Padlých zahraničních vojáků v Afghánistánu už je k dnešku 500

Kábul - Počet zahraničních vojáků zabitých v Afghánistánu k dnešku překročil hranici pěti set. Za celý loňský rok to přitom bylo 521. Stoupající počet padlých vojáků souvisí se zvýšením počtu protipovstaleckých operací. Současně je ale letošek nejhorším rokem, i pokud jde o zabité civilisty. Zpráva OSN z minulého měsíce ukazuje, že od začátku roku je v Afghánistánu o třetinu víc civilních obětí než loni. Více než tři čtvrtiny obětí mají na svědomí povstalci. Míru násilí hodnotí mezinárodní jednotky jako nejhorší od svržení Tálibánu v roce 2001.

Zvlášť vysoký počet úmrtí v řadách zahraničních vojáků poznamenal tradiční letní období bojů. V červnu jich přišlo o život 102, což byl z tohoto hlediska nejhorší měsíc celé války; v červenci bylo zabito 88 a v srpnu 80 vojáků. Od zahájení války v roce 2001 bylo v Afghánistánu zabito 2068 lidí, téměř polovina toho v roce 2009 a 2010. Zhruba 60 procent mrtvých tvoří Američané.

Násilí v Afghánistánu dosahuje nejhorší úrovně od doby, kdy afghánské síly podporované americkou armádou svrhly v roce 2001 vládu Talibanu. K nárůstu obětí dochází navzdory přítomnosti téměř 150.000 vojáků zahraničních jednotek a znepokojivá statistika zřejmě ještě poroste, uvádí monitorovací server.

USA budou na výcvik afghánské armády dávat ročně šest miliard dolarů

Spojené státy předpokládají, že v letech 2012-2015 budou každoročně financovat výcvik afghánské armády částkou kolem šesti miliard dolarů (115 miliard korun). I po plánovaném odchodu amerických vojsk ze země, který má začít napřesrok, bude tak bezpečnost Afghánistánu výrazně závislá na americké podpoře. V letech 2003 až 2009 uvolnil Washington na výcvik afghánské armády částku 20 miliard dolarů (384 miliard korun).

Plány na logistickou podporu afghánských ozbrojených sil počítají s rozsáhlými projekty, včetně výstavby vojenské nemocnice nebo armádní a policejní akademie. Částka určená na výcvik vojsk, která v příštím roce dosáhne výše 11,6 miliardy dolarů (223 miliardy korun), se v dalších čtyřech letech sníží na 6,2 miliardy ročně.

Americká vláda nedávno oznámila, že doporučí zvýšení stavu afghánské armády do konce příštího roku z nynějších 250 tisíc na 300 tisíc mužů. Vyšší počty jednotek zaplatí USA, menšími částkami mají přispět i ostatní státy NATO. Vzhledem k vysokým počtům dezercí a zranění vojáků je ale k zajištění 50 tisíc potřebných aktivních vojáků nutné vycvičit ve zbrani kolem 140 tisíc lidí.

Afghánská armáda
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 11 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 39 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...