Politici výsledek konference o klimatu oslavují. Jen mluvíme a emise rostou, oponují ohrožené státy

2 minuty
Klimatický summit: Dohoda je na stole. Je dostatečně ambiciózní?
Zdroj: ČT24

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích ukázala, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenních urputných jednáních sice v sobotu večer shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. „Některé klíčové otázky byly při rokování ignorovány nebo bylo jejich řešení odsunuto na příští rok,“ upozornil britský list The Guardian.

Část delegátů výsledek hodnotí jako umění možného, ale ne to, co by bylo ve skutečnosti potřeba.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody od zástupců národních států, ekologické organizace s ní ale v noci na neděli vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Nedosáhli jsme ničeho, zlobí exprezidenta Malediv

Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová poukázala na to, že některým celým národům hrozí pokles do moře a tím i „zánik“. „Rok plný klimatických katastrof a důrazná varování nejlepších světových vědců by bývala měla přinést mnohem více,“ prohlásila Morganová. „Ve hře je existence lidstva. A před tím se nikdo neschová.“

„Nedosáhli jsme ničeho,“ řekl na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), které oteplování planety způsobují, rostou, rostou a rostou „a my mluvíme, mluvíme a mluvíme,“ dodal.

Sabine Minningerová z organizace Chleba pro svět označila za politováníhodné, že konference nedospěla ke shodě o finanční podpoře obzvláště chudých a zranitelných států pro překonávání klimatických škod. „Zranitelné státy nemohou nést břemeno světa na svých ramenou,“ řekla představitelka nevládní organizace Care Vitumbiko Chinoko.

Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu.
Mohamed Adow
jeden z aktivistů o snahách Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí

„Říkáte, že nade všechno milujete své děti. A přesto jim před očima kradete jejich budoucnost. Naše civilizace je obětovávána, aby malý počet lidí měl nadále možnost vydělávat bezmezně mnoho peněz,“ řekla švédská školačka a aktivistka Greta Thunbergová. 

Politici si dohodu pochvalují

„Mise je splněna! Katovický klimatický balíček byl přijat. Tím jste společně udělali 1000 krůčků kupředu. Můžete být hrdi,“ prohlásil naproti tomu po přijetí pravidel uplatňování pařížské dohody o klimatu náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedal.

Za dvojitý úspěch označil prováděcí dohodu z Katovic šéf poslanecké frakce německé vládní konzervativní unie CDU/CSU Ralph Brinkhaus. Státům z ní podle něj jasně vyplývají jejich povinnosti a kromě toho dokazuje, že svět přece jen ještě dokáže spolupracovat.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval přítomné zástupce téměř dvou set států, aby jejich země na všech frontách ukázaly více horlivosti. „Promeškat tuto příležitost by zmařilo naši poslední dobrou šanci na zastavení neomezovaných klimatických změn. A to by nebylo jen nemorální, ale i sebevražedné.“

Spory o přijetí zprávy IPCC

Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC „uvítat“. Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu „vzaly na vědomí“. Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k „uznání“ činnosti IPCC.

„Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc,“ uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. „Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...