Pandemie ve světě: Slovensko uvolňuje opatření, Německo zjednodušuje pravidla karantény

Slovenská vláda pokračuje v rušení koronavirových omezení. V Německu se kvůli variantě omikron zkrátí doba izolace a karantény. Rychle se šířící nákaza nutí další země podnikat výjimečné kroky. Ve Velké Británii nasazují na podporu nemocnic armádu, na některých místech v USA omezují hromadnou dopravu a čelí nedostatku personálu v krizových složkách. Vysoké přírůstky jsou i v Izraeli, kde se pokračuje v očkování čtvrtou dávkou.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Německo se rozhodlo kvůli omikronu zjednodušit stávající pravidla pro izolaci a karanténu. Zdravotníci a další důležité profese ji budou moci s negativním PCR testem opustit již po pěti dnech, ostatní rovněž s testem po sedmi. Karanténa se nově nebude týkat lidí s posilující dávkou očkování. Kancléř Olaf Scholz se na tom dohodl s premiéry spolkových zemí. Doposud se kvůli omikronu vyžadovala dvoutýdenní karanténa. Neočkovaní se žádných zmírnění restrikcí podle očekávání nedočkali.

Nyní v Německu platí, že po kontaktu s nakaženým je karanténa pro neočkované desetidenní, k jejímu ukončení test není potřeba. Karanténu je ale možné zkrátit na sedm dní antigenním testem, případně na pět dní PCR testem. Pokud ale lidé přijdou do styku s variantou omikron, která je považována za rizikovou, musí zpravidla do dvoutýdenní karantény i očkovaní. Německo bude nově přistupovat k variantám koronaviru shodně.

Scholz se dále dohodl se zemskými premiéry, že přístup do restaurací, barů, hospod nebo kaváren se v celém Německu podmíní u základně očkovaných a uzdravených ještě dodatečným testem. Ten ale nebudou potřebovat lidé s posilující dávkou. Německý kancléř nadále podporuje zavedení všeobecné očkovací povinnosti proti covidu-19. Stejného názoru jsou podle něj i zemští premiéři.

Francie zaznamenala za poslední den 328 214 nově nakažených koronavirem, tedy o něco méně, než je dosavadní maximum. Ovšem obecně počty nákaz z posledních dní jsou nejvyšší, jaké kdy zaznamenal jakýkoli evropský stát. Nizozemsko hlásí dosud nejvyšší denní nárůst v této zemi, za poslední den odhalili 34 954 nových případů. Rakouský kancléř Karl Nehammer má pozitivní test na koronavirus, zatím necítí příznaky nemoci.

Slovensko ruší omezení v kultuře

Slovenské úřady zatím nezaznamenaly rychlé šíření omikronu. Po zlepšení epidemické situace tak Bratislava pokračuje v rušení omezení. Od příštího týdne se budou moci konat kulturní akce s omezenou kapacitou do padesáti návštěvníků. Na kulturní akce, například do divadel, budou smět návštěvníci, kteří byli očkovaní proti covidu-19 nebo kteří jej prodělali.

„Očkování je cesta z pandemie a způsob, jak zpřístupnit kulturu pro lidi,“ nechala se v pátek slyšet ministryně kultury Natália Milanová. Slovensko se v EU dlouhodobě řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva. Zatím není známo, zda kulturní instituce s ohledem na kapacitní omezení a podmínky vstupu plošně obnoví svou činnost.

V zemi už nebude od pondělí platit ani zákaz nočního vycházení a do tříd se po prodloužených prázdninách vrátí žáci základních a středních škol. V neděli také skončí omezení ve vlakové dopravě.

Britové opět nasazují v nemocnicích armádu

Extrémnímu tlaku čelí nemocnice v Británii, které se potýkají s nedostatkem personálu kvůli nuceným izolacím. Na podporu veřejného zdravotnického systému NHS proto armáda v příštích třech týdnech vyčlení dvě stě příslušníků ozbrojených sil. Vojáci budou rovněž pomáhat při testování a očkování proti nemoci covid-19.

Podle čtvrteční zprávy poslanců se státní zdravotnický systém potýkal s morální a personální krizí ještě před nedávným nárůstem počtu infikovaných způsobeným variantou omikron.

Spojené království za poslední týden registrovalo v průměru sto padesát tisíc nově nakažených za den. Premiér Boris Johnson prohlásil, že Anglie nápor zvládne bez dalších omezení díky očkování a nižší závažnosti omikronu. Varoval nicméně, že několik následujících týdnů může být náročných.

V amerických městech strádají veřejné služby

Tlak na nemocnice vzrůstá v pokračující vlně také ve Spojených státech. Po téměř roce v nich opět leží více než sto dvacet tisíc nakažených.

Skoro čtvrtina poskytovatelů nemocniční péče tento týden hlásila naléhavé personální problémy. Situace „nutí nemocnice odmítat sanitky, rušit zákroky a varovat potenciální pacienty, aby nechodili, protože nemohou zaručit pohotovou péči,“ napsal ve čtvrtek The Washington Post.

Americká města mají za prudkého rozmachu nákazy problémy udržet v chodu služby, jako je hromadná doprava. Ve městě New York tento týden například nemohla pracovat asi pětina strojvedoucích a operátorů místního metra, kvůli čemuž byl přerušen provoz na třech z dvaadvaceti linek a na dalších byl omezen. Personální problémy způsobené epidemií řeší i u záchranných sborů v Dallasu, Los Angeles nebo Cincinnati.

V Argentině se za den potvrdilo na 110 tisíc nákaz, což představuje více než dvojnásobek dosavadního maxima z loňského května.

Izrael očkuje čtvrtou dávkou

Izrael za poslední den zaznamenal skoro sedmnáct tisíc nových nákaz koronavirem. V zemi ve čtvrtek začala platit nová pravidla testování. PCR testy jsou přednostně vyhrazeny lidem starším šedesáti let a rizikovým skupinám, mladší očkované osoby se naopak podle úřadů mají testovat antigenní metodou.

Podobně jako v jiných zemích, kde se šíří varianta omikron, čelí testovací centra, školy, nemocnice a letecké společnosti zvýšenému tlaku. Nárůst počtu hospitalizovaných a zemřelých přitom není tak markantní jako nárůst počtu infikovaných, což odborníci přičítají ochraně, kterou poskytuje očkování.

Zhruba třiašedesát procent Izraelců obdrželo dvě dávky očkování proti covidu-19 a čtyřicet šest procent dostalo tři. Země nedávno začala očkovat čtvrtou dávkou osoby starší šedesáti let a lidi s narušenou imunitou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 2 mminutami

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruské bomby zabíjely v Záporoží, jinde se lidé pohřešují

Nejméně čtyři lidé přišli o život při ruském bombardování vesnice v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk.
před 17 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...