Pokud prezident Andrzej Duda podepíše zákon o Nejvyšším soudu a potvrdí také justiční zákony odhlasované v minulých dnech, stane se Jaroslav Kaczynski – šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) – absolutně nejmocnějším politikem v Polsku od roku 1989, píše v komentáři deník Rzeczpospolita.
Polsko je jako auto bez brzd, Kaczynski si nabíhá na levicovou kontrarevoluci, varuje deník
„Paradoxně tím Kaczynski buduje cestu k masivní… levicové kontrarevoluci, která může smést všechno, k čemu má PiS blízko,“ uvádí zástupce šéfredaktora Michal Szuldrzynski. Varuje, že každý další šéf vládní strany nebo premiér bude mít obrovskou moc. „Nepochybuji o tom, že všechno, co dnes PiS dělá, vrátí se mu dvojnásobnou silou. A protože nezná míru, tak ti, kteří někdy budou s PiS válčit, oplatí mu stejným způsobem. Se zápalem, s jakým kdysi José Zapatero během několika let změnil Španělsko, přesměrují zemi doleva,“ píše Rzeczpospolita. Případná krajně levicová revoluce prý umožní útok na církev a náboženství.
Szuldrzynsi vyjmenovává sporné změny, které konzervativní vláda dosud prosadila: ovládnutí veřejnoprávních médií, ústavního soudu, kontrola zpravodajských služeb a podobně. „Polsko čím dál víc připomíná vůz, ze kterého vymontovali brzdy i všechny bezpečnostní prvky pro případ havárie.“
Liberální deník Gazeta Wyborcza kritizuje konzervativce dlouhodobě a systematicky. Vedoucího kulturní rubriky Jendrzeja Slodkowského tentokrát vyprovokoval k sepsání ostré glosy poslanec za PiS Marek Suski, který na otázku, proč klíčové justiční změny prosazuje vládní strana v tak „šíleném tempu“, řekl: Poslanci spěchají, protože v pátek odjíždějí na dovolenou.
3 minuty
Varšava míří k naplnění kontroverzní reformy soudů
„Díky Suskiemu i dalším poslancům PiS se už několik týdnů cítím jako na dovolené. Drahé, zahraniční. Když vidím Sejm obehnaný kovovými bariérami a policejními kordony, cítím se jako v Bělorusku. Když poslanci omezují práva žen, vidím Saúdskou Arábii. Když jsem svědkem šarvátek v Sejmu, vidím parlamentní bitky v Makedonii, Tchaj-wanu a Ukrajině.“
Komentátor nešetří ani stranického šéfa Kaczynského: „Když se jeho podřízení staví do pozoru a chystají mu ovace, vidím nadšené severokorejské generály.“
Nad rychlostí, s jakou vládní poslanci prosazují justiční reformu, se zamýšlí také polská verze týdeníku Newsweek. „Spěch se nevyplácí. Právem a spravedlností protlačený zákon o Nejvyšším soudu je sbírkou paragrafů, které se vzájemně vylučují. Chyby a nedostatek logiky vytýkají zákonu nejen opoziční politici, ale také legislativní úřad senátu.“
Newsweek například našel chybu v částech, které popisují volbu předsedy Nejvyššího soudu. Zatímco v článku 12 se uvádí, že prezident by měl dostat návrh pěti kandidátů, o kus dál v článku 18 už se píše o třech kandidátech.
- Dolní komora polského parlamentu, Sejm, nedávno schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci.
- Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko. Polský prezident následně rozhodl, že bude oba příslušné zákony vetovat, protože je nutné je přepracovat.
- První návrh zákona o soudní radě by poslancům a ministru spravedlnosti umožnil jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy.
- Druhý návrh zákona se týkal nejvyššího soudu. Podle této normy by ministr spravedlnosti mohl poslat soudce nejvyššího soudu do penze a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch PiS, mohl by je jím obsazený nejvyšší soud prohlásit za neplatné.