Poloviční vítězství EU ve sporu s AstraZenecou. Firma má dodat 50 milionů dávek vakcíny do září

Farmaceutická firma AstraZeneca má Evropské unii poskytnout do září padesát milionů dávek vakcíny proti koronaviru. Rozhodl o tom belgický soud, který ale na druhé straně nevyhověl požadavku Evropské komise (EK) na okamžité dodávky očkovacích látek před koncem června.

Rozhodnutí přichází v době, kdy stále více unijních zemí výrazně omezuje používání vakcíny od AstraZenecy zvláště u mladších lidí, a to kvůli obavám, že v ojedinělých případech mohou způsobovat krevní sraženiny.

Komise zažalovala britsko-švédskou společnost kvůli tomu, že dlouhodobě nedodává přislíbené množství očkovacích preparátů. EK pro členské státy objednala 300 milionů dávek vakcíny s dodáním do konce června. AstraZeneca ale už v dubnu avizovala, že do konce druhého čtvrtletí stihne dodat jen asi sto milionů dávek, přestože Komise požadovala nejméně 120 milionů dávek.

Soud stanovil kalendář dodávek na nejbližší tři měsíce. Firma podle něj má poskytnout členským zemím EU do 26. července patnáct milionů dávek, do 23. srpna dalších dvacet milionů a do 27. září ještě patnáct milionů. Pokud AstraZeneca termíny nedodrží, bude muset zaplatit deset eur (255 Kč) za každou zmeškanou dávku.

AstraZeneca: Rozhodnutí soudu nás potěšilo

„Toto rozhodnutí potvrzuje pozici Komise: AstraZeneca nedodržela závazky, které učinila ve smlouvě. Je dobré vidět, že to potvrzuje nezávislý soudce,“ uvedla v reakci předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Unijní požadavky týkající se druhého čtvrtletí ale soud nevzal v potaz, což firma označila za své vítězství. „Rozhodnutí soudu nás potěšilo,“ podotkl v prohlášení výkonný místopředseda společnosti Jeffrey Pott. Podle AstraZenecy soud uznal obtížnost situace farmaceutických firem, které dodávají zemím velké množství vakcín v bezprecedentních podmínkách.

Firma také uvedla, že je nyní připravena s Komisí začít opět spolupracovat. Komise přitom už na jaře dala najevo, že má v budoucnu zájem spíše o takzvané mRNA vakcíny, které dodávají firmy Pfizer/BioNTech či Moderna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina po ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a desítky zraněných

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, další zranění hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Podle Moskvy útočily v noci také ukrajinské drony.
před 4 mminutami

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 41 mminutami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 2 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 11 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 11 hhodinami
Načítání...