O válce se Světlana dozvěděla ve čtvrtek v mateřské škole, kam už ráno kvůli válečnému stavu nepřijali její děti. Strach ji poté přiměl opustit domov. Z města Tačiv v Zakarpatské Ukrajině se s šestiletou dcerou a čtyřletým synem vydala autem na cestu. Ujela sedm set kilometrů, v Brně ji ubytovala česká rodina. Totožnost Ukrajinka odhalovat nechce.
„Strašný strach. Slyšíte, že tam bombardují a tam bombardují. Tak jsem se rozhodla, že vezmu děti a odjedu,“ řekla Ukrajinka Světlana, která zemi čelící ruské vojenské agresi před několika dny opustila. V pátek sbalila jen to nejnutnější, se svými dětmi sedla do auta a vyjela směrem na západ. Bez jasného cíle i plánu, na jak dlouho svůj domov opouštějí.
„Byla jsem dva dny na cestě a už jsem nemohla jet dál. Byla jsem unavená, tak nám lidi pomohli a dostali jsme se až sem,“ popisuje. Telefonní kontakt je teď to jediné, co ji drží ve spojení s její rodinou. Ať už sestrou a matkou, které na Ukrajině zůstaly, nebo s jejím mužem, který je pracovně jako řidič v Itálii.
Ubytování poskytla Aneta Habartová. „Pro nás to byla samozřejmost, to byla asi první věc, která nás napadla, že lidi budou přicházet a nebudou mít kde být… A tím, že já jsem pracovala tři roky s uprchlíky na Charitě, jsem i napojená na lidi, kteří tam teď pracují,“ uvedla Habartová. Brněnská Charita je jedním z center, která pomáhají propojit dobrovolníky s ukrajinskými uprchlíky.
