Komentátoři evropských novin nejsou v hodnocení nejnovějších událostí na Ukrajině jednotní. Někteří považují stažení armádních jednotek z Debalceve jako důkaz krachu mírové dohody z Minsku, jiní věří, že je to poslední krok separatistů. Další evropské deníky mluví naopak o první reálné možnosti mírového řešení konfliktu.
Vítězstvím u města Debalceve úspěšné tažení separatistů teprve začíná, píše švýcarský deník Neue Züricher Zeitung. „Tento krok musí být zamyšlením pro všechny, kteří si myslí, že ukrajinsko-ruský konflikt je možné řešit mírovou cestou. Je to navíc tlak na ty, kteří jsou ochotni poskytnout Ukrajině zbraně. Ukrajina je vojensky Rusku nevyrovnaná, a tím je také lehce vydíratelná. Rusko by bylo kdykoliv schopné si vojenskou cestou zajistit přístup na Krym. Je více než jasné, že ambice geografického rozmachu separatistů a tím také Moskvy nebudou utišeny městem Debalceve, i když přesně v to doufají ti, kteří nesouhlasí s vyzbrojováním Ukrajiny. Co se ale stane, když se separatisté pokusí kontrolovat i město Mariupol? Také to je totiž pro ně strategicky důležité. A navíc i toto město považují za svou zemi.“
Naopak levicově-liberální britský deník The Guardian si myslí, že tvrdé boje o Debalceve ukazují, že obě strany vychází z toho, že budou nakonec klid zbraní muset dodržovat. Oběma stranám totiž podle deníku jde o to, aby před začátkem platnosti smluv získali co nejvíce území. „Proč by jinak měli investovat peníze i posílat vojáky do boje, kdyby vycházeli z toho, že by si dobytá území nemohli ponechat? Separatisté i Rusové si pravděpodobně mysleli, že jim to projde, a že se poté změní v rádoby spolehlivé partnery.“
Ukrajinský prezident Petro Porošensko řekl, že plánuje změnit zákon o válečném stavu. To by však byla špatná cesta, píše německý internetový deník Spiegel-Online: „Jeden rok po revoluci na Ukrajině by země zradila vše, za co šli lidé na Majdan.“ Ukrajinské vedení by si podle deníku mělo uvědomit, že Donbas ztratilo. „Pokud to není Porošenkovi jasné, hrozí, že prohraje daleko větší bitvu – bitvu o moderní a evropskou Ukrajinu. Západ proto musí Ukrajinu finančně podpořit, to je cena za stabilitu v sousedství EU. Cena za válku by byla daleko vyšší.“
Německá kancléřka Angela Merkelová si neuvědomila, jak důležitou roli hrají v ukrajinském konfliktu USA a Rusko, píše slovinský deník Delo: „Válka na Ukrajině je největší hrozba pro mír v Evropě… I přesto, že Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande zachraňují mír v Evropě, je jasné, že se německá kancléřka v tomto případě přecenila. V geopolitickém měření sil mezi Ruskem a USA je bezmocná, narozdíl od Evropy, kde je neoficiální prezidentkou.“
Příklad Debalceve je důsledkem naivity západních politiků, kteří stále věří, že Rusko je spolehlivý partner, píše komentátor Tomasz Walczak v konzervativním polském bulvárním deníku Super Express: „Rád bych teď viděl obličeje Merkelové a Hollanda, kteří se zaručili v Minské dohodě za klid zbraní na východní Ukrajině. Opět se stali účastníky hry, kterou zinscenoval Putin. Opět s nimi vyběhl. Opět bylo vidět, že smlouva uzavřená s ruským prezidentem není hodna ani toho papíru, na kterém je vytištěná.“
