Postkomunisté asi vyhráli volby v Durynsku. Třicet let po pádu Berlínské zdi

3 minuty
Události: Volby v Durynsku
Zdroj: ČT24

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.

Na čtvrtém místě se podle odhadu ARD umístili sociální demokraté (SPD) s 8,2, na pátém Zelení s 5,1 a na šestém svobodní (FDP) s pěti procenty hlasů. Volební místnosti v Erfurtu, Výmaru i dalších durynských městech se uzavřely v šest večer.

Pokud se odhady doplněné o průběžné výsledky potvrdí, ztratí současná durynská vláda Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených většinu. Nová koalice se bude rodit jen těžko.

Pro Levici populárního ministerského předsedy Boda Ramelowa, s jehož prací je spokojeno 70 procent obyvatel, by výsledek představoval nejen dosavadní maximum v Durynsku, ale také v jakýchkoli zemských volbách.

Strana vznikla v roce 2007 sloučením postkomunistické Sjednocené socialistické strany Německa, která pod sovětským dohledem vládla bývalému Východnímu Německu, a odpadlíků od sociální demokracie. Bylo by to také poprvé, kdy by Levice v Durynsku vyhrála.

Hlasování se podle odhadů zúčastnilo 65,5 procenta voličů. Za rozhodující téma nejčastěji označovali platy a důchody (18 procent), sociální zabezpečení (16 procent) a vzdělání (16 procent).

Největší nárůst hlásí AfD vedená představitelem radikálního proudu ve straně Björnem Höckem. Ten na sebe upozornil řadou kontroverzních výroků, včetně těch kritických k památníku holocaustu v centru Berlína. „V duši Němců je zakořeněná touha po historické osobnosti, která zahojí naše rány, překlene naši roztříštěnost a udělá zase pořádek,“ říká například ve filmu Nevstoupíš dvakrát do téže řeky z roku 2018. 

Mírně posílily i strany Levice a FDP. Naopak od CDU a SPD voliči odešli.

V menší spolkové zemi, která má jen 2,1 milionu obyvatel, dosud vládne koalice Levice s SPD a Zelenými. Ta nyní zřejmě přišla o většinu hlasů v zemském parlamentu. Skládání nové koalice bude pravděpodobně velmi složité vzhledem k tomu, že žádná ze stran nechce vládnout s AfD. Strany CDU i FDP vylučují také koalici s Levicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 10 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...