Polovina migrantů z lodě Aquarius chce do Francie, uvedla španělská vicepremiérka

Zhruba polovina ze 629 migrantů z lodi Aquarius, kteří v neděli dorazili do Valencie, bude chtít odjet do Francie. Uvedla to španělská vicepremiérka Carmen Calvová. Podle záchranářky z organizace Lékaři bez hranic, která plula s migranty, je mezi těmito běženci přes osm desítek žen. Všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice trpěly zneužíváním nebo byly oběťmi násilí.

Migranti z lodě Aquarius, z nichž většina jsou Afričané a několik jich je z Afghánistánu a Pákistánu, prošli hned po příjezdu do Valencie zdravotní prohlídkou. V pěti místních nemocnicích jich skončilo 144, včetně ženy, která porodila během plavby.

Po zdravotní prohlídce začaly jejich registrace. Policie jim předala tři dokumenty. V prvním je informuje o udělení humanitárního povolení k pobytu na 45 dnů, ve druhém je upozorňuje, že musí v této lhůtě požádat o azyl či povolení k pobytu, a ve třetím dokumentu je policie informovala, že je může přijmout Francie.

Jejich žádosti budou posuzovány případ od případu podle obvyklých pravidel, jako se posuzují ostatní migranti. Španělská média v této souvislosti připomněla, že o víkendu připlulo také přes tisíc běženců k jižním břehům země.

Ženy platily pašerákům vlastním tělem, uvedli Lékaři bez hranic

Mezi 629 migranty je podle zdravotnice z organizace Lékaři bez hranic, kterou citoval server eldiario.es, přes 80 žen. Než je záchranáři z Lékařů bez hranic a z organizace SOS Méditerranée v noci 9. června nalodili u libyjských břehů, trpěly všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice zneužíváním či násilím. Mnohé mají jizvy, některé i zlomeniny. „Všichni trpěli, i muži, ale to nejhorší zažily ženy, některé musely v Libyi zaplatit pašerákům vlastním tělem,“ uvedla zdravotnice.

Kauza lodi Aquarius vyvolala minulý týden krátkou diplomatickou roztržku mezi Itálií a Francií, která Řím obvinila z cynismu za to, že loď odmítl přijmout. Ani ona ale francouzský přístav lodi nenabídla, až ve čtvrtek nabídla španělské vládě pomoc s umístěním běženců z této lodi.

Italská vláda, která slíbila voličům zastavit masový příliv migrantů do země, plavidlo odmítla s tím, že nebude přijímat lodě zahraničních nevládních organizací. Ty podle ministra vnitra Mattea Salviniho nahrávají pašerákům.

Většina Francouzů schvaluje postoj své vlády, která loď Aquarius s běženci nepřijala. Vyplývá to z průzkumu agentury OpinionWay pro média Public Sénat, Les Échos a Radio Classique. Postoj vlády v tomto případě podpořilo 56 procent dotázaných, 42 procent mělo opačný názor, uvedla agentura AFP. Připomněla, že v Německu podle průzkumu zveřejněného v pátek si téměř 90 procent Němců přeje více vyhošťovat přistěhovalce žijící v zemi načerno, a některé evropské státy si do svého čela zvolily politiky s tvrdě protiimigračním postojem.

Evropa potřebuje více solidarity, shodli se Merkelová a Conte

Právě migrace a ochrana vnějších hranic Evropské unie byly tématem schůzky německé kancléřky Angely Merkelové s italským premiérem Giuseppem Contem v Berlíně. Ještě před jednáním se shodli na tom, že Evropa potřebuje více solidarity. 

„Evropská unie musí změnit svou perspektivu,“ prohlásil Conte. „Itálie nemůže nadále jednat sama,“ míní. Jsou podle něj potřeba mechanismy, které zajistí přiměřenou solidaritu.

„Chceme podpořit italské přání týkající se solidarity a doufáme, že i Německo se setká s pochopením pokud jde o solidaritu v Evropě v otázkách migrace,“ řekla Merkelová. Zároveň připomněla, že do obou zemí směřuje velké množství běženců. Jak přesně by taková solidarita měla vypadat, ovšem šéfka německé vlády neuvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 hhodinou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 3 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 6 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.