Loňské Vánoce byly v pařížské katedrále Notre-Dame neobvykle smutné. Kvůli velkému jarnímu požáru se v chrámu nekonala štědrovečerní půlnoční mše, a to poprvé po více než dvou staletích. Letošní svátky by se naopak mohly stát symbolem nového začátku. Právě o Štědrém večeru totiž v katedrále zazpívá její domovský pěvecký sbor. V chrámu vystoupí poprvé od ničivého požáru.
„Notre-Dame je trochu jako náš domov,“ přivítal začátkem prosince rozhodnutí o uspořádání koncertu Henry Chalet, který je vedoucím katedrálního sboru Maîtrise. V rozhovoru s televizní stanicí BFMTV dále řekl, že jde svým způsobem o historický okamžik. „Maîtrise je v této katedrále po 850 let. Všichni jsou nadšeni myšlenkou návratu do těchto míst.“
Gotická budova zůstává veřejnosti uzavřená a štědrovečerní koncert bude teprve třetí akcí, která se v Notre-Dame uskuteční od požáru v dubnu loňského roku. Loni v červnu sloužil pařížský arcibiskup Michel Aupetit mši v boční chrámové kapli Panny Marie, kterou oheň ušetřil. Zúčastnilo se jí zhruba třicet lidí, z nichž polovina byli kněží.
Letos na Velký pátek pak arcibiskup uspořádal v prázdné katedrále komorní meditativní setkání s modlitbou. Kromě něj a dalších tří kněží se ho účastnili jen dva herci, kteří četli filozofické texty, a houslista, který jejich přednes prokládal Bachovými sonátami. Do poškozeného chrámu se tehdy nakrátko vrátila relikvie trnové koruny Ježíše Krista.
Obě akce přenášely živě televize, o loňském Štědrém dnu však zůstala katedrála zavřená úplně. Poprvé od roku 1803, tedy od dob Napoleona, se v ní nekonala štědrovečerní půlnoční mše. Náhradní obřad se uskutečnil v kostele Saint-Germain-l'Auxerrois poblíž Louvru. Pařížský arcibiskup zase odsloužil půlnoční mši v cirkusovém šapitó v Bouloňském lesíku. Až ničivý požár na jaře 2019 tak přerušil tradici, kterou nepřervala ani druhá světová válka.
Symbolický koncert, avšak bez diváků
Ani letošní koncert se neobejde zcela bez omezení. Odehraje se bez diváků a za přísných bezpečnostních opatření kvůli pandemii koronaviru, řekl arcibiskup Aupetit. Koncert by měly živě přenášet francouzské televize France 2 a KTO, a to společně se mší, kterou bude ve Vatikánu sloužit papež František. Část koncertu by měly odvysílat před mší a část po ní.
Během vystoupení sboru by měly zaznít klasické vánoční písně jako „Tichá noc“, „Rolničky“ či „Ave Maria“, ale také skladby barokní, soudobé či gospely. Dvacet zpěváků a sbormistra doprovodí dva sólisté – zpěvačka a violoncellista – a také varhany.
Nepůjde ale o původní velké katedrální varhany, které jsou postupně demontovány kvůli čistění a opravám po požáru, upozorňuje web stanice France 24. Speciálně pro štědrovečerní koncert byly proto pronajaty varhany přenosné.
Sbor Maîtrise sice od požáru dál koncertuje, ale v jiných kostelech, a vánoční akce pro něj bude návratem do Notre-Dame po více než roce a půl. Podle vedoucího sboru Chaleta přišlo štědrovečerní vystoupení v pravý čas. Nejen proto, že svátky dodají akci symbolický význam, ale i z čistě technických důvodů. Brzy by totiž měla konečně začít samotná rekonstrukce chrámu. „Do jisté míry je to teď, nebo nikdy,“ poznamenal v BFMTV Chalet.
Zdeformované lešení už památku neohrožuje
Zahájení obnovy dosud brzdilo lešení, které na katedrále bylo už před požárem a které oheň silně poničil. Šlo o lešení kolem takzvaného sanktusníku, špičaté úzké věžičky z 19. století, kterou požár zničil. I lešení oheň značně zdeformoval, zůstalo ale dál stát. Kvůli narušené statice památku ohrožovalo, a dokud na katedrále zůstávalo, nebylo možné začít s opravami.
