Pandemie ve světě: Němci prodloužili karanténu do 28. března, Polsko hlásí rychlý růst počtu nakažených

Karanténa v Německu potrvá nejméně do 28. března, země však začne zároveň uvolňovat opatření proti šíření koronaviru. Francie se chystá na možné zmírnění restrikcí od poloviny dubna. V Polsku se přírůstek nakažených ze dne na den zdvojnásobil. Spojené státy budou mít vakcíny pro všechny dospělé ke konci května, přislíbil prezident Joe Biden.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

V Polsku za uplynulý den přibylo 15 698 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 309 úmrtí; nových případů je téměř dvojnásobek oproti předchozímu dni. Sdělil to ve středu náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. Ministr Adam Niedzielski později informoval, že vláda kvůli rychle rostoucímu počtu nemocných rozhodla o aktivování dočasných nemocnic v devíti ze 16 vojvodství.

V úterý polské ministerstvo zdravotnictví hlásilo 7937 nových případů a 216 úmrtí - z toho 62 na covid-19 a dalších 154 pacientů podlehlo dalším nemocem v kombinaci s covidem-19, uvedl server Onet.pl. „Tyto výsledky ukazují, že třetí vlna (pandemie) je nejen faktem, ale také vidíme, že nabírá na síle,“ prohlásil náměstek Kraska. Jde o nejvyšší počet nakažených od konce loňského listopadu, kdy úřady hlásily více než 17 tisíc infikovaných.

V Německu potrvá karanténa kvůli covidu-19 nejméně do 28. března, zároveň země začne s postupným rozvolňováním opatření. Na středečním jednání se na tom dohodla německá kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Již od pondělí se bude moci v soukromí setkávat až pět lidí ze dvou domácností, nyní může na návštěvu jen jeden člověk z cizí domácnosti.

Hlavním kritériem pro uvolňování poměrů bude hodnota nižší než 50 nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Aktuální průměr v zemi činí 64.

Od pondělí se mohou otevřít obchody v regionech, kde je sedmidenní incidence nižší než 50. Merkelová původně navrhovala rozvolňování až při incidenci nižší než 35 kvůli nebezpečí nakažlivějších mutací koronaviru. Od 22. března se v případě klesající tendence mohou otevřít i zahrádky restaurací, divadla či kina.

V regionech, kde je incidence vyšší než 50, ale nižší než 100, se počítá s otevřením zoologických a botanických zahrad, muzeí a galerií. Obchody neprodávající zboží denní potřeby mohou rovněž otevřít, ale zákazníci se musí předem objednávat kvůli usnadnění případného trasování nákazy. Stejná podmínka platí i pro galerie, muzea a zoologické a botanické zahrady.

Za klíč z pandemie Merkelová označila očkování. Uvedla také, že Německo chce co nejvíce využívat povolené intervaly mezi první a druhou dávkou, aby bylo možné co nejrychleji naočkovat co největší část populace. 

Exploze neznámé výbušniny ve středu ráno poškodila centrum pro testování na koronavirus v nizozemském městečku Bovenkarspel. Policie podle agentury Reuters hovoří o úmyslné akci a snaží se zjistit, co přesně výbuch způsobilo. Nikdo při něm nebyl zraněn, hlášena jsou pouze rozbitá okna.

„Zatím přesně nevíme, co vybuchlo, nejdříve to musí vyšetřit pyrotechnici,“ řekl policejní mluvčí Menno Hartenberg. Exploze obcí Bovenkarspel, která leží asi 55 kilometrů severně od Amsterdamu, otřásla těsně před sedmou ráno, když bylo ještě testovací středisko zavřené. Všechny dopolední odběrové termíny pak byly zrušeny.

Francie se chystá na možné uvolnění opatření proti šíření koronaviru od poloviny dubna. Řekl to v úterý podle agentury Reuters mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal. Návrhy k opatrnému otvírání země podle něj požaduje i prezident Emmanuel Macron. „Stále budeme čelit tvrdým časům, to je pravda, ale poprvé za několik měsíců je v dohledu návrat k normálnějším životním podmínkám,“ řekl Attal po schůzi kabinetu, který nyní sází především na urychlení očkování proti covidu-19.

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran tento týden řekl, že ve Francii zatím zůstanou v nejbližších čtyřech až šesti týdnech v platnosti stávající opatření včetně zákazu nočního vycházení. Ve Francii jsou kromě toho zavřené bary a restaurace, muzea a sportovní a kulturní zařízení.

Americký prezident Joe Biden
Zdroj: ČTK/AP/Evan Vucci

Spojené státy mají podle prezidenta Joea Bidena nakročeno k tomu, aby měly na konci května dostatek vakcín pro naočkování celé dospělé populace.

V polovině února šéf Bílého domu uvedl, že vakcíny budou dostupné pro všechny zájemce až v červenci, situaci ale podle něj mění nové kroky na podporu výroby. Biden také v úterý zvýšil tlak na urychlené očkování učitelů.

Později Biden prohlásil, že rozhodnutí zrušit povinné nošení roušky, k němuž přistoupilo například vedení států Texas či Mississippi, je známkou neandertálského uvažování. Upozornil také na znovu rostoucí denní počty zemřelých a při té příležitosti vyzval Američany, aby byli přes pokrok v očkovací kampani nadále ostražití a dodržovali preventivní protiepidemická opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 19 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 11 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled