Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard korun) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy korun) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu Nord Stream 2. Polsko stavba Nord Streamu 2 znepokojuje, protože probíhá skrze jeho územní vody.
Polsko vyměřilo Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2, v přepočtu 175 miliard korun
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí už tak dominantní pozici firmy Gazprom na trhu.
Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu.
Druhá polovina připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.
Analytik: Polsko využívá veškeré prostředky, aby projekt zastavilo
„Polsko je významným tranzitérem ruského zemního plynu. Výstavba konkurenčního přímého plynovodu do Německa tedy poškozuje jeho ekonomické zájmy,“ řekl analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor. „Mimochodem, polský plynovod Jamal v době svého vzniku byl první trasou obcházející ukrajinské území, což ale tehdy nevyvolalo žádné protesty a protiakce,“ uvedl.
Polsko podle Gavora nemá zrovna dobré politické vztahy s Ruskem. „Proto se nelze divit, že využívá veškeré dostupné prostředky, aby projekt Nord Stream 2 zastavilo. Nakolik je pokuta oprávněná, nebo jestli spíše nejde o zneužití státní regulace pro účely poškození konkurenčního ekonomického subjektu, budou zřejmě rozhodovat soudy, v tomto případě i mezinárodní,“ dodal Gavor.
Podle analytika investorského portálu Capitalinked Radima Dohnala lze krok Polska vnímat spíše jako vztyčený prst bez možnosti projektu reálně zabránit. „Účinnějším mechanismem byla sankce ze strany USA. Každopádně to je i ponaučení pro nás, že mezinárodní projekty je v Evropě třeba dělat na základě širší shody, nikoliv to tlačit silou. Čím dlouhodobější projekt, tím větší riziko při změně politické orientace v některé ze zúčastněných zemí,“ řekl Dohnal.
Zbývá položit 120 kilometrů potrubí
Společnost Gazprom v úterý uvedla, že hodlá projekt Nord Stream 2 co nejrychleji dokončit. Výstavba plynovodu dlouhého 1230 kilometrů je už téměř hotova, zbývá ale ještě položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách. Švýcarsko-nizozemská společnost Allseas loni v prosinci pokládání potrubí pozastavila v důsledku amerických sankcí na podniky spojené s výstavbou plynovodu.
Spojené státy plynovod Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují, což zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu z USA.
Polský antimonopolní úřad projekt Nord Stream 2 prověřuje už několik let. V srpnu vyměřil Gazpromu pokutu 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy korun) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s tímto projektem.
Projektu Nord Stream 2 se dříve postavily do cesty také americké sankce. V současné době mu rovněž hrozí krach kvůli útoku na šéfa ruské opozice Alexeje Navalného. Zatímco Navalnému se daří stále lépe, vztahy mezi Berlínem a Moskvou jsou naopak mnohem více napjaté.
Německý profesor Wolfgang Krieger, jehož knihy o tajných službách vyšly i v češtině, tvrdí, že rozkaz k útoku na Navalného dal osobně Vladimir Putin. „Jak jinak by bylo možné, že byl sledován na každém kroku, každou minutu, a to zejména v průběhu své předvolební kampaně na Sibiři?“ ptá se historik.
Merkelová nevylučuje zastavení stavby
Kriegerovu přesvědčení odpovídá i reakce Berlína. Obvykle velmi opatrná německá vláda ostře vyzvala Rusko k vyšetření případu. Léta projekt Nord Stream 2 bránila před kritikou Spojených států i evropských spojenců. Teď je připravena jeho osud riskovat. „Kancléřka nevylučuje žádnou možnost,“ upozornil mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert.
Podle Milana Niče, šéfa berlínského centra pro výzkum východní Evropy, Německo už od ukrajinské krize obtížně hledá způsob, jak zatlačit na Moskvu. A tu by mohl krach Nord Streamu 2 bolet. Na německé straně ale chybí jednota. Ze čtyř adeptů na post kancléře jsou dva pro zastavení projektu, dva proti.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.