Na výsledek britského referenda čekali s napětím i Američané. Už v listopadu budou prezidentské volby a podle některých analytiků může britské rozhodnutí odejít z EU způsobit to, že v očích lidí vzrostou šance republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Kampaň stoupenců brexitu se totiž té Trumpově v mnohém podobá – obě těží z nespokojenosti lidí, protiimigračních nálad a populismu.
Pomůže brexit Trumpovi do Bílého domu? I jeho kampaň stojí na nespokojenosti a strachu z migrace
Britové převzali zpět kontrolu nad svou zemí, konstatoval Trump, který mluví o „fantastickém výsledku“. Zásadní vliv měly podle něj obavy Britů z nedostatečné ochrany hranic. „Nebude to poslední (země),“ myslí si prezidentský kandidát. Už dříve uvedl, že by byl spíše pro brexit.
Britské rozhodnutí nakonec může ovlivnit i výsledek klíčových voleb hlavy státu. „Když USA uvidí, že Británie jako pragmatická země bude hlasovat pro něco, co není v jejích osvícených zájmech, tak by to mohlo posílit vnímání toho, že Donald Trump má slušnou šanci zvítězit ve volbách,“ míní analytik z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii Nicolas Veron.
Suverenita v ohrožení
Trumpova kampaň se v mnohém podobá agitaci stoupenců britského odchodu. Ovlivní přitom politické systémy obou významných anglosaských zemí na řadu let. Obě kampaně využívají jako zbraň emoce a nadsázku a poukazují na negativní stránku globalismu.
Bývalý londýnský starosta Boris Johnson v květnu varoval, že EU je dalším projevem 2000 let starých snah o sjednocení Evropy pod jednou vládou. „Usiloval o to Napoleon, Hitler a další, skončilo to tragicky,“ připomněl exstarosta. Britští euroskeptici často zdůrazňují, že s vystoupením země z EU skončí „bruselský diktát“.
Tato rétorika připomíná Trumpova tvrzení, že nezávislost Spojených států je v ohrožení. Miliardář v dubnu zdůraznil, že Amerika se už nebude ničeho vzdávat na úkor globalismu.
Hněv v popředí
Ve Spojených státech se střetávají stoupenci a odpůrci prezidentského kandidáta, přičemž debata je vyostřená a hrubá. Ve Spojeném království šokovala veřejnost i politiky pár dnů před referendem smrt labouristické poslankyně Jo Coxové.
Muž, který byl obviněn z vraždy zákonodárkyně u soudu vykřikoval „Smrt zrádcům, svobodu pro Británii“. Coxová propagovala setrvání země v EU a stavěla se za uprchlíky. Podle jejího manžela byla zavražděna právě kvůli svým politickým názorům.
obrázek
Hlavně být proti imigrantům
Trump v souvislosti s britským referendem zdůraznil, že lidé jsou naštvaní všude – včetně USA. Právě nespokojenost občanů a nacionalistické nálady rovněž spojují obě kampaně. Jak „brexitáři“, tak i Trump často zmiňují, že „chtějí svoji zemi zpět“.
V Británii mají lidé pocit, že jim berou práci statisíce přistěhovalců z jiných unijních zemí, kteří jsou ochotni pracovat za málo peněz. Situaci nezlepšuje ani proud běženců z Blízkého východu, kterým pomáhá princip volného pohybu osob. Nedávno šokoval kontroverzním plakátem šéf strany UKIP Nigel Farage.
obrázek
Trump zase obviňuje imigranty z Latinské Ameriky, že berou pracovní místa Američanům a nazývá je zločinci. Na hranicích s Mexikem chce vysoký plot – a nejlépe by za něj měli platit sami Mexičané. Další muslimy by do USA nepouštěl.
Trump také udeřil na Čínu a Japonsko, že Spojené státy obírají o peníze nevýhodnými obchodními smlouvami. Britští euroskeptici zase argumentují větší konkurenceschopností tamních firem po opuštění EU.
Donald Trump ve Skotsku
Jsou výrazní a slibují prakticky nemožné
Zásadní je také nedostatek výrazných osobností. V Británii bojoval za setrvání v EU premiér David Cameron, jehož strana je ale názorově roztříštěná a jemu samotnému řada voličů už nevěří. Vidět byl naopak nejmenovaný vůdce brexitové kampaně, londýnský exstarosta Johnson. Právě on by mohl končícího Camerona nahradit.
Ve Spojených státech se v prezidentské volbě vyznamenali kontroverzní outsideři Trump a demokrat Bernie Sanders, stoupenec radikální levice brojící proti Wall Street. Proti nim vypadá exministryně zahraničí Hillary Clintonová nezajímavě, podotýká CNN.
Hillary Clintonová během předvolební kampaně
Obě kampaně jsou navíc populistické. „Populismus miluje jednoduchost. Boris Johnson a Donald Trump cílí na srdce, nikoli hlavy, když nabízejí jednoduchá řešení v době složitých problémů. Je to lákavé. Přemýšlet o komplikovaných důsledcích později. Za lepší začátek považují protest proti statu quo,“ píše v komentáři BBC.
Američané půjdou k volebním urnám 8. listopadu. Clintonová si už zajistila dostatek hlasů delegátů sjezdu pro nominaci. Trump má zřejmě podporu také dostatečnou, podle agentury AP se ale stovky delegátů hodlají postavit proti jeho kandidatuře, což by mohlo vyvolat zmatek.