Západ mají volnou.

Ve čtvrtek čeká Zemana po proslovu na Humboldtově univerzitě jednání s bývalým kancléřem a exšéfem nyní opozičních německých sociálních demokratů Gerhardem Schröderem, s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem a účast na česko-německém podnikatelském semináři. Na první cestu do Německa prezidenta doprovází manželka Ivana.

Jak nechat zmizet svůj stín?

Kancléř Miloše Zemana už dříve prohlásil, že předpokládá, že návštěva Miloše Zemana v Německu nebude kontroverzní a že nepoškodí vzájemné vztahy. Německo je totiž stále zemí klíčovou pro český průmysl a export.

Zeman na sebe v minulosti upozornil kontroverzními výroky mimo jiné na adresu vysídlených sudetských Němců. Naposledy v Rakousku zopakoval svoji tezi, že odchod byl pro sudetské Němce lepší než trest smrti za vlastizradu. Před jedenácti lety pak označil sudetské Němce za „pátou kolonu Adolfa Hitlera“ - kvůli tomu zrušil svou návštěvu v Česku tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder. „Jestli to, co jsem říkal v roce 2002, platí? Samozřejmě, že to platí, a je to historie,“ stvrdil Zeman. „Nebudu nic vysvětlovat, nebudu se nikomu omlouvat, protože není proč. Jsem pro to, abychom se svými sousedy včetně Německa jednali jako rovný s rovným,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...