Americký prezident Donald Trump se rok a půl po nástupu do funkce poprvé sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na oficiálním summitu. Ostře sledované setkání, kterému předcházela společná snídaně Trumpa s finským prezidentem, se uskuteční v Helsinkách. Vrcholné setkání ale vyvolává v USA i v západním světě jisté kontroverze. Prezident totiž podle komentátorů podává ruku Putinovi, který je obviňován z autoritářských snah a protizápadních postojů, a zároveň ostře kritizuje tradiční americké spojence. Samotný Trump však kritiku odmítá a ještě před schůzkou hodnotí jako geopolitické vítězství samotný fakt, že se summit vůbec koná.
- Ačkoli setkání v Helsinkách bude prvním oficiálním summitem Putina a Trumpa, oba prezidenti se už v minulosti setkali. První schůzka proběhla loni v červenci na okraj summitu skupiny G20 v Hamburku, druhá potom loni v listopadu během jednání zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve Vietnamu.
Zda je Putin přítel, nebo nepřítel, Donald Trump podle svých slov zatím neví. Před odletem do Evropy, kde se mezitím zúčastnil summitu NATO a absolvoval pracovní návštěvu Británie, prohlásil, že ruský prezident je zcela jistě konkurent. I tak ale označil nadcházející setkání s šéfem Kremlu za nejsnadnější část svého evropského turné.
V pondělí ráno nicméně na sociální síti Twitter napsal, že vztahy Spojených států a Ruska jsou velmi špatné. „Náš vztah s Ruskem NIKDY nebyl horší kvůli mnoha letům bláznovství a hlouposti USA a nyní – zmanipulovanému honu na čarodějnice,“ napsal šéf Bílého domu, který honem na čarodějnice běžně označuje vyšetřování údajného vměšování Ruska do předloňských prezidentských voleb v USA.
V jednom z tweetů prezident kritizoval svého předchůdce Baracka Obamu, který se podle něj v roce 2016 domníval, že prezidentské volby vyhraje demokratka Hillary Clintonová, „a tak když byl informován FBI o ruském vměšování, řekl, že se to nemůže stát, že to není nic moc velkého a NIC s tím neudělal“.
„Když jsem vyhrál já, stalo se to velkým problémem a zmanipulovaným honem na čarodějnice, který vedl Strzok,“ dodal Trump s odkazem na Petera Strzoka, agenta FBI a bývalého člena týmu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Řada republikánských politiků obviňuje Strzoka ze zaujatosti vůči prezidentovi.
Průlom se nečeká
Skutečný průlom ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem ruští ani američtí představitelé neočekávají. Vlivný ruský senátor Alexej Puškov považuje vrcholnou schůzku za uznání Ruska jako mocnosti, jejíž zájmy Spojené státy nemohou přehlížet. „Washingtonu dlouho trvalo, než to pochopil, ale nakonec se tak stalo,“ poznamenal.
Sám Trump ostatně v neděli prohlásil, že od summitu nemá přehnaná očekávání. Zároveň ale ujistil, že nic špatného se nestane. „Nic zlého z toho nevzejde, možná se dočkáme něčeho dobrého,“ dodal v rozhovoru pro CBS News. Zároveň opět obhajoval své rozhodnutí setkat se s Putinem.
K nadcházejícímu summitu se totiž staví kriticky i část Trumpových republikánů. Američtí demokraté, pro které je Trump symbolem morálního úpadku země, pak upozorňují, že je Trump příliš vstřícný vůči k zemím, které mají s USA napjaté vztahy.
Trump plánuje, že se s Putinem nejprve setká mezi čtyřma očima, později se k prezidentům připojí další členové delegace a summit vyvrcholí společným pracovním obědem. Chce tak očividně zopakovat formát červnové schůzky se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterou označil za mimořádný úspěch zajišťující bezpečnost v regionu.
Senátoři kritizují ruské angažmá na Ukrajině i v Sýrii
Arizonský republikánský senátor Jeff Flake chce podobně jako demokrati, aby Trump Putinovi řekl, že je ruská okupace ukrajinského autonomního poloostrova nelegální. A Trump ujišťoval, že chce s Putinem téma Ukrajiny probírat. Kreml dal ale předem na vědomí, že o Krymu diskutovat nehodlá, neboť poloostrov považuje za nedílnou součást Ruské federace.
