Polský generál Jaruzelski: Vyhlášení výjimečného stavu bylo menší zlo

Varšava - Bývalý polský prezident, generál Wojciech Jaruzelski, se dnes před soudem, před kterým stanul kvůli vyhlášení výjimečného stavu v Polsku v roce 1981, obhajoval slovy, že tento krok byl nutný, protože zemi hrozil krach hospodářství. Další obžalovaní se zatím k případu nevyjádřili.

Jaruzelski se hájil před soudem tím, že obžaloba opomenula stav tehdejšího polského hospodářství. Sovětský svaz hrozil zastavením dodávek ropy a plynu, řekl dnes před soudem generál. Ten spolu s několika dalšími bývalými komunistickými činiteli čelí obžalobě kvůli vyhlášení výjimečného stavu v Polsku v roce 1981, v jehož průběhu bylo zabito až 90 Poláků. Exprezidentovi hrozí až deset let vězení.

Generál Jaruzelski v noci z 12. na 13. prosince 1981 vyhlásil výjimečný stav ve snaze paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Moc v Polsku převzala vojenská rada a v následujících dnech bylo zadrženo více než 3 000 osob. Podniky vstoupily do stávky, propukly pouliční boje. Výjimečný stav formálně trval do července 1983.

V Polsku podle generála mohl dojít i chleba

Generál tvrdí, že vyhlášení výjimečného stavu bylo volbou „menšího zla“. Jaruzelski dnes znovu zdůraznil, že svým jednáním zabránil intervenci Sovětského svazu. Na důkaz svých slov citoval několik dokumentů z 80. let, které se týkaly nespokojenosti Sovětského svazu s tím, co se dělo v Polsku.     

Opoziční hnutí Solidarita podle Jaruzelského chtělo tehdy zabránit hospodářskému růstu. „Někteří činovníci Solidarity dospěli k závěru, že čím hůře, tím lépe,“ prohlásil dnes Jaruzelski. Podle něj výsledkem jednání mezi Solidaritou a vládou bylo to, že mzdy tehdy vzrostly o 25 procent a produkce se snížila o 18 procent. Polsko tak nemohlo plnit hospodářské normy, k nimž se zavázalo. A to vedlo k tomu, že od ledna 1982 Sovětský svaz hrozil omezením dodávek nejdůležitějších surovin. V Polsku podle obžalovaného mohl začít chybět dokonce i chleba.     

Dalších šest obžalovaných se zatím k případu nevyjádřilo. Mezi obžalovanými je kromě Jaruzelského ministr vnitra z dob komunismu generál Czeslaw Kiszczak či někdejší šéf polské komunistické strany Stanislaw Kania. Někdejší polští politici jsou obviněni ze spáchání „komunistických zločinů“, z porušení ústavy a z vedení „organizované kriminální skupiny vojenského charakteru“, která vězněním odpůrců režimu porušovala lidská práva. Proces bude pokračovat 14. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR stupňuje výrobu jaderných zbraní, zapojuje se i Moskva

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.
před 24 mminutami

Pentagon zrychluje plánování možné vojenské operace na Kubě, píše USA Today

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.
před 1 hhodinou

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších osm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 3 hhodinami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 7 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 14 hhodinami
Načítání...