Počet obětí střelby v Kerči stoupl na dvacet. V nemocnici zemřela těžce zraněná dívka

Nahrávám video
Události ČT: Vyšetřování střelby v Kerči
Zdroj: ČT24

Při středeční střelbě a výbuchu v technickém učilišti v Kerči zemřelo podle úřadů 21 lidí včetně pachatele. Oběťmi místního osmnáctiletého studenta se stalo patnáct žáků školy a pět zaměstnanců. Ještě ve čtvrtek dopoledne úřady potvrdily 19 obětí, následně ale svým zraněním podlehla jedna ze studentek. Raněných jsou více než čtyři desítky.

„Zemřela dívka. Mrtvých je tak 21,“ uvedl podle ruské agentury TASS nejmenovaný lékař. Údaj o 21 mrtvých mezitím podle agentury Interfax potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví.

Vladislav Rosljakov na záběrech bezpečnostní kamery
Zdroj: ČT24

Úřady ráno zveřejnily seznam 19 obětí, na kterém nefiguruje jméno útočníka, který spáchal sebevraždu. Vyšetřovatelé již ve středu za pachatele označili osmnáctiletého studenta čtvrtého ročníku školy Vladislava Rosljakova. Podle médií v nemocnicích zůstávalo 44 pacientů, stav sedmi z nich byl označován za krajně vážný.

Motivy útočníka podle listu Kommersant zjišťuje skupina vyšetřovatelů v čele s generálem Sergejem Golkinem, který vedl vyšetřování teroristického útoku v petrohradském metru loni v dubnu a požáru v obchodním centru v Kemerovu.

Šéf správy anektovaného poloostrova Sergej Aksjonov oznámil, že rodiny obětí dostanou pomoc ve výši jednoho milionu rublu (asi 340 000 Kč), rodiny zraněných po půl milionu.

Vyšetřovatelé pokračují v zajišťování stop na místě činu
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Zranění jsou převáženi do větších nemocnic

Stav těžce zraněných se podle ministryně zdravotnictví Veroniky Skvorcovové lékařům během noci podařilo stabilizovat. Ještě ve středu večer se uvádělo, že na jednotkách intenzivní péče je deset studentů, z toho polovina v bezvědomí. Všichni podstoupili operaci. 

„Rodiče jsou s dětmi, pouštějí je na jednotku intenzivní péče,“ uvedla Skvorcovová. Těžce zranění by měli být převezeni do nemocnic v Moskvě, Krasnodaru a Simferopolu.

Policie asistuje při převozu zraněných
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Skvorcovová podle ruské redakce BBC také objasnila, že většina obětí byla zastřelena, zatímco zranění utrpěli hlavně výbuchem podomácku zhotoveného výbušného zařízení. Jeho účinek zvýšily kovové předměty – podle tisku šrouby a hřebíky.

Na Krymu platí od čtvrtka třídenní smutek. Ve škole a jejím okolí pokračují v práci vyšetřovatelé, ale nedaleko vznikl improvizovaný památník, kam lidé přinášejí květiny a dětské hračky.

Ruský prezident Vladimir Putin označil útok i za důsledek globalizace vedené přes sociální sítě a internet. Putin v úvodu debaty ve Valdajském klubu v Soči také zdůraznil, že účinně lze čelit terorismu jedině tím, že svět spojí své síly, a to se dosud nepodařilo.

„Včerejší tragédie je, soudě podle všeho, i výsledkem globalizace, jakkoli by to znělo divně. Přeci v sociálních sítích a internetu vidíme, že tam vznikají celá společenství. Vše začalo známými tragickými událostmi ve školách ve Spojených státech,“ prohlásil Putin.

„Mladí lidé s nestabilní psychikou si vytvářejí jakési falešné hrdiny. Znamená to, že my všichni, nejen v Rusku, ale v celém světě obecně špatně reagujeme na měnící se podmínky. Znamená to, že nevytváříme potřebný zajímavý a užitečný obsah pro mladé lidi - a ti se chytají náhražky hrdinství, což vede k podobným tragédiím,“ dodal.

Střelec prý hrál počítačovou hru. Ta ale nejspíš neexistuje

Rozruch na ruském internetu vyvolal expert Filipp Gross-Dněprov tvrzením, že strůjce kerčského masakru Vladislav Rosljakov byl prý zapáleným hráčem počítačové hry Doka-2. Ta prý hráčům umožňuje krutě vraždit virtuální postavy, například „deset minut jim kuchat střeva“, a to „na pozadí školy“, uvedl v rozhlasovém rozhovoru.

„Je to hra, kde buď zabiješ zombie, anebo se staneš zombie a zabíjíš vynalézavě lidi,“ líčil Gross-Dněprov v rozhlasové stanici Vesti FM, spřízněnou se státní televizí.

Vzápětí se ale na sociálních sítích ozvali sami hráči, že žádná taková hra neexistuje a že „expert“ by měl raději varovat před „zombie televizí“, protože „televizní propaganda propaguje krutost daleko účinněji než libovolná hra“, uvedl server Newsru.com.

Znalci v oboru se dohadují, že „expert“ měl nejspíše na mysli hru Dota 2, ale v ní se nevyskytují zombie ani nelze zabíjet lidi. Líčení prý připomíná i hru Left 4 Dead, ale v ní zase nelze kuchat střeva a střílet ve školních kulisách.

„Já se zblázním: zavraždili 21 lidí a média propírají, že jsem popletl název hry, kterou hrál ten maniak z Kerče. Nemám slov,“ postěžoval si Gross-Dněprov, dotčený kritikou a radami, aby si raději hledal uplatnění v jiných oblastech, ve kterých by snad mohl být kompetentnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...