Republikáni ale nečekají, že by teď Trump s ruským prezidentem otázku Ukrajiny vyřešil – soustředit se podle nich mají na témata, kde se mohou dohodnout. „Vedoucí představitelé spolu musí být schopni mluvit a hledat společné zájmy. Velmi úzce můžeme spolupracovat například v boji proti terorismu,“ dodává republikánský senátor za Texas John Cornyn.
Podle republikánského senátora by měl také Trump svému ruskému protějšku sdělit, že ruské aktivity v Sýrii škodí mírovému procesu. Flake prohlásil, že američtí spojenci v regionu se obávají toho, na čem se Trump s Putinem dohodne. Dodal, že on s nimi takové obavy sdílí.
Flakeův kolega ze Senátu USA Bob Corker poukázal na to, že Trumpův postup vůči Rusku vyvolává u amerických přátel v regionu otázky o aktuální důvěryhodnosti amerického partnerství. „Bojím se, že udělá ústupky týkající se Ukrajiny a Krymu. A další obavy se týkají ústupků v bezpečnosti zajišťované Severoatlantickou aliancí v Pobaltí,“ dodává demokratický senátor za Maryland Ben Cardin.
Trump: Nechceme, aby se někdo pletl do voleb
Kontroverze před schůzkou vyvolávají i Trumpova slova, jimiž ocenil Putinovy státnické schopnosti. V minulosti také prohlásil, že ruskému prezidentovi věří, když říká, že se Moskva nevměšovala do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Za to sklidil Trump v USA kritiku.
Právě téma voleb, jejichž pozadí kvůli ruské roli objasňuje zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, chce s Putinem probírat. „Nechceme, aby se někdo pletl do voleb,“ říká nyní Trump.
Trumpův někdejší štáb je pod Muellerovým drobnohledem, vyšetřovatel totiž prověřuje, zda někteří jeho členové nebyli v kontaktu s Ruskem. Trump takovéto vazby odmítá a vyšetřování označuje za hon na čarodějnice.
Donald Trump hodlá s Vladimirem Putinem mluvit i o omezení jaderných zbraní. Podle amerických komentátorů je ale velmi nepravděpodobné, že by prezidenti už na jednání ve Finsku dohodli konkrétní postup.
Moskva by ráda slyšela pozvánku k návratu mezi G8
Rusko podle zpravodaje ČT Miroslava Karase čeká na navázání dobrého osobního kontaktu mezi oběma prezidenty a na to, že Trump bude Putina, který Rusko dovedl mezi mocnosti, plácat po zádech.
Úspěchem by prý bylo, kdyby Trump Putinovi oznámil, že se Rusko může vrátit do G8, tedy skupiny nejvlivnějších zemí světa. Z ní bylo vyloučeno kvůli anexi Krymu a zapojení do ukrajinského konfliktu.
Moskva od summitu čeká hlavně to, že se obě hlavy státu setkají, budou spolu hovořit a domlouvat se. Kreml dokonce oznámil, že na nějaké společné prohlášení není ještě čas.
Finská policie přijala kvůli summitu přísná bezpečnostní opatření a dočasně obnovila také kontroly na svých hranicích i pro obyvatele schengenského prostoru. V Helsinkách jsou totiž nahlášené demonstrace odpůrců Donalda Trumpa i Vladimira Putina. Zároveň se ale shromáždili i příznivci amerického prezidenta.
Ve finské metropoli se v minulosti několik podobných setkání konalo. V roce 1975 se tam sešel americký prezident Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, v roce 1990 prezident USA George Bush starší s prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem a v roce 1997 americký prezident Bill Clinton se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem.
- 30. července až 1. srpna 1975: V Helsinkách se konala třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), která skončila 1. srpna 1975 podpisem Závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Konferenci předcházela horečná několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky studené války, vedenými Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Vůdci obou velmocí, Leonid Brežněv a Gerald Ford, se během konference několikrát sešli a podle zápisů se jednání konala v uvolněné atmosféře.
- 9. září 1990: V Helsinkách se konal sovětsko-americký summit za účasti prezidentů George Bushe a Michaila Gorbačova, jehož hlavním tématem byla krize v Perském zálivu. Byla to třetí schůzka Bushe s Gorbačovem.
- 20. až 21. března 1997: V Helsinkách se konal rusko-americký summit za účasti prezidentů Billa Clintona a Borise Jelcina. Summit vedl mimo jiné k podepsání prohlášení o odzbrojení, likvidaci chemických zbraní, hospodářských vztazích a evropské bezpečnosti. Na summitu se také řešilo chystané rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o bývalé sovětské satelity, proti čemuž Moskva razantně protestovala.
