Poloviční vítězství EU ve sporu s AstraZenecou. Firma má dodat 50 milionů dávek vakcíny do září

Farmaceutická firma AstraZeneca má Evropské unii poskytnout do září padesát milionů dávek vakcíny proti koronaviru. Rozhodl o tom belgický soud, který ale na druhé straně nevyhověl požadavku Evropské komise (EK) na okamžité dodávky očkovacích látek před koncem června.

Rozhodnutí přichází v době, kdy stále více unijních zemí výrazně omezuje používání vakcíny od AstraZenecy zvláště u mladších lidí, a to kvůli obavám, že v ojedinělých případech mohou způsobovat krevní sraženiny.

Komise zažalovala britsko-švédskou společnost kvůli tomu, že dlouhodobě nedodává přislíbené množství očkovacích preparátů. EK pro členské státy objednala 300 milionů dávek vakcíny s dodáním do konce června. AstraZeneca ale už v dubnu avizovala, že do konce druhého čtvrtletí stihne dodat jen asi sto milionů dávek, přestože Komise požadovala nejméně 120 milionů dávek.

Soud stanovil kalendář dodávek na nejbližší tři měsíce. Firma podle něj má poskytnout členským zemím EU do 26. července patnáct milionů dávek, do 23. srpna dalších dvacet milionů a do 27. září ještě patnáct milionů. Pokud AstraZeneca termíny nedodrží, bude muset zaplatit deset eur (255 Kč) za každou zmeškanou dávku.

AstraZeneca: Rozhodnutí soudu nás potěšilo

„Toto rozhodnutí potvrzuje pozici Komise: AstraZeneca nedodržela závazky, které učinila ve smlouvě. Je dobré vidět, že to potvrzuje nezávislý soudce,“ uvedla v reakci předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Unijní požadavky týkající se druhého čtvrtletí ale soud nevzal v potaz, což firma označila za své vítězství. „Rozhodnutí soudu nás potěšilo,“ podotkl v prohlášení výkonný místopředseda společnosti Jeffrey Pott. Podle AstraZenecy soud uznal obtížnost situace farmaceutických firem, které dodávají zemím velké množství vakcín v bezprecedentních podmínkách.

Firma také uvedla, že je nyní připravena s Komisí začít opět spolupracovat. Komise přitom už na jaře dala najevo, že má v budoucnu zájem spíše o takzvané mRNA vakcíny, které dodávají firmy Pfizer/BioNTech či Moderna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...