Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že umožní syrským uprchlíkům opustit Turecko a odcestovat do Evropy, pokud nebude v severní Sýrii brzy vytvořena takzvaná bezpečnostní zóna. Do ní chce z Turecka přemístit milion syrských běženců. Erdogan o možném otevření hranic hovořil v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Prezident podle tiskových agentur zároveň řekl, že je odhodlán v Sýrii vytvořit bezpečnostní zónu, i pokud do konce září nevzikne ve spolupráci s USA. Turecko chce do zóny přemístit milion z 3,65 milionu syrských uprchlíků. Dosud se podle Ankary do Sýrie z Turecka vrátilo 350 tisíc běženců.
„Měli bychom vytvořit bezpečnostní zónu… Můžeme tam (v Sýrii) postavit města místo stanových měst tady (v Turecku). Dopravme je (syrské uprchlíky) do bezpečnostních zón,“ řekl Erdogan. „Poskytněte nám logistickou podporu a můžeme stavět domy 30 kilometrů od hranice v severní Sýrii. Takto jim můžeme zajistit humánní podmínky,“ pokračoval Erdogan.
„Buď se to stane, nebo budeme nuceni otevřít vrata… Buď nám poskytnete podporu, nebo nebudeme už tuto tíhu nést sami. Nepodařilo se nám získat pomoc od mezinárodního společenství, konkrétně od Evropské unie,“ dodal prezident. „Naším cílem je, aby se nejméně milion našich syrských bratrů vrátil do bezpečnostní zóny, kterou vytvoříme podél naší 450 kilometrů dlouhé hranice,“ uzavřel.
Zóna vytlačí kurdské oddíly
Spojené státy se začátkem srpna s Tureckem dohodly na vytvoření bezpečnostní zóny, která má fungovat jako koridor a pomoci bezpečnému návratu syrských uprchlíků do vlasti. Zároveň ale z hraničního území vytlačí ozbrojené kurdské oddíly. Ankara opakovaně hrozila, že proti Kurdům zahájí masivní vojenskou operaci.
Koncem srpna začalo na jihovýchodě Turecka fungovat společné turecko-americké operační centrum, které má ustavení bezpečnostní zóny koordinovat. Samotná zóna ale stále ještě nevznikla.
Evropa zažila v roce 2015 masovou migrační vlnu, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 tisíc přes Řecko. Přiliv běženců touto trasou pomohla výrazně omezit dohoda EU s Tureckem. Ankara zpřísnila hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Bezvízový styk zatím zaveden nebyl a ani vstupní jednání nepokročila.
Podle migrační dohody EU s Ankarou by také měl být každý nelegální migrant, který se do Řecka dostane z Turecka a nesplňuje podmínky udělení azylu, vrácen do Turecka. Proces vyřizování azylových žádostí je ale zdlouhavý.
