Před 15 lety začal Izrael vyklízet své osady v Gaze. Po většině z nich dnes zbyly jen ruiny a písek

Nahrávám video

Přesně před 15 lety, v polovině srpna roku 2005, zahájil Izrael vyklízení svých osad a deseti tisíc jejich obyvatel z palestinské Gazy. Stažení se z území, které tou dobou okupoval čtyři desítky let, ale trvalý mír nepřineslo. O dva roky později ovládl území islamistický Hammás a krátce po sobě následovaly tři války. Na místě většiny bývalých izraelských osad jsou teď jen ruiny a písek.

„Vojáci přišli do našeho domu,“ popisuje své patnáct let staré trauma bývalý osadník z Gazy Ari Katz. „Samozřejmě jsme s nimi poseděli, snažili jsme se je přesvědčit, že to, co hodlají udělat, je špatné rozhodnutí. Pochopitelně to ale jejich postoj nezměnilo,“ říká.

Po deseti letech v provizorním ubytování teď Ari zapouští kořeny v nové vesnici v jižním Izraeli. „Jedno z pozitiv, které nás tady drží, je to, že jsme zůstali pohromadě s většinou našich bývalých sousedů. Osadníky z některých jiných vesnic poznamenal odchod z Gazy natolik, že se rozplynuli jako písek ve vzduchu,“ uvádí.

Původní Ariho osadu v Gaze teď nahradila obytná čtvrť, kterou nechal Palestincům postavit katarský emír. Jiné osady zase nahradil zábavní park nebo areál vysoké školy. „Každý, kdo by se sem dřív jen přiblížil, by byl zabit sionisty. Teď oblast slouží Palestincům jako akademický institut,“ říká vyučující na vysoké škole v Gaze Kamál al-Tahráví.

Na místě většiny bývalých izraelských osad jsou jen ruiny a písek, jako archeologické pozůstatky z prehistorie. V roce 2005 ale krok doprovázely silné emoce. „Nadešel den, kdy začneme ten nejtěžší a nejbolestivější krok: vyklizení našich osad,“ oznamoval tehdy předseda izraelské vlády Ariel Šaron.

Raketové útoky a izraelská blokáda

Odchod z Gazy v roce 2005 podporovalo asi šedesát procent Izraelců. Vyklízení ale neproběhlo zcela pokojně. Někteří osadníci totiž odmítali dobrovolně odejít, a někde tak vystěhovávání doprovázely potyčky.

Z vyklizených osad se tehdy ale Palestinci dlouho neradovali, brzy převzali moc nad Gazou islamisté z hnutí Hammás. Následovaly raketové útoky na židovský stát, izraelská blokáda a tři války, zrušení osad tak nakonec nepřineslo mír. Jen za poslední týden vypustily militantní skupiny z Gazy na Izrael stovku zápalných balonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 46 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 1 hhodinou

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 2 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 3 hhodinami

Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 5 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...