Španělsko za účasti premiéra Pedra Sáncheze uctilo památku obětí teroristických útoků z 11. března 2004, vůbec nejhorších atentátů v historii státu. Bomby ve vlacích na nádraží Atocha a v dalších stanicích zabily 191 lidí, dalších 1841 utrpělo zranění. Za útoky stáli islamističtí extremisté, kteří se inspirovali al-Káidou a nelíbila se jim účast země ve válce v Iráku. Někteří spáchali sebevraždu, další byli odsouzeni – nejvyšší tresty zněly 42 917 let vězení. Reálně si ale odpykají 40 let.
Na ceremonii dorazila do Madridu celá španělská vláda v čele se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem, ale také starosta metropole a zástupci regionů. Premiér uctil oběti položením vavřínového věnce na náměstí Puerta del Sol. Na místě zahrál orchestr a zazněla národní hymna. V devět hodin ráno se také rozezněly zvony.
Deset vražedných bomb
Teroristé udeřili 11. března 2004 v době ranní dopravní špičky. Bomby explodovaly krátce po půl osmé ráno ve čtyřech vlacích – jednom na madridském nádraží Atocha, druhém v jeho těsné blízkosti, dále pak v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z města Alcalá de Henares, které leží asi třicet kilometrů východně od Madridu, čtvrtá souprava ze vzdálenější Guadalajary, ovšem přes Alcalá de Henares také během své cesty do Madridu projížděla.
Celkem explodovalo deset výbušnin umístěných v batozích, jednalo se zhruba o deset kilogramů dynamitu, který teroristé odpálili mobilními telefony. Další tři bomby se policistům podařilo zneškodnit. Čtyři hodiny po útocích nalezla policie v Alcalá de Henares vůz se sedmi rozbuškami a arabskou nahrávkou s verši z Koránu. Týž den se také k útokům přihlásily Brigády mučedníka Abú Háfize Masrího, které údajně konaly jménem al-Káidy.
Při atentátech zahynulo 191 osob a 1841 lidí bylo zraněno, poslední oběť zemřela v nemocnici 30. března 2004. Někdy se také uvádí 192 obětí – včetně policisty, který zahynul 3. dubna téhož roku při pokusu zatknout pachatele útoků. Mezi oběťmi bylo přes čtyřicet cizinců ze 14 zemí, nejvíc z Rumunska.
Atentáty zamíchaly politickými kartami
Útoky se staly jen tři dny před španělskými parlamentními volbami. Zřejmě i proto tehdejší španělská vláda vedená lidovcem Josém Maríou Aznarem vzápětí označila za viníka baskickou teroristickou organizaci ETA a ještě týž večer prosadila v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující organizaci jako pachatele.
Konzervativní vláda se totiž obávala spojení útoků s účastí španělských vojáků ve válce v Iráku, což by ji mohlo připravit o voliče. Většina z nich nebyla nakloněna intervenci, která byla zřejmě důvodem krvavé odplaty islámských teroristů. Přes všechny snahy lidovců v polovině března drtivě zvítězili opoziční socialisté Josého Luise Zapatera. Mezi první kroky jeho vlády pak patřilo stažení vojáků z Iráku.
Většina viníků byla z Maroka
Pachatele madridských atentátů se španělské policii podařilo odhalit za necelý měsíc. Sedm teroristů, včetně údajného šéfa atentátníků Maročana Džamála Ahmidama (přezdívaného Číňan), se ovšem nepodařilo postavit před soud. Začátkem dubna 2004 totiž při zátahu na jejich úkryt na předměstí Madridu spáchali hromadnou sebevraždu, když se po krátké přestřelce vyhodili do povětří. Při akci zahynul i agent zvláštní jednotky Javier Torronteras.
Další lidé, jak arabského původu, tak i Španělé, ale byli postaveni před soud a vyslechli si vysoké tresty. Jako první byl v listopadu 2004 odsouzen Gabriel Montoya, přezdívaný El Gitanillo (Cikánek), který předal výbušniny pachatelům. V době činu mu ale bylo pouhých šestnáct let, takže byl odsouzen k šesti letům v nápravném ústavu pro mladistvé.
Tvrdé tresty
V dubnu 2006 následovalo obvinění dalších 29 osob a 28 z nich stanulo v roce 2007 před soudem. Jeden člověk byl nakonec v červnu 2007 pro nedostatek důkazů zproštěn obvinění. Prvoinstační soud shledal vinnými celkem 21 osob, v červenci 2008 pak španělský nejvyšší soud jednoho ze sedmi původně osvobozených odsoudil ke čtyřem letům, čtyři z odsouzených naopak osvobodil a některým trest snížil.
Nejvyšší tresty 42 917 let dostali mimo jiné za 191 vražd a 1841 pokusů o vraždu Maročané Džamál Zugam a Usmán Džnáuí. Obdobný trest žaloba navrhovala pro Rubáího Usmána Sajjida přezdívaného Muhammad Egypťan, který byl ale nakonec osvobozen, protože byl za stejný čin už předtím odsouzen v Itálii. Podle španělských zákonů přitom mohou být pachatelé ve vězení maximálně 40 let.
Jako spolupachatel byl ke 34 715 letům vězení odsouzen bývalý horník José Emilio Suárez, který teroristům obstaral výbušniny. Tresty od tří do 23 let (po odvolání od dvou do 18 let) si vyslechli další lidé zapojení do atentátů za příslušnost k ozbrojené skupině, spolupráci s teroristickou organizací nebo obstarání a přepravu výbušnin.
Třetí nejhorší útok
Madridské výbuchy jsou třetím nejtragičtějším teroristickým útokem v západní Evropě v moderních dějinách, po atentátu na letoun Air India u irského pobřeží (329 mrtvých v červnu 1985) a explozi letadla Pan Am nad Lockerbie (270 obětí v prosinci 1988). Staly se 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001 a někteří pozorovatelé upozornili na shodu čísel: pro atentáty na USA užívají anglosaská média zkratku 9/11, teroristé v Madridu udeřili po 911 dnech od útoků na New York a Washington.
