Prezident Andrzej Duda v pondělí podepsal novelu sporného zákona o nejvyšším soudu. Varšava tak definitivně ustoupila Bruselu a umožnila návrat soudcům, kteří letos kvůli opatření museli odejít do důchodu. Symbolem sporu se stala předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která navzdory tehdejší normě dorazila do práce. Zpravodajce ČT Daně Zlatohlávkové poskytla exkluzivní rozhovor.
Když Gersdorfová hovoří o atmosféře v polské justici, zmiňuje stálé napětí. „Ale věděla jsem, že máme pravdu, že je ústava na naší straně. Kolegové z nejvyššího soudu byli všichni jednoznační v posouzení toho právního stavu a to mně osobně dávalo sílu. A také lidé, kteří sem před budovu chodili.“
Prezident Duda podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, který všechny nuceně penzionované soudce vrací do práce. Už předtím to nařídilo předběžné opatření evropského soudu. Řekla jste, že to je „lehce uspokojující“. Jak jste to myslela?
Trochu uspokojující… No, protože vláda přiznala, že se to musí stát a že bude lépe, když ten zákon změní.
Ale je to tak, že to řeší jen jeden z mnoha problémů?
Ano, samozřejmě, řeší podle mého vlastně ten nejmenší problém. Největší bolestí našeho současného systému je neústavní Národní soudcovská rada a ještě Ústavní soud, kde zasedají náhradníci.
Nejvyšší soud je poslední institucí procházející reformou. Říkala jste ústavní soud, národní soudcovská rada, obecní soudy – zreformované. Co je podle vás podstatou celé reformy?
Personální výměna a ovládnutí soudní moci mocí výkonnou. Velký vliv má teď ministr spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem. Je to zasahování do složení soudů a do disciplinárních řízení, která se mohou soudců týkat.
Vláda reformu brání, podle ní soudy pracují pomalu a potřebují dekomunizaci. Co říkáte na tuhle argumentaci?
To je chybná argumentace, bylo to heslo, se kterým strana Právo a spravedlnost začala reformy. Nejdřív pošpinili soudce několika příklady jejich špatného chování. Lidem pak předestřeli pohádku, že soudci jsou zkorumpovaní. Šířili zprávy, že když to vezmou do rukou oni, půjde všechno rychleji a lépe. Je to horší a pomalejší. A bude hůř.
Je podle vás pro Evropu důležité sledovat situaci v Polsku? A proč?
Evropská unie musí sledovat, co se děje u jednoho z jejích členů, aby posoudila, jestli je to stále země, kde vládne právo. Tak to musí v Unii být. Rychleji ty změny prošly v Maďarsku, ale tam to měli lehčí, protože změnili ústavu. V Polsku nemá vládní strana na změnu ústavy v parlamentu dost sil.
