Pandemie ve světě: Němci prodloužili karanténu do 28. března, Polsko hlásí rychlý růst počtu nakažených

Karanténa v Německu potrvá nejméně do 28. března, země však začne zároveň uvolňovat opatření proti šíření koronaviru. Francie se chystá na možné zmírnění restrikcí od poloviny dubna. V Polsku se přírůstek nakažených ze dne na den zdvojnásobil. Spojené státy budou mít vakcíny pro všechny dospělé ke konci května, přislíbil prezident Joe Biden.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

V Polsku za uplynulý den přibylo 15 698 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 309 úmrtí; nových případů je téměř dvojnásobek oproti předchozímu dni. Sdělil to ve středu náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. Ministr Adam Niedzielski později informoval, že vláda kvůli rychle rostoucímu počtu nemocných rozhodla o aktivování dočasných nemocnic v devíti ze 16 vojvodství.

V úterý polské ministerstvo zdravotnictví hlásilo 7937 nových případů a 216 úmrtí - z toho 62 na covid-19 a dalších 154 pacientů podlehlo dalším nemocem v kombinaci s covidem-19, uvedl server Onet.pl. „Tyto výsledky ukazují, že třetí vlna (pandemie) je nejen faktem, ale také vidíme, že nabírá na síle,“ prohlásil náměstek Kraska. Jde o nejvyšší počet nakažených od konce loňského listopadu, kdy úřady hlásily více než 17 tisíc infikovaných.

V Německu potrvá karanténa kvůli covidu-19 nejméně do 28. března, zároveň země začne s postupným rozvolňováním opatření. Na středečním jednání se na tom dohodla německá kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Již od pondělí se bude moci v soukromí setkávat až pět lidí ze dvou domácností, nyní může na návštěvu jen jeden člověk z cizí domácnosti.

Hlavním kritériem pro uvolňování poměrů bude hodnota nižší než 50 nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Aktuální průměr v zemi činí 64.

Od pondělí se mohou otevřít obchody v regionech, kde je sedmidenní incidence nižší než 50. Merkelová původně navrhovala rozvolňování až při incidenci nižší než 35 kvůli nebezpečí nakažlivějších mutací koronaviru. Od 22. března se v případě klesající tendence mohou otevřít i zahrádky restaurací, divadla či kina.

V regionech, kde je incidence vyšší než 50, ale nižší než 100, se počítá s otevřením zoologických a botanických zahrad, muzeí a galerií. Obchody neprodávající zboží denní potřeby mohou rovněž otevřít, ale zákazníci se musí předem objednávat kvůli usnadnění případného trasování nákazy. Stejná podmínka platí i pro galerie, muzea a zoologické a botanické zahrady.

Za klíč z pandemie Merkelová označila očkování. Uvedla také, že Německo chce co nejvíce využívat povolené intervaly mezi první a druhou dávkou, aby bylo možné co nejrychleji naočkovat co největší část populace. 

Exploze neznámé výbušniny ve středu ráno poškodila centrum pro testování na koronavirus v nizozemském městečku Bovenkarspel. Policie podle agentury Reuters hovoří o úmyslné akci a snaží se zjistit, co přesně výbuch způsobilo. Nikdo při něm nebyl zraněn, hlášena jsou pouze rozbitá okna.

„Zatím přesně nevíme, co vybuchlo, nejdříve to musí vyšetřit pyrotechnici,“ řekl policejní mluvčí Menno Hartenberg. Exploze obcí Bovenkarspel, která leží asi 55 kilometrů severně od Amsterdamu, otřásla těsně před sedmou ráno, když bylo ještě testovací středisko zavřené. Všechny dopolední odběrové termíny pak byly zrušeny.

Francie se chystá na možné uvolnění opatření proti šíření koronaviru od poloviny dubna. Řekl to v úterý podle agentury Reuters mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal. Návrhy k opatrnému otvírání země podle něj požaduje i prezident Emmanuel Macron. „Stále budeme čelit tvrdým časům, to je pravda, ale poprvé za několik měsíců je v dohledu návrat k normálnějším životním podmínkám,“ řekl Attal po schůzi kabinetu, který nyní sází především na urychlení očkování proti covidu-19.

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran tento týden řekl, že ve Francii zatím zůstanou v nejbližších čtyřech až šesti týdnech v platnosti stávající opatření včetně zákazu nočního vycházení. Ve Francii jsou kromě toho zavřené bary a restaurace, muzea a sportovní a kulturní zařízení.

Americký prezident Joe Biden
Zdroj: ČTK/AP/Evan Vucci

Spojené státy mají podle prezidenta Joea Bidena nakročeno k tomu, aby měly na konci května dostatek vakcín pro naočkování celé dospělé populace.

V polovině února šéf Bílého domu uvedl, že vakcíny budou dostupné pro všechny zájemce až v červenci, situaci ale podle něj mění nové kroky na podporu výroby. Biden také v úterý zvýšil tlak na urychlené očkování učitelů.

Později Biden prohlásil, že rozhodnutí zrušit povinné nošení roušky, k němuž přistoupilo například vedení států Texas či Mississippi, je známkou neandertálského uvažování. Upozornil také na znovu rostoucí denní počty zemřelých a při té příležitosti vyzval Američany, aby byli přes pokrok v očkovací kampani nadále ostražití a dodržovali preventivní protiepidemická opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...