Bitevní pole primárek se po hlasování v Indianě výrazně mění. Donaldu Trumpovi sice odpadli poslední soupeři Ted Cruz a John Kasich, ale přicházejí možná mnohem silnější: početné křídlo odpůrců v rámci republikánské strany i kandidátka demokratů Hillary Clintonová. Vzájemný souboj je víc než měsíc před koncem primárek už téměř jistý.
Donaldovi Trumpovi už prakticky nic nebrání v tom, aby se ve druhé polovině roku ucházel o Bílý dům. Pokud chce mít v rámci republikánské strany faktickou jistotu vítězství, musí ve zbývajících devíti primárkách získat necelých 200 delegátských hlasů.
To se podle mnohých expertů sice nemusí podařit, po Indianě už ale prostořekému magnátovi chybí jakákoliv vážná konkurence. Marco Rubio jako favorit hlavního stranického proudu je už dávno mimo hru, nejvážnější konkurent Cruz kampaň ukončil v úterý.
Také guvernér Ohia Kasich ve středu oznámil, že boj o Bílý dům vzdává. Řadu posledních týdnů byl až třetím vzadu s tak výraznou ztrátou, že jeho případné prosazení na letním stranickém konventu by podle komentátorů znamenalo až příliš okázalé přehlížení voličů.
Výsledky přitom ukazují, že zahrávat si s náladami voličů je to poslední, co by si republikáni mohli dovolit. Trump je veřejným hlasem nevůle k washingtonským elitám a politiky tak, jak se dělala dosud. Trump je už dlouho přesvědčený, že právě taková strategie ho do Bílého domu dostane, ačkoliv v posledních týdnech se snažil ukázat vůči voličům i své straně vlídnější tvář.
Ostatně v době mezi primárkami a finálními volbami v listopadu kandidáti téměř vždy mírní své vystupování, jak připomíná komentátor televize Fox News Howard Kurtz. V případě Trumpa by ale šlo o „zklamání voličů, kteří ho mají rádi přesně takového, jaký je“, dodává Michael Dougherty z časopisu Time.
Texasan, co se (ne)vzdává
Na Trumpa si silně konzervativní Cruz dlouho věřil. Oproti němu měl politické zkušenosti jako zástupce vlivného Texasu, který je mezi republikány respektovanou štací. Opíral se také o podporu několika předních guvernérů. Na poslední chvíli sáhl k nečekanému kroku, kdy navrhl jako svou viceprezidentku Carly Fiorinaovou, neúspěšnou uchazečku dobře známou z předchozí republikánské kampaně.
Nepomohla ani strategická dohoda s Kasichem o „vzájemném neútočení“, tedy zanechání kampaně v těch státech, kde je druhý z dvojice větším favoritem. Cílem bylo odebrat co nejvíce hlasů na úkor Trumpa a oddálit jeho přímou nominaci. Díky tomuto paktu se Cruz paradoxně mohl soustředit na stát, kde jeho kampaň definitivně skončila.
„Od začátku jsem říkal, že vytrvám tak dlouho, dokud je teoretická šance na vítězství. Těžce se to říká, ale dnes večer to vypadá, že tato šance skončila. V Indianě jsme udělali vše, co se dalo, ale voliči rozhodli jinak,“ prohlásil Cruz ke svým sympatizantům. Texaský senátor oznámil svůj konec již ve chvíli, kdy byla sečtena sotva polovina hlasů.
Cruz byl favoritem konzervativního hnutí Tea Party. Doufal, že sjednotí voliče z řad evangelíků i libertariánů a opře svou podporu v jižanských státech. Ve skutečnosti se mu ani jeden z těchto plánů nepovedl. Poslední hlasování v Indianě ukázalo, že evangeličtí voliči rozdělili své hlasy rovnoměrně mezi Cruze a Trumpa. K texaskému senátorovi se spíše klonili voliči, kteří se rozhodovali na poslední chvíli, ani to mu ale nepomáhalo.
Strana v rozpacích
Možná více než na samotného Trumpa se nyní může pozornost obrátit na jádro republikánské strany. Mnozí se nyní obávají, že kontroverzní kandidát nebude mít proti „prověřené“ Hillary Clintonové příliš šancí na úspěch. Za normálních okolností by do výběru mohly zasáhnout také takzvané politické akční výbory (PAC) jako mocný sponzor. Právě Trump si ale na finanční závislost nemusí nijak stěžovat.
„Je tu stále čas pro to, aby se Trump v očích voličů zdiskvalifikoval,“ citovala CNN zbožné přání představitelky tzv. PAC Katie Packerové. „Nadále se budeme zasazovat o to, že Trump není skutečný konzervativec, nereprezentuje hodnoty republikánů, není schopen Clintonovou porazit a jednoduše není způsobilý k tomu být prezidentem,“ shrnula pocity mnoha republikánů.
O to překvapivěji působí možná nejsledovanější tweet úterní noci, jehož autorem je hlavní manažer strany Reince Preibus. Ten po Cruzově odstoupení prohlásil, že se republikáni musí sjednotit za Trumpem. Přednější je podle něj porazit Hillary Clintonovou, která je téměř jistou kandidátkou demokratů. „Sloni“ každopádně musí vzít v potaz realitu, které se báli. Kampaň jim stvořila nechtěné dítě, které musí až do voleb dál vychovávat, a to s nejistými výhledy.
Vytrvalá revoluce Sanderse
Právě Clintonová zůstala při úterních otřesech u republikánů i vítězství Sanderse asi nejvíce upozaděna. Celkově se přitom znovu nominaci přiblížila. Do nadpoloviční většiny jí zbývá – podobně jako Trumpovi – necelých 200 hlasů. Díky „štědřejšímu“ rozdělování za jednotlivé státy jsou ale její šance k přímé nominaci větší než u Trumpa.
Aktuální vítězství jejího konkurenta Sanderse povzbudí jeho podporovatele, zejména mezi progresivní mládeží. Právě k ní míří Sandersova slova o „politické revoluci, která se děje právě teď, bez ohledu na výsledky primárek“. Dokud se Sanders dál udrží i díky početným příspěvkům dobrovolníků, ve světle těchto slov vlastně nemá co ztratit.
Jedinou naději Sanderse by bylo přesvědčit sbor takzvaných superdelegátů – respektovaných členů strany mimo jiné z řad kongresmanů nebo guvernérů. Ti mohou na letním sjezdu odevzdávat hlasy bez ohledu na výsledky primárek. Z počtu 714 se jich však přes 500 už nyní hlásí ke Clintonové.
Navzdory všemu Sanders ale oznámil, že vytrvá v souboji s Clintonovou do konce. „Volební tým Clintonové si myslí, že závod demokratů je u konce. Mám pro ně špatnou zprávu: mýlí se,“ prohlásil vermontský senátor. A to minimálně do 7. června, kdy se konají primárky v delegátsky nejpočetnější Kalifornii. Oba už slíbili účast v tamější televizní debatě.
