Brusel - Ministři obrany zemí NATO se dnes na jednání v Bruselu shodli na tom, že alianční operace v Libyi byla úspěšná. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen nicméně konkrétní datum ukončení akcí neuvedl. Akce ale také ukázala na některé nedostatky, třeba to, že alianci bez vůdčí role USA chybějí některé kapacity potřebné pro vedení takovýchto misí.
NATO se nedávno rozhodlo prodloužit mandát operace o 90 dní až téměř do konce roku. Je ale možné, že operace skončí o poznání dříve. „V zásadě se čeká jenom na to, až nová vládní autorita v Libyi získá kontrolu i nad městem Syrta,“ řekl k tomu český ministr obrany Alexandr Vondra.
Operace aliance a jejích partnerů měla za cíl chránit civilní obyvatelstvo před násilnostmi, kterých se dopouštěly síly věrné Muammaru Kaddáfímu. Letouny aliance od počátku úderů v březnu provedly kolem 25 000 letů, z toho kolem devíti tisíc útočných. Alianční letouny a lodě také dohlížely na dodržování zbrojního embarga a dodržování bezletové zóny.
Akci v Libyi sice ministři označují za úspěch, současně ale připouštějí, že je třeba se z ní poučit. Ukázala i na některé nedostatky, které aliance má: Je schopna vést operaci i tehdy, kdy vůdčí roli nehrají USA, postrádá ale třeba vlastní zpravodajské informace nebo nemá dostatečný průzkum. Nový ministr obrany USA Leon Panetta spojence také varoval před možnými riziky škrtů ve vojenských výdajích. K nim nyní přistupuje většina zemí 28členného bloku, přičemž potřeba šetřit se nevyhýbá ani Američanům.
V NATO se nyní hovoří o konceptu takzvané „chytré obrany“ (smart defence). Jde v podstatě o to, že by země navzájem sdílely prostředky a dělily se o jejich náklady. Tento koncept by měl získat jasné obrysy na summitu NATO příští rok v Chicagu.
Určitým testem bude podle Vondry to, jak dopadne systém AGS, do něhož se zapojí i Česká republika. Jde o systém pozemního průzkumu ze vzduchu pomocí nepilotovaných letadel. ČR je ve skupině 13 zemí, které by měly uzavřít kontrakt ve výši 1,1 miliardy eur (na ČR připadá podíl 1,5 procenta) na nákup bezpilotních letadel a vybudování potřebné infrastruktury. Ovšem nyní jde o to, jak bude financován provoz a údržba systému. Země jako ČR volají po tom, aby se do toho zapojily prostřednictvím společných peněz všechny státy NATO, pro které bude systém také sloužit. Proti je ale zatím třeba Francie, která si podobný systém sama buduje.
U Španělska budou lodě USA v rámci protiraketového systému NATO
Spojené státy a Španělsko se dohodly, že posílí protiraketový systém v Evropě rozmístěním amerických plavidel s protiraketovými střelami na námořní základně Rota na severozápadním pobřeží Španělska. Půjde asi o desítku vojenských lodí v rámci protiraketového systému NATO. Systém budují a financují hlavně USA a je vnímán jako kompromis Washingtonu vůči původně zamýšlenému americkému systému, v jehož rámci měla být raketová základna v Polsku a radar v Česku. Proti tomu ostře vystupovalo Rusko, které v tom spatřovalo vlastní ohrožení.
