Ostatky, které není kde pohřbít. Španělská vláda nařídila dekretem exhumaci diktátora Franca

Španělská vláda schválila dekretem exhumaci ostatků diktátora Francisca Franca. Rozhodnutí musí ještě odsouhlasit poslanci, kteří tak zřejmě učiní. Údolí padlých, kde se mauzoleum nachází, se přemění v památník boje proti fašismu. Zatím není jasné, kde Francovy ostatky skončí. Vláda se je chystá předat rodině, Francovo rodiště ale ostatky pohřbít odmítá. Je tak možné, že skončí ve společné kostnici.

Dekret bude mít platnost 12 měsíců, během nichž by se měla exhumace ostatků uskutečnit. Nová španělská vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze chce Údolí padlých přeměnit v památník vyjadřující úctu k obětem Francovy diktatury a občanské války, kterou rozpoutal pučem v roce 1936 proti republikánské vládě.

Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Oběťmi Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal ještě dva měsíce před svou smrtí. 

Sánchez tvrdí, že uložení ostatků diktátora na podobném místě by jinde na světě neprošlo. „Je to něco nepředstavitelného v Německu nebo v Itálii, zemích, které také čelily fašistické diktatuře. A mělo by to být nepředstavitelné i v naší vlasti,“ říká premiér. 

Podle Francových zastánců rozhodnutí odporuje ústavě

Odstranění ostatků přitom část politiků i společnosti odmítá. Příznivci generála Franca minulý měsíc na manifestacích zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami. Mnozí diktátora stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce. Franco stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975.

Podle Francových příznivců návrh socialistů odporuje ústavě, která zaručuje v zemi svobodu vyznání. „Tato svoboda náboženského vyznání znamená hodně. Znamená, že stát nemůže zasahovat na církevním majetku,“ tvrdí Jaime Alonso z Nadace Francisca Franca.

Dekret o exhumaci Francových ostatků musí ještě potvrdit poslanci, kteří se k první schůzi po parlamentních prázdninách sejdou ve druhém zářijovém týdnu. Španělská média ale očekávají, že poslanci dekret schválí. Proti chtějí hlasovat jen zákonodárci Lidové strany (PP), kteří mají 134 ze 350 křesel dolní komory. Zástupci strany Ciudadanos avizovali, že se zdrží hlasování.

Už loni v květnu španělský parlament vyzval tehdejší lidoveckou vládu Mariana Rajoye, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Rajoyova vláda ale výzvě nevyhověla.

Ostatky mohou zamířit do společné kostnice

Kde ostatky skončí, ale zatím není jasné. Vláda je chce předat potomkům, kteří mají rodinnou hrobku ve Francově rodišti v galicijském městě Ferrol. Tamní radnice ale začátkem srpna schválila dokument, který zakazuje ostatky pohřbít v jejich městě.

Pokud by rodina neměla ostatky kde pohřbít nebo je odmítla s tím, že nesouhlasí s jejich exhumací, skončil by Franco ve společné kostnici, uvedl server eldiario.

Svatyni tesali do skály i političtí vězni

Generál Franco nebude první, kdo monumentální pohřebiště v Údolí padlých opustí. Už předminulý rok byly exhumovány ostatky několika bývalých republikánských vojáků. Jejich příbuzní označili za nepřijatelné, aby odpočívali v blízkosti hrobky člověka, kterého považují za největšího vraha ve španělské historii.

Obří svatyně vytesaná do tvrdé skály, která měla přispět ke smíření Španělů, tak vzpomínky jitří dál. Budovali ji i republikánští političtí vězni. Monument označuje kříž vysoký víc než 154 metrů a viditelný na 50 kilometrů. Celkem tam spočívá na 34 tisíc obětí španělské občanské války.

Každoročně se tu na výročí Francova úmrtí scházejí stoupenci krajní pravice. Rozdílné pohledy na Franca přetrvávají i proto, že se dočkal poklidné smrti a konec jeho vlády měl charakter spíše předání moci pod dohledem krále než násilné revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: Trump se snaží obejít Kongres a tvrdí, že nepřátelské akce v Íránu skončily

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil Kongresu, že Spojené státy ukončily nepřátelské akce proti Íránu v souvislosti s pokračujícím příměřím. Demokratická opozice takový postoj zpochybnila, uvedla v noci na sobotu agentura AFP. Podle ní šéf Bílého domu tvrdil, že nemusí dodržet šedesátidenní lhůtu stanovenou zákonem pro ukončení vojenských akcí.
před 4 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 11 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu dle úřadů zabily šest lidí, další zranily

Dva izraelské útoky na vesnici na jihu Libanonu v pátek zabily šest lidí, včetně dítěte, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda předtím navzdory příměří vyzvala k evakuaci vesnice, informuje agentura AFP. Při izraelských úderech na obec Habbúš dalších osm lidí, včetně dítěte, podle libanonského resortu zdravotnictví utrpělo zranění.
před 12 hhodinami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...