Slovensko se v Bruselu snaží přesvědčit ostatní členy Evropské unie, aby podpořili jeho protinávrh k povinným uprchlickým kvótám. Podle něj by země místo přijímání běženců mohly víc přispívat na ochranu vnější hranice. Většina států je proti, na rozdíl od Polska, které už podniklo první kroky.
Na hranici s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem zadrží Poláci ročně jen stovky běženců. Hlavní uprchlická trasa tudy nikdy nevedla, přesto chce být Varšava lépe připravená. Plot, podobný tomu v Maďarsku, ale stavět nehodlá.
„Posílili jsme hranici nejen s ohledem na počet pohraničníků, ale i techniku. Postavili jsme například nové pozorovací věže,“ hlásí velitel přechodu v Medyce Janusz Wojtowicz.
Na téměř 1200 kilometrů dlouhou hranici odešly v uplynulých měsících stovky vojáků. Končí tady schengenský prostor a mohla by tudy vést jedna z nových cest do Evropy.
Polsko-ukrajinská hranice je stále častěji vyhledávaná. Pohraničníci nedávno zadrželi skupiny z Turecka a Iráku. „Šlo o organizovanou skupinu 22 občanů Turecka. Měli zaplacenou celou cestu na západ Evropy od začátku do konce, protože Polsko nebylo cílovou, ale tranzitní zemí,“ dodává Elžbieta Pikorová z pohraniční stráže.
Hranice Schengenu pomohou ohlídat i Češi
S uprchlickými kvótami proto Varšava stále nesouhlasí a považuje je za zbytečné. Stejně jako ostatní země visegrádské čtyřky. „Ti, kteří hledají bezpečí a ochranu, stejně po několika dnech mizí a jedou do jiných zemí západní Evropy,“ vysvětluje polský postoj velitel pohraniční stráže Marek Lapinski.
Varšava posílila i hlídky u Německa a běžence vrací zpět. Hlavním úkolem ale zůstává ochrana vnější schengenské hranice. Na polsko-ukrajinské hranici jen v listopadu zaznamenali třináct pokusů o nelegální vstup do schengenského prostoru. Příští rok přibydou další posily – k Polákům se připojí i Češi.
