Ostatky, které není kde pohřbít. Španělská vláda nařídila dekretem exhumaci diktátora Franca

Španělská vláda schválila dekretem exhumaci ostatků diktátora Francisca Franca. Rozhodnutí musí ještě odsouhlasit poslanci, kteří tak zřejmě učiní. Údolí padlých, kde se mauzoleum nachází, se přemění v památník boje proti fašismu. Zatím není jasné, kde Francovy ostatky skončí. Vláda se je chystá předat rodině, Francovo rodiště ale ostatky pohřbít odmítá. Je tak možné, že skončí ve společné kostnici.

Dekret bude mít platnost 12 měsíců, během nichž by se měla exhumace ostatků uskutečnit. Nová španělská vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze chce Údolí padlých přeměnit v památník vyjadřující úctu k obětem Francovy diktatury a občanské války, kterou rozpoutal pučem v roce 1936 proti republikánské vládě.

Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Oběťmi Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal ještě dva měsíce před svou smrtí. 

Sánchez tvrdí, že uložení ostatků diktátora na podobném místě by jinde na světě neprošlo. „Je to něco nepředstavitelného v Německu nebo v Itálii, zemích, které také čelily fašistické diktatuře. A mělo by to být nepředstavitelné i v naší vlasti,“ říká premiér. 

Podle Francových zastánců rozhodnutí odporuje ústavě

Odstranění ostatků přitom část politiků i společnosti odmítá. Příznivci generála Franca minulý měsíc na manifestacích zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami. Mnozí diktátora stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce. Franco stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975.

Podle Francových příznivců návrh socialistů odporuje ústavě, která zaručuje v zemi svobodu vyznání. „Tato svoboda náboženského vyznání znamená hodně. Znamená, že stát nemůže zasahovat na církevním majetku,“ tvrdí Jaime Alonso z Nadace Francisca Franca.

Dekret o exhumaci Francových ostatků musí ještě potvrdit poslanci, kteří se k první schůzi po parlamentních prázdninách sejdou ve druhém zářijovém týdnu. Španělská média ale očekávají, že poslanci dekret schválí. Proti chtějí hlasovat jen zákonodárci Lidové strany (PP), kteří mají 134 ze 350 křesel dolní komory. Zástupci strany Ciudadanos avizovali, že se zdrží hlasování.

Už loni v květnu španělský parlament vyzval tehdejší lidoveckou vládu Mariana Rajoye, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Rajoyova vláda ale výzvě nevyhověla.

Ostatky mohou zamířit do společné kostnice

Kde ostatky skončí, ale zatím není jasné. Vláda je chce předat potomkům, kteří mají rodinnou hrobku ve Francově rodišti v galicijském městě Ferrol. Tamní radnice ale začátkem srpna schválila dokument, který zakazuje ostatky pohřbít v jejich městě.

Pokud by rodina neměla ostatky kde pohřbít nebo je odmítla s tím, že nesouhlasí s jejich exhumací, skončil by Franco ve společné kostnici, uvedl server eldiario.

Svatyni tesali do skály i političtí vězni

Generál Franco nebude první, kdo monumentální pohřebiště v Údolí padlých opustí. Už předminulý rok byly exhumovány ostatky několika bývalých republikánských vojáků. Jejich příbuzní označili za nepřijatelné, aby odpočívali v blízkosti hrobky člověka, kterého považují za největšího vraha ve španělské historii.

Obří svatyně vytesaná do tvrdé skály, která měla přispět ke smíření Španělů, tak vzpomínky jitří dál. Budovali ji i republikánští političtí vězni. Monument označuje kříž vysoký víc než 154 metrů a viditelný na 50 kilometrů. Celkem tam spočívá na 34 tisíc obětí španělské občanské války.

Každoročně se tu na výročí Francova úmrtí scházejí stoupenci krajní pravice. Rozdílné pohledy na Franca přetrvávají i proto, že se dočkal poklidné smrti a konec jeho vlády měl charakter spíše předání moci pod dohledem krále než násilné revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 20 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...