Kyjev - Petro Porošenko se 15. ledna setká v kazašské metropoli Astaně se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, aby jednali o konfliktu na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident to dnes oznámil na výroční tiskové konferenci, kde také přímo podepsal zákon u ukončení neutrality své země.
Porošenko začne rok schůzkou v „normandském formátu“
Porošenko se po svém květnovém zvolení poprvé setkal s Putinem při červnových oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války; schůzku pomohli zprostředkovat francouzský prezident a německá kancléřka. „Můj diplomatický rok začne 15. ledna schůzkou v Astaně v takzvaném normandském formátu. Ministři zahraničí mají za úkol vypracovat program jednání a návrhy rozhodnutí pro tento summit,“ řekl ukrajinský prezident na výroční tiskové konferenci.
Porošenko stvrdil podpisem konec ukrajnské neutrality
Ukrajinský prezident dnes také stvrdil konec neutrality své země a přímo během tiskovky podepsal příslušný zákon, který na jeho návrh schválil před týdnem parlament. Při podpisu zákona zopakoval, že rozhodnutí o neúčasti Ukrajiny v blocích byla „kardinální chyba“ předchozího režimu. Podle něj to poškodilo ozbrojené síly země. Porošenko také odmítl spekulace, že by jeho vláda chtěla cíleně zahájit blokádu Krymu. Existují prý ale „opatření, která zajišťují ochranu Ukrajiny před diverzními skupinami,“ dodal v souvislosti s přerušením železniční a autobusové dopravy mezi ukrajinskými městy a Krymským poloostrovem.
Porošenko na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že pracuje na reformě ekonomiky a ozbrojených sil, aby země mohla splnit standardy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Nicméně definitivní slovo k případnému vstupu do NATO nechá na občanech, kteří rozhodnou v referendu. „Až země těmto kritériím bude vyhovovat, pak se k členství v NATO vyjádří ukrajinský lid, velice pravděpodobně v nejbližších pěti, šesti letech,“ prohlásil prezident.
Petro Porošenko na výroční tiskové konferenci
Boje mezi proruskými separatisty a vládními vojsky na východě Ukrajiny si od dubna vyžádaly více než 4 700 obětí. Moskva stále popírá, že by se jakkoli angažovala v ukrajinské krizi, ačkoliv podle Kyjeva by povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny bez ruských zbraní, bez ruských vojáků a bez ruských peněz už dávno vyhaslo. V důsledku ruské anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny zažívají vztahy mezi Ruskem a Západem nejhorší krizi od konce studené války.
Lavrov vidí šanci urovnat ukrajinský konflikt
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes prohlásil, že vidí reálnou šanci v novém roce urovnat konflikt na Ukrajině - pokud se ovšem domluví mezi sebou sami Ukrajinci, a to bez „nápovědy“ ze Západu. „Pokud jde o vnitroukrajinskou krizi, tak její urovnání je nejen možné, ale i naprosto reálné. Nynější tragická etapa v dějinách Ukrajiny by měla být překonána na základě obnovení národní shody, kompromisu, rovnováhy zájmů a nastolení skutečně rovnoprávných vztahů mezi všemi regiony této země. Ale je třeba pochopit, že krize bude pokračovat do té doby, dokud se sami Ukrajinci, bez nápověd z Bruselu či Washingtonu, nedomluví mezi sebou,“ prohlásil Lavrov v rozhovoru pro agenturu Interfax. Zdůraznil, že Rusko nadále bude všemožně napomáhat zahájení takového „všezahrnujícího národního dialogu s účastí všech regionů a politických sil“, tedy i povstalců z Doněcka a Luhanska. Tento dialog by měl podle Lavrova vyústit v reformu ústavy sousední země.
„Na odcizení či konfrontaci mezi Ruskem a Západem nemáme zájem,“ tvrdil Lavrov a v narážce na protiruské západní sankce dodal, že nehledě na kroky západních partnerů, Moskva je nadále proti „primitivní konfrontaci“ a vyslovuje se pro dialog mezi Evropskou unií a (proruskou) Euroasijskou hospodářskou unií v zájmu „integrace integrací“, skýtající perspektivu společného hospodářského prostoru „od Atlantiku po Tichý oceán“.
Ukrajinci ve frontě na výplaty dávek
Moskva zpřísní pravidla pro migranty z Ukrajiny
Ruské přistěhovalecké úřady od Nového roku zpřísní pravidla pro pobyt a zaměstnávání tisíců přistěhovalců z Ukrajiny. „V roce 2014 jsme přistupovali k ukrajinským občanům krajně liberálně. Jistě se v roce 2015 vrátíme do obvyklých kolejí a budeme přistupovat k ukrajinským občanům jako k jiným (přistěhovalcům). Samozřejmě s výjimkou těch, kteří byli nuceni opustit Ukrajinu a z objektivních příčin se nemohou vrátit,“ řekl ruskému vládnímu listu Rossijskaja gazeta šéf Federální migrační služby Konstantin Romodanovskij.
Až dosud Ukrajinci mohli v Rusku pobývat a pracovat po 90 dnů bez jakýchkoliv povolení, přičemž pro prodloužení této lhůty stačilo z Ruska třeba jen na hodinu vyjet a vzápětí se zase vrátit. K překročení hranice stačila ukrajinská obdoba občanského průkazu. Od Nového roku ale Moskva zpřísňuje pravidla pro přistěhovalce a dovolí vjezd na své území jen na cestovní pasy, s výjimkou Bělorusů a Kazachů ze společné celní a hospodářské unie, a možná také Kyrgyzů, kteří se ke vstupu do této unie chystají. Ukrajinci kromě pasů budou muset také žádat o pracovní povolení.
V Rusku se podle místních úřadů na počátku prosince nalézalo téměř 2,5 milionu Ukrajinců. Asi 850 000 z nich podle Romodanovského přijelo kvůli konfliktu na východě Ukrajiny.