Čtyři ruské regiony už několik týdnů žijí kvůli ohňům ve stavu nouze. Místní se ptají, proč požáry udeřily tak intenzivně a kdo za nimi stojí. Už delší dobu se přitom poukazuje na nelegální těžaře, kteří v oblasti působí s tichým souhlasem úřadů. Nálada na Sibiři se tak obrací proti Moskvě.
Požáry sužují Sibiř už více než dva měsíce. Nálada místních se obrací proti Moskvě
Horizont: Oheň sužuje Sibiř už přes dva měsíce (zdroj: ČT24)
S ohněm, který Sibiř sužuje už dva měsíce, se v nepřístupném terénu bojuje o každý metr. Hasičské posily, zásoby i nutné vybavení se přitom do odlehlých částí této oblasti jen těžko dostávají.
„Když nám úsek přidělili, tak nám bylo řečeno, že má rozlohu 150 hektarů. Ve skutečnosti je to ale 600 nebo 700 hektarů. Tady nezmůžeme víc, ani kdybychom pracovali přes noc,“ popsal situaci jeden ze zasahujících hasičů.
V boji s požáry občas hasičům pomáhá pouze déšť. Ten ale netrvá věčně a hned po něm začne půdu vysušovat slunce a žár rozdmýchávat vítr.
Místní viní centrální moc
Místní se ptají, proč živel udeřil tak intenzivně a kdo za ohromné škody může. „Všechno dřevo je prodáno do Číny. Číňané jsou rádi. Putin je rád. Potřásá si rukou s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jsou teď velcí kamarádi jen proto, že Putin zaprodal Sibiř. Největší problém Sibiře je Moskva,“ zlobí se jeden z obyvatelů postižené oblasti.
To, že část dřeva prodaného do Číny pochází z nelegální těžby lesů, přiznaly už i ruské úřady. Existuje navíc podezření, že část požárů založili sami těžaři, aby za sebou zahladili stopy. Místní pak úředníky viní z toho, že za úplatu jsou k těmto nezákonným aktivitám slepí.
„Nikdy jsme tu neviděli žádné novináře. A teď naráz přijedou zrovna, když z Moskvy dorazí dobrovolníci z Lidové fronty,“ uvedl místní. Odkazoval tak na organizaci, kterou zakládal sám ruský prezident Vladimir Putin. Své lidi poslala do míst, kde už oheň nehoří. Od tamních obyvatel tak místo vděku sklízejí posměch.
Rozsáhlé škody
V Rusku už shořelo na čtyři sta tisíc hektarů lesa. Ještě větší škody pak oheň napáchal v Amazonském pralese, kde se mezi příčinami také zmiňuje nelegální těžba.
Brazílie ani Rusko přitom před pěti lety nepodepsaly světovou dohodu o obnově lesa. Tehdy se přes 190 států a organizací zavázalo zalesňovat planetu. Experti teď spočítali, že hlavní cíl – tedy celosvětově zastavit úbytek světových lesů – se do vytyčeného roku 2030 už nepodaří naplnit.