Polovina migrantů z lodě Aquarius chce do Francie, uvedla španělská vicepremiérka

Zhruba polovina ze 629 migrantů z lodi Aquarius, kteří v neděli dorazili do Valencie, bude chtít odjet do Francie. Uvedla to španělská vicepremiérka Carmen Calvová. Podle záchranářky z organizace Lékaři bez hranic, která plula s migranty, je mezi těmito běženci přes osm desítek žen. Všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice trpěly zneužíváním nebo byly oběťmi násilí.

Migranti z lodě Aquarius, z nichž většina jsou Afričané a několik jich je z Afghánistánu a Pákistánu, prošli hned po příjezdu do Valencie zdravotní prohlídkou. V pěti místních nemocnicích jich skončilo 144, včetně ženy, která porodila během plavby.

Po zdravotní prohlídce začaly jejich registrace. Policie jim předala tři dokumenty. V prvním je informuje o udělení humanitárního povolení k pobytu na 45 dnů, ve druhém je upozorňuje, že musí v této lhůtě požádat o azyl či povolení k pobytu, a ve třetím dokumentu je policie informovala, že je může přijmout Francie.

Jejich žádosti budou posuzovány případ od případu podle obvyklých pravidel, jako se posuzují ostatní migranti. Španělská média v této souvislosti připomněla, že o víkendu připlulo také přes tisíc běženců k jižním břehům země.

Ženy platily pašerákům vlastním tělem, uvedli Lékaři bez hranic

Mezi 629 migranty je podle zdravotnice z organizace Lékaři bez hranic, kterou citoval server eldiario.es, přes 80 žen. Než je záchranáři z Lékařů bez hranic a z organizace SOS Méditerranée v noci 9. června nalodili u libyjských břehů, trpěly všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice zneužíváním či násilím. Mnohé mají jizvy, některé i zlomeniny. „Všichni trpěli, i muži, ale to nejhorší zažily ženy, některé musely v Libyi zaplatit pašerákům vlastním tělem,“ uvedla zdravotnice.

Kauza lodi Aquarius vyvolala minulý týden krátkou diplomatickou roztržku mezi Itálií a Francií, která Řím obvinila z cynismu za to, že loď odmítl přijmout. Ani ona ale francouzský přístav lodi nenabídla, až ve čtvrtek nabídla španělské vládě pomoc s umístěním běženců z této lodi.

Italská vláda, která slíbila voličům zastavit masový příliv migrantů do země, plavidlo odmítla s tím, že nebude přijímat lodě zahraničních nevládních organizací. Ty podle ministra vnitra Mattea Salviniho nahrávají pašerákům.

Většina Francouzů schvaluje postoj své vlády, která loď Aquarius s běženci nepřijala. Vyplývá to z průzkumu agentury OpinionWay pro média Public Sénat, Les Échos a Radio Classique. Postoj vlády v tomto případě podpořilo 56 procent dotázaných, 42 procent mělo opačný názor, uvedla agentura AFP. Připomněla, že v Německu podle průzkumu zveřejněného v pátek si téměř 90 procent Němců přeje více vyhošťovat přistěhovalce žijící v zemi načerno, a některé evropské státy si do svého čela zvolily politiky s tvrdě protiimigračním postojem.

Evropa potřebuje více solidarity, shodli se Merkelová a Conte

Právě migrace a ochrana vnějších hranic Evropské unie byly tématem schůzky německé kancléřky Angely Merkelové s italským premiérem Giuseppem Contem v Berlíně. Ještě před jednáním se shodli na tom, že Evropa potřebuje více solidarity. 

„Evropská unie musí změnit svou perspektivu,“ prohlásil Conte. „Itálie nemůže nadále jednat sama,“ míní. Jsou podle něj potřeba mechanismy, které zajistí přiměřenou solidaritu.

„Chceme podpořit italské přání týkající se solidarity a doufáme, že i Německo se setká s pochopením pokud jde o solidaritu v Evropě v otázkách migrace,“ řekla Merkelová. Zároveň připomněla, že do obou zemí směřuje velké množství běženců. Jak přesně by taková solidarita měla vypadat, ovšem šéfka německé vlády neuvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 37 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 48 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...