Desetitisíce Palestinců vyrazily v rámci takzvaného „Velkého pochodu za návrat“ k hranici Pásma Gazy. Zahájili tak šestitýdenní protest za návrat palestinských uprchlíků do jejich bydlišť na území dnešního Izraele. Při potyčkách s izraelskými vojáky zemřelo patnáct Palestinců a dalších 1400 lidí utrpělo zranění. Jde o jedny z největších protestů za několik let, Kuvajt již požádal o jednání Rady bezpečnosti OSN.
Napětí v Pásmu Gazy předznamenala smrt palestinského farmáře. Podle ministerstva zdravotnictví přišel o život při ostřelování poblíž města Chán Júnis.
Tanková střela ho zabila přímo na poli. „Každý den tam chodí sklízet petržel, od dvou do devíti ráno za třicet šekelů. Dělal to šest nebo sedm let,“ uvedl farmářův bratr Mohammad Samúr. Zranění utrpěla i jedna další osoba. Palestinské hnutí Hamas ovládající Pásmo Gazy vzápětí obvinilo Izrael ze snahy zastrašit demonstranty.
K nepokojům došlo podle izraelské armády celkem na šesti místech na hranici s Gazou. Protesty začaly jako demonstrace vsedě, ale brzy se vymkly kontrole. Palestinci pálili pneumatiky a házeli kameny a Molotovovy koktejly na izraelské vojáky. Izraelci použili k rozehnání demonstrantů i slzný plyn.
Palestinci si postavili u hranic Pásma Gazy pět stanovišť, které využijí v rámci mnohatýdenního protestu. V táborech pobývá kolem 17 tisíc lidí. Třicátý březen je Dnem půdy, kdy si Palestinci připomínají šest lidí, kteří zemřeli v roce 1976 během demonstrací proti zabavování půdy Arabům.
Židovský stát již zdvojnásobil počet vojáků na hranicích s Gazou, protože se obává, že se demonstranti pokusí dostat na izraelské území. Podle deníku The Times of Israel tam poslal i přes 100 odstřelovačů.
Izraelské ministerstvo zahraničí označilo protest za „úmyslnou snahu vyprovokovat konfrontaci s Izraelem“. Odpovědnost za jakékoli násilí podle něj ponese Hamas a další palestinské organizace.
Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman zároveň varoval, že každý, kdo se z Gazy přiblíží k bezpečnostnímu pásu na hranici s Izraelem, riskuje život. „Radím obyvatelům Gazy, aby se neúčastnili provokací,“ řekl.
Palestinci požadují povolení k návratu palestinských uprchlíků do jejich původních domovů na území dnešního Izraele. Protesty mají trvat do 15. května, jemuž Palestinci říkají Nakba (katastrofa) a během něhož si připomínají vysídlení statisíců Palestinců, které následovalo po vytvoření státu Izrael v roce 1948.
Palestinci dlouhodobě volají po jejich návratu do vlasti, ale Izrael tvrdí, že by se měli usídlit v budoucím palestinském státě – v Gaze a na Západním břehu.
„Před sedmdesáti lety jsme odtamtud odešli a teď jsme se rozhodli vrátit do naší země,“ řekl agentuře AFP šéf skupiny Islámský džihád Chálid Batš, jeden z organizátorů protestů. Měl tak na mysli květen 1948, kdy na části někdejší Palestiny vznikl stát Izrael. Podle plánu OSN měly vzniknout v Palestině dva státy – židovský a arabský.
Arabské státy ale s plánem OSN nesouhlasily a okamžitě po vzniku Izraele vypukla první arabsko-izraelská válka. Arabské země kritizovaly mimo jiné velikost území židovského státu a poukazovaly na to, že množství Arabů se stane v židovském státě minoritou.
Po válce, která skončila v roce 1949, rozšířil židovský stát své území z OSN stanovených 56 procent na 77 procent Palestiny. Z izraelského území tehdy uprchly statisíce arabských obyvatel.
Podle vůdce Hamasu Ismáíla Haníji mají být nynější protesty i vzkazem americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že se Palestinci nevzdají svého práva na Jeruzalém a Palestinu.