S odstraňováním čtyřiceti tisíc jednotlivých kusů lešení, z nichž zhruba polovina byla ve výšce nad 40 metrů, se začalo letos v červnu. Tehdy správci katedrály uváděli, že by práce, během kterých bylo třeba odstranit zhruba dvě stě tun žárem zdeformovaných kovových tyčí, mohly být hotové za tři měsíce. Nakonec však kvůli pandemii koronaviru i nepříznivému počasí trvaly téměř půl roku a dokončeny byly až v listopadu.
Po odstranění lešení je jasné, že katedrálu lze zachránit, neboť už nehrozí, že by se stěny stavby pod tíhou lešení nebo během jeho demontáže zhroutily. „Hrozba, kterou lešení pro katedrálu představovalo, již neexistuje,“ citoval web stanice Deutsche Welle (DW) začátkem prosince francouzskou ministryni kultury Roselyne Bachelotovou.
Teprve nyní je proto také možné začít pracovat na poslední fázi zabezpečení katedrály, která bude předcházet samotné rekonstrukci. Začátkem příštího roku bude uvnitř katedrály postaveno nové lešení, které umožní zahájení prací v hlavní lodi svatostánku, dodává DW.
Chrámu zůstane původní podoba
Notre-Dame začala hořet loni 15. dubna večer. Než hasiči katedrálu následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a sanktusník nad křížením chrámových lodí. Podle úřadů nebyla stavba daleko od úplného zhroucení. Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek, podle vyšetřovatelů budovu nikdo nezapálil úmyslně.
Kromě škod způsobených plameny představuje komplikace také uvolnění několika desítek tun olova, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Koncem letošního května bylo u příležitosti svatodušních svátků zpřístupněno prostranství před chrámem, čisticí práce ale tehdy zcela neskončily. Pravidelné očistné procedury mají pokračovat, stejně tak preventivní odebírání vzorků z místa.
Samotná katedrála je nadále uzavřená a opravy, na které se dosud vybralo přes miliardu eur, potrvají několik let. Původně se uvažovalo, že se v mezinárodní architektonické soutěži vybere návrh na novou podobu svatostánku. Letos v červenci ale oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, který původně moderní ztvárnění sám podporoval, že chrám bude po rekonstrukci vypadat stejně jako před požárem. Obnovu do původní podoby si podle několika průzkumů přála i většina Francouzů.
Cílem je mše k pátému výročí požáru
Pokud by navíc vláda trvala na vypsání architektonické soutěže, musela by odložit termín dokončení oprav. Prezident Macron přitom opakovaně slíbil, že bude rekonstrukce hotová do pěti let, tedy do roku 2024. A v souvislosti s oznámením o zachování původní podoby katedrály Elysejský palác znovu potvrdil, že Macron nechce, aby se kvůli novému ztvárnění dokončení obnovy zpozdilo.
Že vláda klade na rychlost rekonstrukce důraz, dokazuje i její nařízení z letošního listopadu. Podle tohoto opatření získají lomy, kde se těží kvádříkové zdivo nezbytné na opravu Notre-Dame, řadu výjimek a budou moci rychle obnovit činnost nebo se rozšířit.
Už když Macron krátce po požáru slíbil, že oprava bude hotová do pěti let, řada odborníků před příliš rychlou rekonstrukcí varovala a další pochybovali, zda je vůbec možné za pět let tak obrovský úkol splnit. Například DW označuje plány i nyní za „extrémně ambiciózní“.
Bývalý šéf generálního štábu francouzské armády Jean-Louis Georgelin, kterého Macron pověřil koordinací rekonstrukce, nicméně věří, že se navzdory zdržení kvůli pandemii dají práce do roku 2024 stihnout. „Naším cílem je připravit katedrálu na mši 16. dubna 2024,“ řekl na jaře. „Samozřejmě to ale neznamená, že v tu dobu bude už všechno hotové,“ uzavřel generál.
