Polovina migrantů z lodě Aquarius chce do Francie, uvedla španělská vicepremiérka

Zhruba polovina ze 629 migrantů z lodi Aquarius, kteří v neděli dorazili do Valencie, bude chtít odjet do Francie. Uvedla to španělská vicepremiérka Carmen Calvová. Podle záchranářky z organizace Lékaři bez hranic, která plula s migranty, je mezi těmito běženci přes osm desítek žen. Všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice trpěly zneužíváním nebo byly oběťmi násilí.

Migranti z lodě Aquarius, z nichž většina jsou Afričané a několik jich je z Afghánistánu a Pákistánu, prošli hned po příjezdu do Valencie zdravotní prohlídkou. V pěti místních nemocnicích jich skončilo 144, včetně ženy, která porodila během plavby.

Po zdravotní prohlídce začaly jejich registrace. Policie jim předala tři dokumenty. V prvním je informuje o udělení humanitárního povolení k pobytu na 45 dnů, ve druhém je upozorňuje, že musí v této lhůtě požádat o azyl či povolení k pobytu, a ve třetím dokumentu je policie informovala, že je může přijmout Francie.

Jejich žádosti budou posuzovány případ od případu podle obvyklých pravidel, jako se posuzují ostatní migranti. Španělská média v této souvislosti připomněla, že o víkendu připlulo také přes tisíc běženců k jižním břehům země.

Ženy platily pašerákům vlastním tělem, uvedli Lékaři bez hranic

Mezi 629 migranty je podle zdravotnice z organizace Lékaři bez hranic, kterou citoval server eldiario.es, přes 80 žen. Než je záchranáři z Lékařů bez hranic a z organizace SOS Méditerranée v noci 9. června nalodili u libyjských břehů, trpěly všechny tyto ženy podle zmíněné zdravotnice zneužíváním či násilím. Mnohé mají jizvy, některé i zlomeniny. „Všichni trpěli, i muži, ale to nejhorší zažily ženy, některé musely v Libyi zaplatit pašerákům vlastním tělem,“ uvedla zdravotnice.

Kauza lodi Aquarius vyvolala minulý týden krátkou diplomatickou roztržku mezi Itálií a Francií, která Řím obvinila z cynismu za to, že loď odmítl přijmout. Ani ona ale francouzský přístav lodi nenabídla, až ve čtvrtek nabídla španělské vládě pomoc s umístěním běženců z této lodi.

Italská vláda, která slíbila voličům zastavit masový příliv migrantů do země, plavidlo odmítla s tím, že nebude přijímat lodě zahraničních nevládních organizací. Ty podle ministra vnitra Mattea Salviniho nahrávají pašerákům.

Většina Francouzů schvaluje postoj své vlády, která loď Aquarius s běženci nepřijala. Vyplývá to z průzkumu agentury OpinionWay pro média Public Sénat, Les Échos a Radio Classique. Postoj vlády v tomto případě podpořilo 56 procent dotázaných, 42 procent mělo opačný názor, uvedla agentura AFP. Připomněla, že v Německu podle průzkumu zveřejněného v pátek si téměř 90 procent Němců přeje více vyhošťovat přistěhovalce žijící v zemi načerno, a některé evropské státy si do svého čela zvolily politiky s tvrdě protiimigračním postojem.

Evropa potřebuje více solidarity, shodli se Merkelová a Conte

Právě migrace a ochrana vnějších hranic Evropské unie byly tématem schůzky německé kancléřky Angely Merkelové s italským premiérem Giuseppem Contem v Berlíně. Ještě před jednáním se shodli na tom, že Evropa potřebuje více solidarity. 

„Evropská unie musí změnit svou perspektivu,“ prohlásil Conte. „Itálie nemůže nadále jednat sama,“ míní. Jsou podle něj potřeba mechanismy, které zajistí přiměřenou solidaritu.

„Chceme podpořit italské přání týkající se solidarity a doufáme, že i Německo se setká s pochopením pokud jde o solidaritu v Evropě v otázkách migrace,“ řekla Merkelová. Zároveň připomněla, že do obou zemí směřuje velké množství běženců. Jak přesně by taková solidarita měla vypadat, ovšem šéfka německé vlády neuvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech řadu obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo devět lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 9 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 25 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 3 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 3 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 3 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
před 4 hhodinami

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.