Lockerbie. Do tragického závěru roku 1988 „jen“ název malého skotského městečka. Posledních třicet let je ale zároveň symbolem atentátu, který byl pro Spojené státy nejtragičtějším do útoků z 11. září. Na palubě amerického letounu, který po výbuchu nálože ve vzduchu explodoval, zemřelo všech 259 lidí z jednadvaceti zemí světa. Stopy západních vyšetřovatelů vedly krátce po atentátu do Libye. V průběhu let se však vynořovaly stále nové souvislosti, ale i konspirační teorie. Pozornost se začala upírat i na Írán.
30 let od útoku nad Lockerbie. Spekulace o vině neukončila ani odpovědnost přijatá Libyí
O jaký let šlo a co se stalo?
Letadlo Boeing 747 americké společnosti PanAm odstartovalo z londýnského letiště Heathrow ve středu 21. prosince 1988 v 18:25 místního času do New Yorku. Na palubě bylo 243 cestujících a 16 členů posádky. Asi o půl hodiny později překročilo letadlo anglicko-skotské hranice, na radarech bylo ještě v 19:02, kdy letělo ve výšce 9400 metrů rychlostí 580 km/h.
Krátce poté ale v letadle explodovala nálož. Trosky letadla se zřítily na skotské město Lockerbie, kde vytvořily 47 metrů dlouhý kráter a zničily řadu domů. Na zemi zahynulo jedenáct lidí. V letadle pak všech 259 osob, byli mezi nimi cestující z jednadvaceti zemí světa. Mezi mrtvými bylo i 180 Američanů. Až do teroristických útoků v USA ze září 2001 zemřelo nejvíce občanů Spojených států právě při tomto útoku.
obrázek
Kdo za atentátem stojí?
Pozdější vyšetřování ukázalo, že nálož s asi 400 gramy plastické trhaviny semtex vyrobené v Československu vybuchla v přední části zavazadlového prostoru. Uložená byla v radiopřehrávači v jednom z kufrů. Jak vysvětluje letecký publicista a kapitán Boeingu 737 Ladislav Keller z Ústavu letecké dopravy ČVUT v Praze, ve výšce devíti tisíc metrů je velký rozdíl v tlacích uvnitř stroje a ve vnějším prostředí. „Účinek trhaviny je zesilován přetlakem uvnitř stroje. Stačila proto relativně malá nálož, aby bylo zničené celé letadlo,“ uvedl Keller.
Podle vyšetřování měl být útok libyjskou odpovědí na nálety amerického letectva na Tripolis a Benghází z 15. dubna 1986, které nařídil prezident USA Ronald Reagan kvůli libyjské podpoře mezinárodního terorismu. Nálet reagoval na výbuch nálože na západoberlínské diskotéce La Belle z 5. dubna 1986, ze kterého byla americkou vládou obviněna právě Libye. Klub byl oblíbený mezi americkými vojáky. Při odvetném bombardování libyjských měst Tripolis a Benghází zahynulo více než 100 lidí, včetně adoptivní dcery Muammara Kaddáfího.
Žádný důkaz, jestli Kaddáfí dal, nebo nedal osobně rozkaz k sestřelení amerického letadla nad Lockerbie, nikdy nebyl zveřejněn. On sám se od činu distancoval.
V roce 2003 ale Libye přijala zodpovědnost za útok a zavázala se zaplatit pozůstalým celkem 2,7 miliardy dolarů odškodného. Vydala se tak na cestu z mezinárodní izolace. Sankce proti Libyi byly zrušeny a i Spojené státy se rozhodly obnovit diplomatické styky s touto zemí. Syn dlouholetého libyjského vůdce Kaddáfího Sajf Islám v roce 2008 řekl, že Libye přijala odpovědnost za atentát právě jen kvůli zrušení sankcí.
obrázek
Íránská linka
Íránská linka mi přišla poměrně uvěřitelná. Je ale potřeba si říct, že kolem atentátu nad Lockerbie existuje spousta konspirativních teorií, které jsou opravdu divoké, včetně role CIA.
Katarská televize al-Džazíra před čtyřmi lety natočila reportáž, podle které se vyšetřovatelé údajně vydali špatným směrem. S odvoláním na nové důkazy podle ní pumový atentát nařídil Írán. Dokumenty, které al-Džazíra získala, prý ověřili bezpečnostní i právní odborníci. Konkrétně měly být do atentátu zapojeny íránské tajné služby, Hizballáh a ozbrojená skupina Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Hlavní velení.
Jednalo se prý o odvetu Teheránu za smrt 290 cestujících airbusu společnosti Iran Air, který sestřelila americká armáda v Perském zálivu pět měsíců předtím. Tvrdila, že si civilní letadlo spletla se stíhačkou. Teherán ale obvinění z účasti na útoku nad Lockerbie odmítá.
V případu figuruje jediný odsouzený
Jediným odsouzeným za spáchání atentátu na americké letadlo byl Libyjec Abdal Basat Alí Muhammad Midžrahí. Hlavním svědkem proti němu byl maltský obchodník, který řekl, že u něj Midžrahí nakoupil oděv, jehož zbytky pak byly nalezeny v kufru s bombou.
Midžrahí v roce 2001 dostal doživotí, kvůli smrtelné nemoci byl ale v roce 2009 z vězení propuštěn do Libye, což vyvolalo v Británii vlnu odporu. V roce 2010 se objevily informace, že na Libyjcově propuštění měla podíl britská petrochemická společnost BP.
Letecký publicista Ladislav Keller k leteckému neštěstí nad Lockerbie (zdroj: ČT24)
Firma přiznala, že se za Midžrahího přimlouvala u tehdejší labouristické vlády, protože se bála dopadů na jednání s Libyí o těžbě ropy v libyjských pobřežních vodách. Společnost prý nicméně nebyla zapojená do jednání o převozu Midžrahího do Libye, což bylo v kompetenci skotské vlády. Ta jakékoliv kontakty s BP ve věci propuštění Midžrahího popřela.
Ve vlasti Midžrahí zemřel v roce 2012 na rakovinu prostaty. Až do konce života trval na své nevině. Pro mnoho Libyjců je hrdina a obětní beránek, jehož Západ zneužil k ovládnutí Libye.
Rodiny některých obětí pak podaly žádost o nové projednání případu. Domnívaly se, že odsouzený Libyjec za výbuch na palubě Boeingu 747 společnosti PanAm nemohl. „Často se tvrdí, že středobodem justičního systému jsou oběti, tak proč by neměly mít rodiny obětí vraždy legitimní zájem na tom, aby změnily chybný verdikt nad osobou odsouzenou za smrt jejich milovaných,“ uvedl právní zástupce obětí Aamer Anwar.
Soud v Edinburghu ovšem v roce 2015 odvolání z procesních důvodů zamítl – pozůstalí obětí podle něj totiž nejsou oprávněni odvolání podat. O otevření případu by mohla po Midžrahího smrti požádat pouze jeho rodina. Situace v Libyi nicméně přímé zapojení rodiny odsouzeného podle právního zástupce obětí komplikovala.
Zahradní lavička se štítkem na památku posádky letu PanAm103 v Kew Gardens v Londýně