Ostatky, které není kde pohřbít. Španělská vláda nařídila dekretem exhumaci diktátora Franca

Španělská vláda schválila dekretem exhumaci ostatků diktátora Francisca Franca. Rozhodnutí musí ještě odsouhlasit poslanci, kteří tak zřejmě učiní. Údolí padlých, kde se mauzoleum nachází, se přemění v památník boje proti fašismu. Zatím není jasné, kde Francovy ostatky skončí. Vláda se je chystá předat rodině, Francovo rodiště ale ostatky pohřbít odmítá. Je tak možné, že skončí ve společné kostnici.

Dekret bude mít platnost 12 měsíců, během nichž by se měla exhumace ostatků uskutečnit. Nová španělská vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze chce Údolí padlých přeměnit v památník vyjadřující úctu k obětem Francovy diktatury a občanské války, kterou rozpoutal pučem v roce 1936 proti republikánské vládě.

Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Oběťmi Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal ještě dva měsíce před svou smrtí. 

Sánchez tvrdí, že uložení ostatků diktátora na podobném místě by jinde na světě neprošlo. „Je to něco nepředstavitelného v Německu nebo v Itálii, zemích, které také čelily fašistické diktatuře. A mělo by to být nepředstavitelné i v naší vlasti,“ říká premiér. 

Podle Francových zastánců rozhodnutí odporuje ústavě

Odstranění ostatků přitom část politiků i společnosti odmítá. Příznivci generála Franca minulý měsíc na manifestacích zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami. Mnozí diktátora stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce. Franco stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975.

Podle Francových příznivců návrh socialistů odporuje ústavě, která zaručuje v zemi svobodu vyznání. „Tato svoboda náboženského vyznání znamená hodně. Znamená, že stát nemůže zasahovat na církevním majetku,“ tvrdí Jaime Alonso z Nadace Francisca Franca.

Dekret o exhumaci Francových ostatků musí ještě potvrdit poslanci, kteří se k první schůzi po parlamentních prázdninách sejdou ve druhém zářijovém týdnu. Španělská média ale očekávají, že poslanci dekret schválí. Proti chtějí hlasovat jen zákonodárci Lidové strany (PP), kteří mají 134 ze 350 křesel dolní komory. Zástupci strany Ciudadanos avizovali, že se zdrží hlasování.

Už loni v květnu španělský parlament vyzval tehdejší lidoveckou vládu Mariana Rajoye, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Rajoyova vláda ale výzvě nevyhověla.

Ostatky mohou zamířit do společné kostnice

Kde ostatky skončí, ale zatím není jasné. Vláda je chce předat potomkům, kteří mají rodinnou hrobku ve Francově rodišti v galicijském městě Ferrol. Tamní radnice ale začátkem srpna schválila dokument, který zakazuje ostatky pohřbít v jejich městě.

Pokud by rodina neměla ostatky kde pohřbít nebo je odmítla s tím, že nesouhlasí s jejich exhumací, skončil by Franco ve společné kostnici, uvedl server eldiario.

Svatyni tesali do skály i političtí vězni

Generál Franco nebude první, kdo monumentální pohřebiště v Údolí padlých opustí. Už předminulý rok byly exhumovány ostatky několika bývalých republikánských vojáků. Jejich příbuzní označili za nepřijatelné, aby odpočívali v blízkosti hrobky člověka, kterého považují za největšího vraha ve španělské historii.

Obří svatyně vytesaná do tvrdé skály, která měla přispět ke smíření Španělů, tak vzpomínky jitří dál. Budovali ji i republikánští političtí vězni. Monument označuje kříž vysoký víc než 154 metrů a viditelný na 50 kilometrů. Celkem tam spočívá na 34 tisíc obětí španělské občanské války.

Každoročně se tu na výročí Francova úmrtí scházejí stoupenci krajní pravice. Rozdílné pohledy na Franca přetrvávají i proto, že se dočkal poklidné smrti a konec jeho vlády měl charakter spíše předání moci pod dohledem krále než násilné revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš poblahopřál Magyarovi, podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence

Premiér Andrej Babiš (ANO) pogratuloval Péteru Magyarovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách. Babiš uvedl, že si předseda strany Tisza získal důvěru většiny Maďarů a jsou s ním spojená velká očekávání. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl pro CNN Prima News, že Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy. Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl šestnáct let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza vítězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
04:07Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Později to potvrdil i prezident USA Donald Trump. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 25 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

„Odlidštění Palestinců“ a dvojí metr. Trest smrti v Izraeli budí vášně

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...