Peruánský prezident rezignoval den před hlasováním o jeho odvolání

Peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski podal demisi. Učinil tak jen den před zasedáním parlamentu, který měl hlasovat o jeho odvolání kvůli údajné korupci. V televizním projevu k národu Kuczynski řekl, že vždy pracoval čestně a opozice ho z korupce viní neprávem. Peruánská opozice zveřejnila videonahrávky, na nichž údajně vládní poslanci uplácejí kolegy v parlamentu, aby hlasovali proti odvolání prezidenta.

Devětasedmdesátiletý Kuczynski, který stojí v čele země od července 2016, se k demisi rozhodl po středečním jednání vlády.

Na čtvrtek bylo plánováno jednání parlamentu, na němž se měl Kuczynski obhajovat kvůli dřívějším vazbám na brazilskou firmu Odebrecht. Podle opozice, která nyní předložila už podruhé návrh na jeho odvolání, Kuczynski dostával od této velké stavební firmy úplatky. Dělo se tak v době, kdy ještě nebyl prezident, byl ale ministrem hospodářství a poté premiérem.

Kuczynski chápal peníze od Odebrechtu jako odměnu za poradenskou činnost

V letech 2004 až 2013 údajně dostal Kuczynski od Odebrechtu přes 780 000 dolarů (asi 17 milionů korun). Prezident odmítá, že by dělal něco nezákonného, podle něj šlo o peníze za poradenskou činnost. Opozici ale také vadí, že prezident původně zapřel jakékoli vazby na tuto firmu.

Poslanci hlasovali o odvolání prezidenta už loni v prosinci, tehdy ho ale neodvolali díky hlasům několika zástupců opozice. Ti ho údajně podrželi výměnou za to, že slíbil a poté o Vánocích udělil milost exprezidentovi Albertu Fujimorimu, odsouzenému za zločiny proti lidskosti. Kvůli milosti protestovaly proti Kuczynskému začátkem roku v ulicích tisíce Peruánců.

Podle peruánské ústavy se v případě odstoupení prezidenta stane hlavou státu první viceprezident, jímž je nyní Martín Vizcarra. Ten byl měl stát v čele země až do července 2021, kdy by býval vypršel Kuczynského mandát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 17 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...