Osud sídla české ambasády v Egyptě je nejistý. O brutalistickém komplexu bude v nejbližší době rozhodovat ministerstvo zahraničí. Stavba ze 70. let potřebuje opravu, její provoz je navíc velmi nákladný. Podobně se nedávno řešila budoucnost objektu českého velvyslanectví v Berlíně.
Perla brutalismu v ohrožení. Česká ambasáda v Káhiře je zchátralá a zbytečně velká
Brutalistické dílo Karla Filsaka je českým ostrovem uprostřed Káhiry. Úřední budova a vedle ní stojící výškový dům se od okolní chaotické zástavby liší na první pohled. „Tento styl k nám dorazil ze západní Evropy v 60. a 70. letech a tohle je, myslím, vzorová ukázka tohoto stylu. Je to mimořádně kvalitní stavba,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Budova ambasády je navíc uzpůsobená egyptským podmínkám: barvou fasády, okny chráněnými před sluncem nebo podloubím, kterým cirkuluje vzduch. Uvnitř se dochoval originální nábytek a sgrafita.
Události: Nejistá budoucnost sídla české ambasády v Káhiře (zdroj: ČT24)
„Dá se říct, že to bylo město ve městě. Město, které má vlastní kino, vlastní velké společenské prostory, má prostory pro sport, rekreaci a komfortní bydlení pro zaměstnance,“ popisuje budovu český velvyslanec v Egyptě Jan Fulík.
Ambasáda byla ovšem projektována v letech, kdy v ní pracovaly stovky lidí, dnes to jsou už jen desítky. Její naddimenzovanost se projevuje v nákladech na údržbu a provoz. „Objekt je prostě zralý na generální rekonstrukci. Budeme muset přemýšlet o tom, jestli budeme budovu s někým sdílet, nebo se jí vzdáme, nebo najdeme nějaké jiné využití,“ uvažuje Fulík.
obrázek
Podobné otázky nedávno vyvolávala i budova české ambasády v Berlíně: příliš velká a nehospodárná stavba, ovšem s originální architekturou. „I to jsou 70. léta, autory té stavby byli manželé Machoninovi, kteří u nás vytvořili třeba obchodní dům Kotva nebo hotel Thermal,“ připomíná Lukeš další práci předních představitelů českého brutalismu.
Díky své často špičkové architektuře jsou stavby zastupitelských úřadů vizitkou České republiky. Na rekonstrukci sídla velvyslanectví v Berlíně proto vláda vyčlenila stovky milionů korun.