Polský ombudsman kritický k vládě skončí. Umožnil to ústavní soud

Polský ústavní soud rozhodl, že zákon, který dosud umožňoval dosavadnímu ombudsmanovi setrvat v úřadu i po vypršení pětiletého mandátu až do zvolení nástupce, odporuje ústavě. Nález ústavního soudu, nakloněného nynější vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), otevírá cestu k odvolání nynějšího veřejného ochránce práv Adama Bodnara, jehož mandát vypršel v září a který je kritický k reformám tamní justice.

Podle nálezu ústavního soudu je zákon, umožňující setrvat ombudsmanovi ve funkci, nepřesný a chybějí mu časové limity. „Funkční období je jasně definováno a jeho prodlužování je nepřijatelné,“ uvádí se v nálezu. Soud dal zákonodárcům tři měsíce na to, aby zákon změnili.

Pro kritiky vládnoucích nacionalistů by odvolání Adama Bodnara představovalo konec jedné z posledních nezávislých institucí, které se odvažují čelit vládním reformám podkopávajícím nezávislost polské justice, píše agentura Reuters. Kromě ochrany justičního systému Bodnar patřil k předním zastáncům práv žen a menšin.

„Je to další rozhodnutí ústavního soudu, kterým plní politické plány strany vládnoucí v Polsku,“ řekl portálu onet.pl profesor práva Marcin Matczak působící na Varšavské univerzitě. „Předpis, který ombudsmanovi po vypršení funkčního období umožňuje zůstat v úřadu, je zcela normální a platí v mnoha zemích,“ uvedl.

Evropská komise vyjádřila znepokojení nad čtvrtečním verdiktem. „Je prvořadě důležité zajistit této instituci, která brání občanská práva a hraje podstatou roli v dodržování vlády práva, nezávislost. Její aktivitě nesmí být bráněno a musí být zajištěno její efektivní fungování,“ prohlásil mluvčí Komise na adresu kanceláře ombudsmana.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová na Twitteru napsala, že „dnešní nález ústavního soudu vytváří nebezpečnou mezeru ve fungování instituce ombudsmana mezi jednotlivými funkčními obdobími a v ochraně lidských práv v Polsku“. Dodala, že nástupce Adama Bodnara musí být vybrán „s plným respektem k polské ústavě a právním a mezinárodním standardům“.

Politická objednávka, hodnotí ústavní právníci

Nález podle opozičního listu Gazeta Wyborcza přesně odpovídá očekáváním vládní strany PiS. Ta podle listu bude moci po třech měsících ombudsmana nahradit komisařem, který bude úřad spravovat a jehož jmenuje prezident či jej dosadí poslanci, mezi nimiž má PiS většinu. Bodnar urgoval vládu, aby jeho nástupce vybrala rychle.

Dolní komora polského parlamentu ještě ve čtvrtek večer schválila coby příštího ombudsmana právníka a poslance PiS Bartlomieje Wroblewského. Ten podle agentury AP uvedl, že se bude chtít ve funkci zaměřit na vyloučené a diskriminované obyvatele Polska, jako jsou lidé s postižením, senioři nebo málo placené ženy. Jeho jmenování však ještě musí posvětit Senát, kde má většinu opozice, a podle agentury Reuters se očekává, že Wroblewského neschválí.

Deník citoval názor ústavních právníků, podle kterých ústavní soud, postupně ovládnutý PiS, rozhodoval na politickou objednávku. Podobná ustanovení, umožňující setrvat ve funkci až do výběru nástupce, jsou totiž i v zákonech o nejvyšším kontrolním úřadu či centrální bance. A nikomu ani nevadilo, že podobně přesluhovali i Bodnarovi předchůdci.

Výběr nového ombudsmana uvázl ve slepé uličce kvůli sporu mezi vládní stranou, která ovládá dolní komoru parlamentu, a opozicí, která má těsnou většinu mezi senátory.

Ombudsman jednal proti převzetí regionálních médií státní společností

Pozornost ke stávajícímu veřejnému ochránci práv se naposledy upřela začátkem tohoto týdne, když vyšlo najevo, že soud na jeho žádost pozastavil rozhodnutí antimonopolního úřadu (UOKiK) povolující petrochemické společnosti PKN Orlen koupit od německého vlastníka mediální skupinu Polska Press.

Skupina vydává dvě desítky regionálních deníků, zhruba stovku regionálních týdeníků a několik časopisů. Polská opozice tuto transakci kritizovala jako důkaz sílící snahy vlády získat vliv nad médii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 24 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...