Polsko výrazně investuje do rozvoje železnice. Čeští designéři navrhují peróny

Nahrávám video

Poláci se vracejí na železnici. Po propadu počtu cestujících z posledních let se trend obrátil a s rostoucí popularitou vlakové dopravy souvisí i obří investice do infrastruktury. V současnosti se opravuje nebo staví na devět tisíc kilometrů tratí a renovují se stovky nádraží. Na projektu v přepočtu za 420 miliard korun se podílejí i čeští designéři.

Zatímco ještě před pěti lety se vlakem v Polsku za rok svezlo asi dvě stě sedmdesát milionů pasažérů, loni to bylo o čtyřicet milionů víc. „Na polské železnici se projevily změny v podobě nového vozového parku i jiné lepší péče o klienty. A to nejen ve Varšavě a velkých městech,“ podotýká Michał Szymajda z měsíčníku Rynek kolejowy.

Zatímco uplynulé dvě dekády v Polsku patřily hlavně dálnicím, v posledních letech se stát zaměřil na obnovu železnice. Od roku 1990 se přitom síť zmenšila skoro o třetinu: z 26 tisíc kilometrů na 18 a půl tisíce.

„Jde hlavně o doplnění železniční sítě pro návaznost dálkových a regionálních spojů. A rozvoj železnice v aglomeracích,“ uvádí Mirosław Siemieniec, mluvčí správy železniční sítě. Do roku 2023 má dát stát na rozvoj železnice v přepočtu 420 miliard korun, přičemž větší část putuje z eurofondů.

Čeští designéři navrhují peróny

Na rekonstrukci pracují i zahraniční firmy. Například čeští designéři navrhují podobu perónů, třeba na trase z Varšavy k běloruským hranicím. „V Polsku nikdo nepřemýšlel nad tím, že i taková v uvozovkách jednoduchá věc jako zastřešení nádraží, perónů, v sobě může mít design, to je asi naše největší přednost,“ míní Petr Vavrouška, ředitel polské pobočky firmy mmcité. 

Na další velkou dopravní investici se Polsko teprve chystá. Vedle nového letiště s nádražím chce do konce desetiletí postavit na šestnáct set kilometrů tratí pro vysokorychlostní vlaky. Celý projekt má stát v přepočtu 340 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie v Severním Porýní-Vestfálsku vzala útokem vozidlo podezřelého osmačtyřicetiletého muže z Gevelsbergu v této spolkové zemi, uvedl podle agentury DPA regionální ministr vnitra Herbert Reul. Podezřelý napsal dopis, v němž se k útokům přihlásil.
06:21Aktualizovánopřed 16 mminutami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
13:39Aktualizovánopřed 24 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 2 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.