Polský ombudsman kritický k vládě skončí. Umožnil to ústavní soud

Polský ústavní soud rozhodl, že zákon, který dosud umožňoval dosavadnímu ombudsmanovi setrvat v úřadu i po vypršení pětiletého mandátu až do zvolení nástupce, odporuje ústavě. Nález ústavního soudu, nakloněného nynější vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), otevírá cestu k odvolání nynějšího veřejného ochránce práv Adama Bodnara, jehož mandát vypršel v září a který je kritický k reformám tamní justice.

Podle nálezu ústavního soudu je zákon, umožňující setrvat ombudsmanovi ve funkci, nepřesný a chybějí mu časové limity. „Funkční období je jasně definováno a jeho prodlužování je nepřijatelné,“ uvádí se v nálezu. Soud dal zákonodárcům tři měsíce na to, aby zákon změnili.

Pro kritiky vládnoucích nacionalistů by odvolání Adama Bodnara představovalo konec jedné z posledních nezávislých institucí, které se odvažují čelit vládním reformám podkopávajícím nezávislost polské justice, píše agentura Reuters. Kromě ochrany justičního systému Bodnar patřil k předním zastáncům práv žen a menšin.

„Je to další rozhodnutí ústavního soudu, kterým plní politické plány strany vládnoucí v Polsku,“ řekl portálu onet.pl profesor práva Marcin Matczak působící na Varšavské univerzitě. „Předpis, který ombudsmanovi po vypršení funkčního období umožňuje zůstat v úřadu, je zcela normální a platí v mnoha zemích,“ uvedl.

Evropská komise vyjádřila znepokojení nad čtvrtečním verdiktem. „Je prvořadě důležité zajistit této instituci, která brání občanská práva a hraje podstatou roli v dodržování vlády práva, nezávislost. Její aktivitě nesmí být bráněno a musí být zajištěno její efektivní fungování,“ prohlásil mluvčí Komise na adresu kanceláře ombudsmana.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová na Twitteru napsala, že „dnešní nález ústavního soudu vytváří nebezpečnou mezeru ve fungování instituce ombudsmana mezi jednotlivými funkčními obdobími a v ochraně lidských práv v Polsku“. Dodala, že nástupce Adama Bodnara musí být vybrán „s plným respektem k polské ústavě a právním a mezinárodním standardům“.

Politická objednávka, hodnotí ústavní právníci

Nález podle opozičního listu Gazeta Wyborcza přesně odpovídá očekáváním vládní strany PiS. Ta podle listu bude moci po třech měsících ombudsmana nahradit komisařem, který bude úřad spravovat a jehož jmenuje prezident či jej dosadí poslanci, mezi nimiž má PiS většinu. Bodnar urgoval vládu, aby jeho nástupce vybrala rychle.

Dolní komora polského parlamentu ještě ve čtvrtek večer schválila coby příštího ombudsmana právníka a poslance PiS Bartlomieje Wroblewského. Ten podle agentury AP uvedl, že se bude chtít ve funkci zaměřit na vyloučené a diskriminované obyvatele Polska, jako jsou lidé s postižením, senioři nebo málo placené ženy. Jeho jmenování však ještě musí posvětit Senát, kde má většinu opozice, a podle agentury Reuters se očekává, že Wroblewského neschválí.

Deník citoval názor ústavních právníků, podle kterých ústavní soud, postupně ovládnutý PiS, rozhodoval na politickou objednávku. Podobná ustanovení, umožňující setrvat ve funkci až do výběru nástupce, jsou totiž i v zákonech o nejvyšším kontrolním úřadu či centrální bance. A nikomu ani nevadilo, že podobně přesluhovali i Bodnarovi předchůdci.

Výběr nového ombudsmana uvázl ve slepé uličce kvůli sporu mezi vládní stranou, která ovládá dolní komoru parlamentu, a opozicí, která má těsnou většinu mezi senátory.

Ombudsman jednal proti převzetí regionálních médií státní společností

Pozornost ke stávajícímu veřejnému ochránci práv se naposledy upřela začátkem tohoto týdne, když vyšlo najevo, že soud na jeho žádost pozastavil rozhodnutí antimonopolního úřadu (UOKiK) povolující petrochemické společnosti PKN Orlen koupit od německého vlastníka mediální skupinu Polska Press.

Skupina vydává dvě desítky regionálních deníků, zhruba stovku regionálních týdeníků a několik časopisů. Polská opozice tuto transakci kritizovala jako důkaz sílící snahy vlády získat vliv nad médii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 3 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 4 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 5 hhodinami

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Alího Chameneího zabily 28. února americké a izraelské údery, což byl začátek nynějšího konfliktu na Blízkém východě. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
před 5 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 6 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 8 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.