Přes tisíc lidí se ve středu zúčastnilo protestního pochodu v Hongkongu, při kterém vyzvali vůdce zemí G20 k podpoře jejich úsilí o úplné zrušení kontroverzního návrhu zákona o vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Summit skupiny G20 se koná v pátek a v sobotu v japonské Ósace. Čínské ministerstvo zahraničí již dříve prohlásilo, že diskuzi na toto téma na setkání nepřipustí.
Podpořte nás, žádali lidé na protestním pochodu v Hongkongu lídry zemí G20
Protestující se rozdělili do tří skupin a dohromady navštívili šestnáct velvyslanectví včetně kanceláře EU v Hongkongu a diplomatické mise Argentiny, Austrálie, Kanady, Itálie, Japonska, Jihoafrické republiky, Ruska nebo Turecka.
U americké ambasády demonstranti předali petici žádající prezidenta Donalda Trumpa, aby se na summitu G20 zastal Hongkongu. Vyzvali ho, aby se při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem postavil za úplné zrušení kontroverzního návrhu zákona a zahájení nezávislého vyšetřování zásahu hongkongských policistů proti protestujícím při nedávných demonstracích.
- Členy G20 jsou Spojené státy, Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada, Japonsko, Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko. Jako dvacátý člen se k nim řadí Evropská unie.
Pochod se zastavil také u britské ambasády, kde jeden z účastníků držel nápis „Osvoboďte HK (Hongkong) od čínské kolonizace“. Hongkong byl v minulosti kolonií Spojeného království, v roce 1997 se vrátil pod čínskou správu. Je veden podle principu jedna země, dva systémy a požívá určitou autonomii v oblasti justice, legislativy a ekonomiky.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterý v parlamentu prohlásil, že Londýn zakáže prodej slzného plynu do Hongkongu, a žádal o vyšetření nedávných násilností.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v reakci na jeho slova vyzval Británii, aby se nevměšovala do čínských vnitřních záležitostí.
Aktivisté si chtějí koupit prostor v zahraničních médiích
Hongkongští aktivisté také vybrali v internetové sbírce přes pět milionů hongkongských dolarů (přes 14 milionů korun), které chtějí použít na pořízení reklamního prostoru ve velkých zahraničních listech, například v The New York Times, ve snaze zvýšit povědomí o situaci v Hongkongu u světové veřejnosti. Někteří aktivisté také odjeli do japonské Ósaky, kde se bude summit zemí G20 v pátek a v sobotu konat.
Pokud by se o situaci v Hongkongu na summitu hovořilo, mohlo by to podle agentury Reuters uvést Si Ťin-pchinga do trapné situace zrovna v době, kdy roste napětí mezi Čínou a Spojenými státy kvůli pokračující obchodní válce.
V Hongkongu demonstrovaly podle organizátorů v minulých týdnech miliony lidí, policie hovoří o několika stovkách tisíc. Cílem protestů bylo úplné zrušení návrhu zákona, demonstranti se totiž obávají, že by Peking kontroverzní legislativy využil k pronásledování svých oponentů a že by norma utužila čínskou kontrolu nad Hongkongem.
Pekingem dosazená správkyně města Carrie Lamová nakonec protestům, při kterých policie rozháněla lidi slzným plynem a střílela do nich gumovými projektily, částečně ustoupila a přerušila projednávání návrhu. Podle protestujících to však nestačí, požadují jeho úplné zrušení.